Za kulisy událostí - Když dostali ministři před třemi lety návrh nového občanského zákoníku, v doprovodných materiálech byla schovaná nenápadná věta: Nepředpokládá se finanční dopad na státní rozpočet.
Ministerstvo spravedlnosti teď přitom počítá stamiliony, které ho průlomový zákoník bude stát. A které navíc nemá. Náměstek Robert Pelikán navíc odhaduje, že náklady na rozjezd zákoníku, účinného od začátku tohoto roku, přijdou celý státní rozpočet až na několik miliard. „Jsou to desítky a stovky milionů za různé změny, které si zákoník vyžádal. A to pak rychle naskáče,“ tvrdí Pelikán.
Soudům chybí lidé a platy
Jen ministerstvo spravedlnosti musí podle Pelikána upravit počítačové databáze na rejstříkových soudech, kde občanský zákoník zrychluje zápisy změn ve firmách. Což vyjde zřejmě na desítky milionů. A potřeba budou i další pracovníci.
Krajské soudy už také ministerstvu nahlásily, že potřebují celkem 55 nových soudců, 351 zaměstnanců a 205 milionů na platy. A třetí příklad: dvojnásobně vzrostly náklady na znalecké posudky, kvůli novému občanskému zákoníku musí dát přezkoumat 35 tisíc lidí, které už dříve soudy prohlásily za nesvéprávné. Ministerské propočty říkají, že by to ročně mohlo stát 100 až 150 milionů.
Nadto v Česku není ani tolik znalců, kteří by dokázali takový nápor zvládnout. Úřad nyní chce náklady za svůj resort vyčíslit – jako podklad pro jednání s ministrem financí o navýšení rozpočtu.
„Ale pořád to bude jen odhad. Protože některé další náklady se můžou projevit až později,“ upozornil ekonomický náměstek ministerstva Pavel Kasík. Kdyby se ukázalo, že peníze chybí na některé důležité činnosti, hrozilo by podle Kasíka ochromení soudů. „Například pokud jde o lhůty, ve kterých mají rozhodovat,“ vysvětlil náměstek.
Pospíšil: Zákoník je víc než peníze
Na druhou stranu: od června, kdy na pozici prvního náměstka nastoupil Robert Pelikán, na ministerstvu nadšení pro občanský zákoník značně oslabilo. Pelikán ho – ještě jako advokát – vytrvale kritizoval. A když na ministerstvu vystřídal Hanu Marvanovou, dalo se předpokládat, že tento kurz neopustí.
Navíc se nechystá žádná podrobná analýza, na kolik zákoník přijde i jiná ministerstva, státní firmy nebo města.
Pelikán si každopádně myslí, že právě věta o nulových nákladech na zavedení zákona mohla při schvalování přesvědčit váhající poslance. Mimochodem ještě loni v únoru Nečasova vláda v čele s ODS a TOP 09 váhala, jestli účinnost zákoníku raději neodložit. Bála se tehdy problémů, které může norma s více než třemi tisíci paragrafů způsobit. „Takhle dostali poslanci zákoník naservírovaný: je to věc, která nás odvede od toho ošklivého socialistického zákoníku – a nebude to stát nic. No a nezvedněte pro to pak ruku. Ale kdyby se řeklo, že stát vydá miliardy, možná by se někdo zamyslel, jestli nový zákoník vůbec potřebujeme,“ prohlásil Pelikán.
Bývalý ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil, který zákoník v roce 2011 do vlády přinesl, o miliardových nákladech pochybuje. Česko bylo podle něj poslední postkomunistickou zemí, která moderní zákoník neměla. A na návrhu, který nakonec dostali poslanci, pracovali experti dlouhých deset let.
„Přijetí zákoníku byla historická nutnost. Samozřejmě bylo jasné, že nějaké náklady s tím souviset budou. Ale společenský přínos nad nimi určitě převažuje,“ reagoval Pospíšil.
Občanský zákoník znamenal výdaje i pro byznys. Podle odhadů advokátních kanceláří musela každá velká banka zaplatit za změny smluv, jinou organizaci práce nebo úpravu počítačových programů zhruba 100 milionů. Firmy si pak musely dát přepsat stanovy, aby odpovídaly novým předpisům. A sami advokáti si platili školení, která je vyšla až na desítky tisíc.
Vojtěch Blažek
