Za kulisy událostí – Ani čistý trestní rejstřík, ze kterého tresty vymazala lednová amnestie Václava Klause, části amnestovaných nestačí a dál pokračují v cestě za spravedlností. U nejvyšších soudních autorit, ústavních soudců i soudců Nejvyššího soudu, se snaží dosáhnout potvrzení, že neudělali nic z toho, z čeho byli obžalováni, odsouzeni a prezidentským pardonem osvobozeni.
Peníze za právníky a soudní poplatky ale vydávají měsíce od vymazání svých trestů zbytečně. Zatím totiž neexistuje v Česku případ, kdy by současně s lednovou amnestií soudci rozhodli o tom, že se tito lidé skutečně ničeho nedopustili, nebo byl amnestií zrušený trest příliš tvrdý.
Z databází Ústavního i Nejvyššího soudu vyplývá to, že boj o prohlášení neviny nepodstupují žádné velké ryby z důležitých kauz, ale lidé spíše z drobnějších případů odsouzení většinou k podmíněnému trestu, kteří jsou stále skálopevně přesvědčeni o tom, že byli potrestáni nespravedlivě.
Jde tak třeba o mladého muže z Prahy, který dostal šest měsíců vězení s podmíněným odkladem za to, že doma ve speciálně upraveném stanu pěstoval marihuanu, kterou taky prodával – celkem šlo o 109 rostlin. Obvodní soud v Praze 2 sice už v lednu rozhodl, že se na mladíka vztahuje amnestie, on přesto trval na projednání své ústavní stížnosti.
A zvolil obranu obvyklou pro tyto případy – důkazy policie nejsou přesvědčivé, rostliny v bytě pěstoval kamarád, když mladík na čtrnáct dnů odjel. Ústavní soudce ale mladík svými argumenty nepřesvědčil. K žádnému porušení práv mladíka nedošlo, rozhodnutí o trestu bylo přijato srozumitelně a logicky přijatelně, uvedli ústavní soudci.
Ti stejně tak rozhodli i další případy stížností lidí, které od vězení nebo podmíněného trestu osvobodil Klausův verdikt. Neuspěl tak třeba muž z Hradce Králové, který dostal rok vězení za zpronevěru, když prodal bez vědomí majitele poškozenou bowlingovou dráhu a peníze si nechal. Stejně dopadl muž odsouzený na dva roky s podmínkou za úvěrový podvod, při kterém měl banku připravit o více jak devět set tisíc korun.
Zdůvodnění ústavních soudců je vždy podobné – soudy tyto případy hodnotily správně a z důkazů skutečně vyplývá, že k porušení zákona došlo.
A v zatím ojedinělém případu se snažil dosáhnout své neviny také amnestovaný muž ze středních Čech. Tomu byl smazán podmíněný dvouletý trest, který dostal za řízení a nehodu v opilosti. Prezidentský akt mu ale nevrátil řidičský průkaz, který mu byl úředním rozhodnutím zabavený na tři roky. A to muž považoval za nespravedlnost – podle něj by amnestie měla znamenat i to, že dostane zpět možnost řídit auto. Nejvyšší soud nepřesvědčil – na zabavení řidičského průkazu se amnestie nevztahuje, muž byl potrestán podle zákona.
Lednová amnestie propustila na svobodu zhruba 6500 vězňů a prominula podmíněné a alternativní tresty desetitisícům dalších lidí.
V ojedinělých případech týkajících se dlouhých trestních řízení lidé odmítli amnestii úplně přijmout a rozhodli se podstoupit řízení u soudu. Z pětice obžalovaných v dlouholeté kauze krachu Union banky třeba amnestii nepřijala Alena Pajčochová, která se rozhodla trvat na projednání případu. A podobně amnestii odmítl Petr Pernička, který byl jedním z obviněných v devět let trvajícím případu Agroplast týkajícím se nelegálního obchodu se zbraněmi.
Tomáš Fránek