Zahraničí – Oblečeni obvykle v černém, s plnovousem a vážnou tváří, objevují se na videozáznamech a fotografiích ze Sýrie bojovníci, kteří tu vedou válku pod prapory džihádu.

O budoucnosti Sýrie mají jasno. Měl by to být islámský emirát, kde nebude místo pro sekulární či liberální názory. Něco ve stylu Afghánistánu za vlády Tálibánu.

Zejména na severu Sýrie se uchytily dobře vyzbrojené a tvrdě bojující skupiny hlásící se k Al-Káidě nebo alespoň v hrubých rysech vyznávající její ideologii. Nenávidí Asadův režim a s nepřáteli jednají se stejnou surovostí a krutostí jako Asadovy milice a vojáci.

Na internetu se už objevily záběry stínání hlav zajatců. Nebo video, na kterém jeden z příslušníků radikální bojůvky vyřezává vnitřní orgány z těla mrtvého vládního vojáka.

Pokud Obama splní své hrozby, získá souhlas Kongresu a provede útok na režim Bašára Asada, znamená to, že tím pomůže Al-Káidě a jejím spojencům v Sýrii?

V zemi působí mnoho skupin, které lze označit jako extremistické. Liva al-Islam, Džabhat al-Nusra, Islámský stát v Iráku a Levantě. To jsou názvy těch největších a v bojích nejúspěšnějších z nich.

Nejde o většinový proud syrské opozice. Hlavní povstaleckou organizací zůstává Svobodná syrská armáda, část opozice dál usiluje o nenásilný odpor.

Americký expert na terorismus a Al-Káidu Peter Bergen – autor knihy Nejdelší válka: trvalý konflikt mezi Al-Káidou a Amerikou – pro CNN uvedl, že podle něj džihádisté tvoří zhruba deset procent ze všech povstaleckých bojovníků v Sýrii.

Mezi Svobodnou syrskou armádou a islamisty roste napětí, které pomáhá v konečném důsledku Asadovi. Různé povstalecké frakce se už několikrát dostaly do ozbrojeného konfliktu. V červenci byl dokonce zastřelen při hádce u kontrolního stanoviště jeden z předních velitelů Svobodné syrské armády.

Při některých operacích proti vládním jednotkám ale povstalci někdy spolupracují, bez ohledu na rozdíly, které mezi nimi existují.

Islamisté se snaží na územích, která kontrolují, zásobovat obyvatele jídlem, zdravotnickým materiálem, palivem. Organizují soudy založené na islámském právu šaríja.

Řada bojovníků těchto skupin přišla ze zahraničí. Iráčané, Čečenci, Jemenci, Libyjci nebo i Evropané vyznávající islám. Někteří mají "válečné" zkušenosti ze sousedního Iráku.

Podle informací na webech syrské liberální opozice zaujímají džihádistické skupiny vůči plánům Západu udeřit na Asadův režim kritický postoj. Jeden z velitelů, vystupující pod pseudonymem Abú Bakr, vyzývá své souvěrce, aby se také připravili na úder, protože Američané podle něj zaútočí i na "bojovníky džihádu".

Vůdce dobře vyzbrojené skupiny Livá Islám Zahrán Alúš označuje všechny, kteří se radují nad americkým úderem, za zrádce.

Nikdo nemá přesnou představu o tom, jak silný tento proud opozice je a nakolik se může prosadit v boji o moc ve chvíli, kdy Asadův režim bude vážně oslaben nebo rovnou zkolabuje.

Člen syrské exilové opozice a v Praze žijící Syřan Rašíd Chalíl považuje zprávy o velkém vlivu islamistů za přehnané. Podle něj Asad vítá existenci těchto fanatiků, protože mu umožňuje šmahem celou opozici označovat za teroristy a Al-Káidu.

Aktuálně.cz k tomu v rozhovoru řekl: "Jsou to bývalí vězni a propuštění zločinci, extremisté, které režim pustil na svobodu. V budoucnosti nemají šanci se prosadit, protože drtivá většina Syřanů netoleranci a extremismus nevyznává."

Naopak bývalý český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg se obává, že islamisté v Sýrii mohou vážně uspět, a kvůli tomu odmítal podpořit návrh Británie a Francie na vyzbrojení syrské opozice.

"Britové a Francouzi si také uvědomují, že extremisté jsou vážný problém. Ale myslí si, že když pošlou zbraně těm umírněným, tak to radikály oslabí. Ale já jako historik vím, že v občanské válce nakonec vítězí a má navrch ten nejbezohlednější. A tím je na straně opozice islámská skupina Džabhat Nusra, která se hlásí k Al-Káidě a má už pod kontrolou velké území," řekl exšéf české diplomacie Aktuálně.cz před třemi měsíci.

Obama hraje riskantní hru. Jednou se o něm může mluvit jako o prezidentovi, který bombami pomohl Al-Káidě, dvanáct let po 11. září.

Martin Novák