Byznys – Liberecký Nanospider, stroj na výrobu nanovláken, je nejvýznamnějším českým technickým vynálezem poslední dekády. Jeho výrobce, liberecká firma Elmarco, otevřel světu cestu k průmyslovému využití nanotechnologií. Díky Nanospideru a Elmarcu si Česko vydobylo pověst globální nanovláknové velmoci.
Jenomže zbohatnout na unikátním vynálezu se zatím nikomu nepodařilo.
Nanovlákna jsou nitky tenké miliontiny milimetru, z nichž se splétají superjemné pavučinky používané k výrobě speciálních textilií unikátních vlastností. Liberecký Nanospider poprvé umožnil jejich průmyslovou výrobu. Jenomže tak trochu předběhl dobu. „Trh nás teprve teď začíná dohánět,“ říká zakladatel, dnes čtvrtinový spolumajitel Elmarca Ladislav Mareš. Ten v roce 2004 koupil licenci na technologii výroby nanovláken od Technické univerzity Liberec, v jejíchž laboratořích metodu vyvinul profesor Oldřich Jirsák.
Marešova firma se původně zabývala výrobou plastů pro polovodičový průmysl, před devíti lety se však majitel rozhodl udělat z Elmarca světového průkopníka rodícího se nanovlákenného průmyslu. Z Jirsákova laboratorního zařízení Elmarco vyvinulo průmyslový stroj schopný vyrábět nanovlákenné membrány pro nejrůznější praktické výrobky – od moderních filtrů přes sportovní funkční prádlo a obuv až po farmacii. „Doufal jsem, že s novým strojem budeme do pěti let ziskoví,“ říká Mareš. Jenomže deset let po odkoupení licence Elmarco prodělává.
V letech 2005 až 2012 vykázala firma souhrnnou ztrátu přes 140 milionů korun. Ztráta by byla ještě větší, nebýt polovodičové divize. Nepomohla ani pomoc státu, který liberecké firmě či její spřízněné servisní společnosti NFG Services přiklepl na několik dílčích rozvojových projektů přes 85 milionů korun.
„Zlomit by se to mělo letos,“ doufá zakladatel. „Trh s nanovlákny se konečně rozjíždí, začínají se uplatňovat aplikace pro různé konkrétní užití. Nedávno jsme prodali dva velké průmyslové stroje a několik malých. Teď jednáme s dalšími zájemci o velké průmyslové stroje.“ Produkce Elmarca by podle něj mohla letos skokově stoupnout o 50 až 100 procent. Firma se 70 zaměstnanci tak má šanci skončit s vyrovnaným výsledkem a od příštího roku vydělávat.
Od převzetí licence před deseti lety instalovalo Elmarco u zákazníků na 128 strojů, jejichž cena se podle velikosti pohybuje v desítkách milionů korun. Většinou šlo o malá zařízení, která kupují firmy nikoliv k výrobě konečných produktů, ale pro vlastní vývoj. Až teď roste poptávka od průmyslových výrobců.
Drahý vývoj
Ztráty Elmarca jsou podle Mareše pochopitelné: „Vývoj světového patentu a jeho uvedení na trh znamená v prvních letech především náklady,“ vysvětluje. „Když jsem licenci před deseti lety kupoval, byl jsem ale mnohem optimističtější,“ připouští zároveň.
Vývoj a uvedení stroje na trh se ukázaly být složitější, než původně přepokládal. A dražší. Firma v prvních letech nedosáhla na dotace a granty. „Do vývoje jsme investovali řádově víc než zmíněných 85 milionů, které nám poskytl stát. Elmarco mimo jiné muselo vybudovat v Liberci na zelené louce zcela nový závod na výrobu nanospiderů,“ zdůrazňuje Mareš.
Podobně hodnotí desetiletou bilanci Elmarca i Lucie Tomíčková, mluvčí CzechInvestu, který do nanotechnologických firem posílá dotace: „Společnost Elmarco začala s aktivitami, které tu do té doby nebyly. Průkopnické projekty, které se vydávají na neprozkoumanou půdu, jsou investičně náročnější a jejich ziskovost nelze očekávat hned, ale v horizontu let.“
Před pěti lety se Mareš každopádně rozhodl do své firmy přibrat společníky, kteří přinesou nový kapitál a umožní jí rychlejší rozlet. Nejprve prodal necelou polovinu Elmarca trojici fondů rizikového kapitálu z Francie a Švýcarska, později dalších 26 procent české firmě Preciosa. Od nových partnerů si sliboval i přístup k novým trhům, naděje se ale příliš nevyplnily. A tak se rozhodl pomoci si sám.
Kapitál z Číny
Odešel z exekutivy Elmarca a před dvěma lety založil novou firmu Nafigate, která se věnuje vývoji aplikací nanovláken. Výsledkem mají být konkrétní výrobky, které lze uplatnit na trhu a které využijí unikátní stroj. Nafigate začíná s vodními a vzduchovými filtry.
