Za kulisy událostí – Ekologové přezdívají Česku „ráj skládek“ a mezinárodní srovnání jim dávají víceméně za pravdu. Zatímco například sousední Německo zrecykluje zhruba 60 procent odpadu, v Česku se zvládne jen třicet. Na skládkách tu skončí více než polovina odpadu, přičemž do roku 2020 musí země podle unijního závazku toto číslo srazit na třicet procent.
Proto se už podruhé za posledních pár měsíců do novely zákona o odpadech, který projednává sněmovna, dostal návrh, aby do roku 2024 obecní skládky postupně úplně zmizely. A k tomu chce od začátku roku 2015 ministerstvo životního prostředí (MŽP) přidat ještě bonusy motivující lidi ke třídění.
„Obce dostanou zákonnou možnost nastavit poplatek za komunální odpad tak, aby zvýhodňoval poplatníky, kteří více třídí,“ říká mluvčí MŽP Petra Roubíčková.
Plán se vrací
Česko je dlouhodobě pozadu za tím, jak si nakládání s odpady představuje Evropská unie.
Na prvním místě má být prevence, aby odpadky zbytečně nevznikaly vůbec. Následuje recyklace – opětovné využití, pak je energetické zpracování ve spalovnách a až na posledním místě figurují skládky.
Zakázat skládky plánovala vláda už v roce 2013, ale než to stihla prosadit, padla. Letos na jaře se nápad objevil v pozměňovacím návrhu k novele odpadového zákona, která řeší elektroodpady. Ministr Richard Brabec (ANO) ho nejprve podporoval, ale pak se rozhodl, že tuto část stáhne a raději na podzim předloží vlastní novelu.
Další plán na postupný zákaz skládek se i tak objevil znovu v novele zákona o odpadech, která má zabránit krádežím kovů. Tu čeká závěrečné schvalování.
I kdyby změna teď neprošla, česká města ústup od skládek nemine – bude součástí Brabcova podzimního návrhu. Starostové tak budou muset od roku 2015 zajistit kromě tradičních barevných popelnic na plast, papír, sklo a nápojové kartony ještě ty hnědé na biologický odpad a nádoby na kov. A barevné kontejnery ještě doplní „poplatková a pobídková“ politika. „Obcím se zvýší poplatek za ukládání směsného odpadu na skládky. Když obce zabrání tomu, aby odpad končil na skládkách, odpadové hospodaření se jim zlevní,“ vysvětluje mluvčí MŽP Roubíčková. Uvažuje se až o zdvojnásobení poplatku – z dnešních pěti set korun na tisíc.
Druhým motivačním nástrojem bude už zmíněná možnost snížit platbu za popelnice. Kdo bude poctivě třídit, ušetří. Regulaci tohoto poplatku nechá ministerstvo na obcích, protože své obyvatele znají nejlépe. Do roku 2024 by tak mělo dramaticky ubýt skládek a změnit se i poměr mezi tím, kolik odpadu se zrecykluje a kolik spálí.
Ekologové se však obávají, že skládky sice zmizí, ale prospěch z toho budou mít spalovny – ostatně velkým příznivcem zrušení skládek je Teplárenské sdružení ČR. To doufá, že tím získá další palivo pro své pece. „Je to možnost, jak při výrobě tepla částečně nahradit uhlí,“ obhajovala loni záměr mluvčí sdružení Běla Jašková.
Podle Hnutí Duha by bylo úspornější po důkladné recyklaci ještě dotřídit zbytkový odpad. Po rakouském nebo německém vzoru by tak Češi zrecyklovali až dvě třetiny komunálního odpadu, zbytek by šel do spaloven. „Kdyby obce většinu odpadu spalovaly, do deseti let by proletěl odpad na dnešních skládkách komíny,“ říká odpadový expert Ivo Kropáček.
S podobnými závěry přišla i 10 let stará studie Univerzity Karlovy. Důkladná recyklace má podle ní nižší investiční i provozní náklady než stavba spaloven. K tomu, aby si města vybrala třídicí linky, má pomoci poslední ministerský nástroj. Tak jako v předchozím období budou moci i v tom novém do roku 2021 starostové žádat o peníze z eurofondů na to, aby si třídírny postavili nebo dovybavili.
Kateřina Surmanová
