Objev dne – Poslanecká sněmovna zřejmě napíše těsně před svým rozpuštěním epilog solárního průšvihu. Pokud schválí návrh ministra průmyslu Jiřího Ciencialy, zaplatí většinu nákladů v řádu stovek miliard domácnosti, i když spotřebují jen čtvrtinu dodávané elektřiny.
Rodiny by měly od příštího roku až do roku 2030 platit za podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů ročně přes 22 miliard korun, o polovinu víc, než je stála dosud.
Dotace už jenom na uhlí
Novela zákona o podporovaných zdrojích energie projde druhým čtením nejspíše už v úterý a pravděpodobně v pátek vynesou poslanci konečný verdikt. „Důvodem novely zákona je zvyšující se finanční zátěž pro spotřebitele elektřiny způsobená hrazením nákladů na podporu energie z obnovitelných zdrojů,“ uvádí ministr Cienciala svůj dokument.
Návrh zastavuje podporu všech elektráren, které využívají obnovitelné zdroje a které budou zapojeny až po lednu 2014. Stát ovšem musí vyplácet zvýhodněné ceny elektrárnám, které budou zapojeny do té doby. Z nových zdrojů bude dotovat pouze ty uhelné, které kromě elektřiny vyrábějí také teplo, a také spalovny komunálního odpadu. Ministr předpokládá, že celková podpora v budoucnu nepřekročí letošních 44 miliard korun. Z této částky inkasují majitelé fotovoltaických elektráren zhruba polovinu.
Příspěvek solárníkům
Bývalý hutník a současný úřednický ministr Cienciala převzal zákon od svého předchůdce Martina Kuby (ODS), který zároveň navrhl, kdo by měl 44 miliard každoročně platit.
Kuba už nepočítal s tím, že fotovoltaické elektrárny budou odvádět solární daň se sazbou 26 procent, jejíž výnos podle státního rozpočtu letos dosáhne 6,5 miliardy korun. K této částce dosud stát přidával přes pět miliard a celkovou sumou 11,7 miliardy dotoval cenu elektřiny z obnovitelných zdrojů pro domácnosti a podniky.
Kubův nástupce Cienciala hodlá solární daň udržet na desetiprocentní sazbě. Elektrárny by tedy od příštího roku odváděly 2,5 miliardy. Z pohledu majitelů solárních elektráren se tedy od příštího roku zvýší zisk o čtyři miliardy.
Miliardy podnikům
Kuba i Cienciala se shodnou i na tom, že je třeba pomoci podnikům, které ročně spotřebují přes polovinu v Česku prodané elektřiny. Proto doporučují státní dotaci na cenu elektřiny z obnovitelných zdrojů zvýšit, i když státní pokladně vypadnou příjmy ze solární daně.
Kuba chtěl dosavadní státní dotaci zvýšit o čtyři miliardy, Cienciala dokonce o sedm miliard. Díky tomu by spotřebitelé dopláceli za obnovitelné zdroje namísto dosavadních 573 korun pouze 420 korun za megawatthodinu.
Na tuto operaci doplatí daňoví poplatníci, od kterých musí stát podle Ciencialova zákona vybrat v příštím roce 11 miliard navíc. Většinu této částky tedy zaplatí domácnosti, které v daních z příjmu, ve spotřebních daních a DPH zajišťují státu čtyři pětiny daňových výnosů.
Kdo to zaplatí
Domácnosti spotřebují čtvrtinu v Česku prodané elektřiny. Letos zaplatí prostřednictvím poplatků za elektřinu a daní 15,5 miliardy, tedy zhruba třetinu nákladů za obnovitelné zdroje. Pokud projde Ciencialův návrh, zaplatí ročně 22,5 miliardy. Cena za elektřinu se tedy může domácnostem v příštím roce o něco snížit, přesto budou vinou daňových přesunů platit za obnovitelné zdroje o polovinu navíc.
Díky tomu bude možné nejen snížit solární daň o čtyři miliardy, ale zároveň ulevit o tři miliardy ostatním podnikatelům.
Z pohledu rodin by bylo paradoxně nejlepší, kdyby sněmovnou zákon omezující podporu obnovitelných zdrojů vůbec neprošel a kdyby stát zároveň rezignoval na cenové dotace. V takovém případě by se jejich příspěvek na obnovitelné zdroje dokonce snížil. Sedmimiliardový výpadek solární daně by ovšem musely platit podniky.
Petr Holub