Muž, který změnil svět nůžkami. Prostě si vlasy umýt a jít

Aktuálně.cz Aktuálně.cz
10. 5. 2012 14:09
Vidal Sassoon patřil do nevelké skupiny kreativních jedinců, kteří definovali, co to znamená být moderní.
Foto: Tomáš Kunc

Portrét – Ještě jsme málem všichni čekali na pana Vajíčka a lišku, co vystrčí čumák z kartonu s nápisem Kara, když do čerstvě vzkvétající branže televizní reklamy vstoupil kouzelník Vidal Sassoon. Pamatujete? Scéna ze sprch někde u plaveckého stadionu, napěněný šampon na vlasech a ruka, co odkládá plastovou modro-zelenou lahvičku. A především hlas, který nám říká, že si dotyčná chce „vlasy umýt a jít, a proto používá salon-šampón a kondicionér v jednom.“

Vidal Sassoon, wash and go.

Značka, s níž si u nás málokdo spojil konkrétního člověka. Anglického Žida Vidala Sassoona, "rockovou hvězdu" mezi kadeřníky, otce geometrických střihů, ale také bojovníka izraelské armády.

Zemřel ve středu ve věku 84 let; jeho tělo už dál nedokázalo vzdorovat dvouletému boji s leukémií.

Především ženy z celého světa mu vděčí za víc, než si myslí.

Byl to Vidal Sassoon (mimochodem, jméno pochází z latinského vitalis a patrně jej prosadil jeho otec Nathan, který do Británie emigroval z řecké Soluně), který usoudil, že nic není tak důležité jako správný sestřih.

V době, kdy svět zažíval boom laků na vlasy a tupíráky se prodávaly po tunách, přišel s radikální myšlenkou hladkých, lesklých, kaskádovitě navrstvených vlasů, které drží samy od sebe, čistě díky perfektnímu sestřihu.

"Pokusil jsem se osvobodit ženy od tyranie kadeřnických salónů,“ prohlásil kdysi ve zjevné narážce na účesy, které si ženy nedokázaly vytvořit samy doma. Anebo jen za cenu noci na natáčkách a zlakované helmy na hlavě.

Rosemary má účes

Vidal Sassoon usiloval o pravý opak. Vlasy začal stříhat tak, aby se dostal k základním úhlům, liniím a tvarům. První salón otevřel v roce 1954 v Londýně, o tři roky později o sobě dal citelně vědět úspěšnou spoluprací s módní průkopnicí Mary Quant, matkou minisukní.

Na svých přehlídkách chtěla, aby modelky ukázaly nejen nohy, ale také ramena. Vidal Sassoon pak vymyslel sestřih, který odhalil celou šíji, přičemž vlasům dovolil po bocích padat v koketních kaskádách. Na světě byl „bob“.

Hitem se jeho škola stala v 60. letech, kdy jej začínající herecká hvězda Mia Farrow požádala, aby ji ostříhal pro roli Rosemary v Rosemary má děťátko. Kraťoučký bob, za který dostal podle časopisu Forbes zaplaceno 5 tisíc dolarů, pak napodobovaly ženy po celém světě.

Podobně jeho slávu šířila i jiná tehdejší hvězda stříbrného plátna, Nancy Kwan. Hladký účes – nad krkem kratší, vepředu delší a střižený šikmo nad uši - vyšel v roce 1963 na titulce Vogue. Dnes jej známe pod spojením „klasický bob“. Pro Mireille Mathieu zase vymyslel „Halo“ - svatozář tupě sestříhaných vlasů kolem hlavy.

V šedesátých letech otevíral salóny po celém světě. Jejich slogan zněl „Pokud nebudete vypadat dobře, je to naše chyba“.

„Patřil do nevelké skupiny kreativních jedinců, kteří definovali, co to znamená být moderní,“ řekl Richard Martin, kurátor Metropolitního muzea umění, pro list The Washington Post.

Vojenský sestřih

Následovaly další úspěchy, další salóny, tři knihy – zejména knižní bestseller „Rok krásy a zdraví“, který sepsal s tehdejší manželkou Beverly -, televizní miniseriál, kontrakty, kterými své jméno propůjčil nejrůznějším pěstícím přípravkům na vlasy...

A tím vším se jako červená nit táhl Sassoonův boj proti antisemitismu.

Vidal Sassoon se narodil do židovské rodiny v Londýně. Otec – sukničkář - matku záhy opustil a ta, neschopna starat se o Vidala a jeho mladšího bratra z jednoho platu, umístila chlapce do židovského sirotčince. Strávili tam přes sedm let, od Vidalových tří do jedenácti let, přičemž matka je chodila navštěvovat maximálně jednou do měsíce. Poté se znovu vdala a chlapce přistěhovala k sobě, což ovšem přerušilo Vidalova studia. Dal se tedy do učení, matka mu zvolila obor kadeřnictví.

Během války se v chlapci něco zlomilo. Zřejmě za to mohly projevy britského politika Oswalda Mosleyho, asi nejvýznamnějšího představitele ostrovního fašismu, že se už v 17 letech přidal ke Skupině 43, židovské podzemní organizaci.

V roce 1948, když mu bylo 20 let, se připojil k Haganě (z níž se staly Izraelské obranné síly) a odešel bojovat do Arabsko-izraelské války. Vypukla poté, co Izrael vyhlásil svou nezávislost.

„Byl to nádherný pocit: Národ, který byl 2 tisíce let utlačován, začal sílit. Bylo nás jen 600 tisíc lidí, kteří měli svou zemi ubránit před pěti armádami, takže opravdu bylo co dělat,“ popsal později.

Co má a nemá cenu

V roce 1982 založil Mezinárodní středisko Vidala Sassoona pro studium antisemitismu (SICSA), jehož cílem bylo shromažďovat zprávy o antisemitských projevech ve světě.

Podporoval nejrůznější charitativní akce, začínající umělce, významně se podílel na obnově New Orleans po úderu hurikánu Katrina.

To už nevlastnil ani své kosmetické řady, ani salóny. Řetězec prodal firmě Regis Corporation, jméno Vidal Sassoon si pak koupil už na počátku 80. let gigant Procter & Gamble.

Sám Sassoon říkal, že stříhání ho stále baví, ale ke stáru se chce věnovat věcem, které považuje za zásadní. Třeba podpoře fotbalové Chelsea, které byl po celý život fanouškem. Ač žil v USA, Premier League sledoval naprosto pečlivě.

V módní branži ovšem zůstane tím, kdo zcela zásadně změnil způsob, jak se dá přemýšlet o účesu. „Dneska se to dá těžko pochopit, ale osvobodil nás všechny. Naučil nás, že stačí dobrý sestřih, prohrábnout vlasy a můžete jít,“ uvedla v magazínu Glamour bývalá modelka a nynější kreativní ředitelka amerického vydání Vogue Grace Coddington.

 

Právě se děje

před 4 hodinami

V Pardubicích došlo ke srážce sanitky s autem, dva záchranáři jsou zraněni

Sanita zdravotnické záchranné služby a osobní auto se dnes před polednem srazily na světelné křižovatce v centru Pardubic. V sanitě jeli dva záchranáři, kteří utrpěli zranění a byli převezeni do nemocnice. Žádného pacienta nevezli. V osobním autě jeli dva dospělí a dvě děti, nikdo z nich zraněn nebyl. ČTK to řekla mluvčí policie Dita Holečková.

Zdroj: ČTK
Další zprávy