Byznys – „Zestátnění“ majetku polských soukromých penzijních fondů může hodně nabourat mýtus polské burzy. Zmizí totiž jedna velká skupina investorů.

Polské penzijní fondy byly a jsou velkými investory na tamní burze. Domácí investice včetně akcií jim doposud přikazoval dokonce zákon, mimochodem kritizovaný z Evropské unie za to, že brání větší diverzifikaci investic polských penzijních fondů.

Rozhodnutí polského státu vyjmout z aktiv těchto fondů polské státní dluhopisy a zrušit je, tedy de facto znárodnění části majetku penzijních fondů, je ranou pro penzijní byznys v Polsku i pro polský akciový trh. Díky obchodům penzijních fondů žijí na polské burze nejen velké tituly, ale hlavně ty malé. Za úspěchem vstupu akcií malých společností na burzu stojí mnohdy právě nákupy penzijních fondů, které pak mohou být často hlavními akcionáři takových firem. Kam se asi posunou objemy obchodů na varšavské burze, které již tak v posledních měsících klesaly (viz graf dále), až penzijní fondy zmizí?

Nastává trochu paradoxní situace. Vláda přistupuje k tomuto kroku ve jménu snížení dluhu polského státu – zrušením „zabavených“ dluhopisů zmenší jejich celkový emitovaný objem. To dělají státy mimo jiné proto, aby vylepšily svůj obraz v očích investorů a jejich financování bylo pak snazší a levnější. Činí se tak ale na úkor jiných investorů a způsobem, který důvěru mezinárodních investorů může spíše podkopat.

Buď jak buď, jestliže varšavská burza představovala doposud obdivovaného soka pražské a vídeňské burzy, v budoucnu se situace může rychle změnit. Dává to možná větší šance jednáním vídeňské a varšavské burzy o jejich případném užším propojení, či dokonce spojení. Pravděpodobný pokles objemů může znamenat menší cenu, pokud by se jednalo o koupi akciového podílu ve varšavské burze.

Postup polské vlády jako by říkal, že varšavská burza již nebude patřit k polskému stříbru.

Petr Hlinomaz

Zdroj dat v grafu: FESE (Federation of European Securities Exchanges), varšavská burza