Inside Sport – A pak že se za peníze hřejivý pocit štěstí koupit nedá… Schválně, zkuste to tvrdit příznivcům Manchesteru City – a dočkáte se výsměchu. Na téhle adrese se totiž rozhodně nešetří, a tak se tu také slaví. Po roční pauze se totiž právě sem opět stěhuje pohár mistra anglické Premier League.
Nutno říct, že poněkud směšnou roli hraje v tomto spektáklu Michel Platini, prezident UEFA. Léta sliboval, že fotbalovým klubům, co jen bezuzdně utrácejí, zatne tipec. Jenže sotva nadešla chvíle, kdy měl slova proměnit v činy, stáhnul tenhle francouzský buldoček ocas mezi nohy. Ukázalo se, že pes, který štěká, do zlata nekouše.
Moudrá Šeherezáda by o pohádkové příběhy Tisíce a jedné noci neměla nouzi ani dnes. Aniž by k tomu potřebovali halucinogeny, ocitli se v roce 2008 uvnitř jednoho z nich i bratři Liam a Noel Gallagherové, ano, ti z Oasis. A spolu s nimi i všichni ostatní fotbaloví fanoušci velebící barvy Manchesteru City.
Klub, co do té doby v prachu průměru nostalgicky vzpomínal na titul z roku 1968, jako by se totiž podoben Ali Babovi najednou ocitl uvnitř jeskyně se zlatým pokladem. Jenže tenhle nenastřádala banda 40 loupežníků, ale urozená rodinka ovládající emirát Abú Dhabí.
Místo pohádkového džina na létajícím koberci přiletěl šejk Mansúr privátním tryskáčem, nicméně tak štědrého strýčka s majetkem 31,5 miliardy dolarů by jistě uvítali všude. Zvlášť když patří do rodiny, co by dala do kupy až 500 miliard dolarů…
A pak už to jelo: Robinho, Balotelli, Touré, Džeko, Adebayor, Tévez, Agüero, Silva, Nasrí, Lescott, Fernandinho, Jovetič a Negredo. To jsou pro ilustraci jména jen těch 13 hráčů, jejichž cena při přestupu do Manchesteru City přesáhla 25 milionů eur.
Ano, jiní zase odcházeli. Jenže úhrnná transferní bilance Citizens od Mansúrova příchodu činí mínus 580 milionů eur, za stejné období se u Chelsea dostaneme k číslu -333, u Manchesteru United -150 a u Arsenalu k -13,3 milionům eur.
Konkurenci, zejména šetrnému Arsenalu, navíc Citizens odlákali několik hráčů, a to na vějičku královských příjmů. Žádný fotbalový klub světa nedává hráčům na výplatách víc, v sezoně 2011/12 to bylo 174 milionů liber, napřesrok už 202 milionů. Agüero inkasuje týdně 220 000 liber, Yaya Touré rovných 200 000, takže jeho čapí krok vyjde šejky na 6,7 milionu korun. Týdně.
Manchester City se díky systému „bezedný měšec“ postupně dostal do jiné ekonomické dimenze než jeho domácí konkurenti. Na podobnou metodu financování najeli o něco později i noví katarští vlastníci klubu Paris SG, zahanbit se nedá ani magnát Dmitrij Rybovlev, který si pořídil AS Monaco, vždyť v létě na evropském přestupním trhu „rozbil“ bank nákupy za 170 milionů eur (přes 4 miliardy korun). Celkově létalo přestupovým vzduchem v přepočtu 73 miliard korun, o 26 více než rok předtím. A nejvíc od roku 2001, kdy v Juventusu střídal Zidaneho český záložník Pavel Nedvěd.
A to všechno navzdory tomu, že Platiniho UEFA rozjela program Financial Fair Play, jemuž dodávala na váze hrozbou, že ten, kdo nesplní pravidla a bude nadále bezuzdně utrácet, nebude po sezoně 2013/14 smět do evropských pohárů.