„Soustředíme se hlavně na asijský trh, protože tam vidíme velké odbytiště. Především Čína má velký potenciál, je tam obrovským problémem znečištění a k tomu jde o obrovský trh,“ vysvětluje majitel.
Koncem loňského roku firma Nafigate založila společný podnik s čínskou společností Guodien Technology & Environment Group, divizí čínského elektrárenského gigantu Guodien, zaměřenou na čisticí a filtrační technologie.
„Otevíráme v Pekingu společné výzkumné centrum. To bude součástí obrovského vývojového střediska Guodienu, které má mít celkem na 200 tisíc čtverečních metrů laboratoří a výzkumných pracovišť. Zatím se tam soustředíme na vývoj filtrů na čištění vody, ale připravujeme i další projekt na filtry na čištění vzduchu,“ říká Mareš. Česká strana do společného projektu vkládá především know-how, čínská kapitál. „O výši podílů a vzájemné pozici ve společné firmě ještě jednáme, předpokládám ale, že si tam uchováme majoritu,“ dodává Mareš. A doufá, že ve spolupráci s čínskými investory konečně získá česká nanolíheň impuls k tomu, aby se dostatečně prosadila.
V Číně má jeho firma rozpracované další projekty spolupráce s místními partnery. A kromě filtrů zde nabídla také biotechnologii Hydal – metodu výroby bioplastů z použitého fritovacího oleje. „Ve městě Sushou se už buduje první česko-čínská továrna s tímto programem,“ říká Mareš.
Rozjíždějící se boom
Nafigate, jeho vlastní vývoj, filtry a čínský trh ale nejsou jedinou nadějí Elmarca. U nás i ve světě prudce roste počet firem, které nanovlákno užívají pro nejrůznější typy výrobků. V Česku je nejhýčkanějším zákazníkem Elmarca společnost Nanovia podnikatele Jana Halady, která na strojích z Liberce vyrábí jednak na zakázku pro různé odběratele nanovláknové membrány, jednak sama produkuje vlastní speciální ochranné textilie zabraňující pronikání mikročástic (šije se z nich například ložní povlečení nebo hračky pro alergiky). Mladičká společnost, založená teprve před třemi lety pod křídly Haladovy původní firmy Česká včela (začínala obchodem s medem), na rozdíl od Elmarca od počátku vykazuje roční zisky v jednotkách milionů korun. Sama už nemusela investovat do vývoje tolik jako Elmarco.
V Česku dnes působí celá řada firem, často dva tři roky starých, které sázejí na nanovlákno, a země je stále považována v oboru za velmoc, kde se rodí nové nanotechnologické nápady. Nanospider tak sice neudělal ze svých tvůrců miliardáře, ale pomohl odstartovat v Česku boom celého jednoho moderního odvětví. Právě v tom je jeho hlavní význam.
„Při posuzování přínosu Elmarca je třeba vzít v úvahu fakt, že Nanospider je světově uznávanou technologií, díky níž je český nanotechnologický obor i celá Česká republika pozitivně vnímána po celém světě,“ říká Adéla Tomíčková z CzechInvestu. A zdůrazňuje, že na trhu má Elmarco specifické postavení. „Na Elmarco, přístroj Nanospider a průmyslovou výrobu nanovláken navazuje široké spektrum dalších nanotechnologických firem. Celý obor je mladý a neustále se rozvíjí do nových oblastí, nachází stále nové možnosti využití,“ říká Tomíčková.
Jenomže Elmarco dnes běží závod s časem. Ne všichni čeští výrobci nanovláken jsou odběrateli jeho Nanospideru. Třeba výrobce kosmetických a léčivých přípravků Contipro z Dolní Dobrouče, jenž využívá nanovlákenné membrány jako nosiče svých medikamentů, se s původní verzí Nanospideru nespokojil a postupně vyvinul vlastní přístroj – pro svou potřebu, ale i pro další zákazníky. Prostě pro Elmarco sice raketově roste trh, ale zároveň i konkurence. A to nejen v podobě domácích vývojářů producentů různých specializovaných linek, jako je Contipro, ale hlavně v globálním měřítku.
„Po světě rostou další výrobci nanostrojů, zatím se počítají v jednotkách. Naším největším konkurentem je společnost Fiberio z Texasu, do níž nalili američtí investoři desítky milionů dolarů,“ říká Mareš. Obstojí Elmarco v globální soutěži? Podle Mareše sice Liberec pořád nabízí nejlepší a nejvýkonnější stroj na průmyslovou výrobu nanovláken, vzhledem ke kapitálu, který ve světě míří do nanovývoje, to tak ale nemusí platit dlouho.
Ladislav Mareš je přesvědčen, že Elmarco závod vyhraje. „Mým snem zůstává dostat Elmarco jednou na burzu,“ říká. To by ovšem znamenalo produkci Nanospiderů několikanásobně zvýšit a dostat se řádově na stamilionové zisky. Je to reálné? „Asie a její potřeby tomu mohou významně pomoci,“ soudí zakladatel Elmarca.
Zuzana Kubátová
