Zahraničí – Je sice čtyřikrát menší než třeba Komerční banka, ale místo, kde působí, časté skandály a jméno člověka, který se pokouší o její ozdravení (papež František), dělají z Vatikánské banky jednu z nejznámějších finančních institucí světa.

Ke konci roku disponoval Istituto per le Opere di Religione, jak zní její přesný název, sumou 7,1 miliardy eur. V evropském kontextu to není zdaleka tak mnoho. Bilanční sumy velkých západoevropských bank se pohybují ne-li v bilionech, tak ve stovkách miliard eur.

Zatímco klienti se u běžných bank počítají minimálně v milionech, vatikánská banka jich má jen 18 900. Přes pět tisíc z nich představují katolické instituce, 13 700 pak fyzické osoby spojené nějakým způsobem s Vatikánem. Typicky kněží, současní či bývalí zaměstnanci a akreditovaní diplomaté. Vyniká tak specifikum této banky: správa financí církevních institucí a aktivit po celém světě.

O aktiva a služby se v bance stará 114 zaměstnanců. O mnoho více údajů již z internetových stránek vatikánské banky nevyčtete.

Vatikánská banka spustila své internetové stránky až letos prvního srpna (www.ior.va). Zde dostupné informace zatím nejsou srovnatelné s tím, na co jsme běžně zvyklí v bankovním sektoru. Sdělení a data jsou velmi stručná, některé sekce stránek prázdné.

Jde ale o součást snah sejmout z banky přívlastek „nejtajnější a nejméně průhledné banky světa“. O co „menší“ totiž je, o to větší jsou skandály spojené s její historií. Od svého vzniku v roce 1942 zažila několik skandálů. Patrně největší nastal v roce 1982. Je spojený s pádem italské banky Banco Ambrosiano, jejímž hlavním vlastníkem byla právě vatikánská banka.

Ve všech případech čelila banka podezřením ze zneužití, korupce a praní špinavých peněz. A čelí jim dodnes. Čerstvou aférou je červnové zatčení hlavního vatikánského účetního, kněze Nunzia Scarana. Scarano je podezřelý ze spoluúčasti na pokusu o propašování dvaceti milionů eur, určených údajně pro členy rejdařské rodiny, soukromým letadlem ze švýcarské banky do Itálie. Za to měl obdržet 2,5 milionu eur.

Proto se současný papež František velmi zasazuje o ozdravení vatikánské banky. Pokud se mu podaří pustit na veřejnost více informací, bude to jen ku prospěchu důvěryhodnosti samotného Vatikánu. Potom již pozornost nemusí poutat jen skandály, ale například skutečnost, že bankomaty vatikánské banky jako jediné na světě komunikují s uživateli i v latinském jazyce.

Petr Hlinomaz