Ještě před čtyřmi lety jelo na dluh 56 procent špičkových evropských týmů. Poté, co Platini nařídil šetřit, mnohde ho poslechli. Jinde ne, a raději začali v nových pravidlech hledat skuliny.
„Mezi námi, když jsem si ty manuály a dotazníky z UEFA prohlédl, napadlo mě okamžitě asi deset způsobů, jak ta nařízení obejít,“ říká mimo záznam chlapík z vedení českého klubu, aspirujícího na účast v evropských pohárech.
Svoje stezičky si samozřejmě hledali i ti nejbohatší. Nejvíc diskusí vzbuzuje desetiletý kontrakt v objemu 350 milionů liber, kterým Manchester City sponzoruje Etihad, což jsou oficiální aerolinie Abú Dhabí, tedy emirátu, kde vládne Mansúrova rodina. Podobné je to se sponzoringem katarských subjektů u Paris SG.
Co vlastně UEFA po klubech chce? Základní princip zní: Utrať jen tolik, kolik vyděláš. S tím, že do příjmů lze zahrnovat peníze od sponzorů, prodeje televizních práv, merchandisingu a vstupenek. Nikoli však dotace od vlastníků. Co se týče výdajů, jde samozřejmě o nákupy hráčů a jejich výplaty, nezapočítávají se investice do stadionů a tréninkových center mládeže.
A právě teď nastala chvíle, kdy byly vyhodnocovány výnosy či ztráty klubů v sezonách 2011/12 a 2012/13, přičemž podle představ UEFA by v souhrnu neměly překračovat 37 milionů liber (tj. 45 milionů eur nebo 1,24 miliardy korun).
Pro příští sezony by každopádně mělo platit, že se přísnost UEFA a její tlak na to, aby se případné ztráty v hospodaření klubů snižovaly, budou nadále stupňovat.
UEFA zřídila nový orgán jménem The Club Financial Control Body (CFCB), v jehož čele stojí bývalý belgický premiér Jean-Luc Dehaene. Na jeho stole se scházely vyplněné dotazníky a účetní doklady z celé Evropy. Prověřováno bylo účetnictví 76 klubů. A sankce podle dostupných informací čekají na devět z nich.
Ty největší na Manchester City a Paris SG. Ostatních sedm klubů působí podle BBC ve čtyřech rozličných evropských ligách a dotknout by se jich měly menší tresty.
Pařížané (= Katařané) už se údajně smířili s pokutou 60 milionů eur, zúžením soupisky pro Ligu mistrů z obvyklých 25 na 21 hráče a zavedením platového stropu. Manchester City naopak podle zpravodaje BBC při jednáních s UEFA neakceptoval z podobně navržených trestů vůbec nic a riskuje tak, že se naopak může dočkat dalšího přitvrzení sankcí. Konečný verdikt by měl být zveřejněn dnes.
Šedesát milionů eur, byť rozložených do tří ročních splátek, to není málo, pořídíte za ně na této úrovni dva až tři hráče do základní sestavy. Jenže rozhazovačné šejky by nejspíš náležitě poučil jen jeden trest: vyloučení z evropských pohárů, konkrétně z Ligy mistrů. A na to UEFA nemá kuráž.
„Přitom by to bylo tak jednoduché: Dodržuješ pravidla, fajn, můžeš hrát, nedodržuješ je, tak jsi vyřazen. Jenže UEFA nechce kluby z Ligy mistrů vylučovat, tak vymýšlí takhle komplikované tresty,“ zlobí se fotbalový Strýček Skrblík alias Arséne Wenger z Arsenalu.
Bulváry přitom spekulují, jestli si Citizens nebo PSG nekoupí v létě Lionela Messiho... Prodejní cena hvězdy Barcelony je údajně někde kolem 6,5 miliardy korun. A to by se panu Platinimu do jeho tabulek rozhodně nevešlo.
Luděk Mádl
