Inside sport - Stojím u skříňky Francka Ribéryho, hvězdy Bayernu Mnichov. Je sobota, za chvíli se odehraje bavorské derby s Norimberkem. Ribéry má na skříňce totéž co všichni jeho spoluhráči: malou LED-obrazovku, na které se objevuje program pro každého hráče. Kdy jít na masáž, v kolik k fyzioterapeutovi, kdy si nafasovat nové kopačky, na pohovor s trenérem...
Vítejte v té nejhvězdnější fotbalové galaxii, na mnichovské Säbener Strasse 51! Vidíte? Tohle jsou tréninková hřiště, tady kancelář Pepa Guardioly, ale prosím nefoťte ji, on to nemá rád. A tady fitness centrum s posilovnou, v níž každý stroj stojí tolik, že byste si za něj mohli koupit v Mnichově dům někde v centru...
Martin Hägele z mezinárodního oddělení Bayernu mne provází zázemím největšího klubu v Německu a momentálně nejmocnějšího na celém světě. Důvod je zřejmý. Bayern má zájem na tom, aby se před pátečním Superpohárem v Česku dobře ukázal v českých médiích. Proto otevřel dokořán dvířka do své „kuchyně“ třem českým novinářům. K dispozici jsou Uli Hoeness, prezident klubu, a Mathias Sammer, šéf sportovního úseku.
Srovnávám potichu s pražskou Spartou, největším fotbalovým klubem v České republice. Obvyklá odpověď na žádost o fotoreportáž z jejího tréninkového centra na Strahově zní „Ne“. A když opakovaně žádáte o rozhovor se šéfem klubu Danielem Křetínským nebo sportovním ředitelem Jaroslavem Hřebíkem, mluvčí klubu Ondřej Kasík už to považuje za absurdní vtip.
Abychom byli korektní: Je fakt, že Bayern prokázal tuhle maximální vstřícnost při speciální příležitosti pátečního Superpoháru. Za normálních okolností by asi vše bylo výrazně složitější.
A Daniel Křetínský poskytl reportérovi Insideru interview pro knihu Kmotr Fotbal, šlo tedy také o výjimečnou příležitost.
Jenže zatímco Matthias Sammer vypráví s neuvěřitelnou otevřeností a zanícením o tom, jak přišel do Bayernu budovat novou sportovní strukturu, jeho pražský protějšek Jaroslav Hřebík, který na Letné, či spíš na Strahově, dělá naprosto totéž, má od vedení klubu přísný zákaz s médii hovořit. A Sparta to nazývá komunikační strategií.
Pokud si ještě budeme hrát s detaily, tak sparťanský kanonýr David Lafata dostal za jarní gól proti Plzni osobní vůz jako sponzorský bonus. To v Bayernu hráči fasují nové vozy každoročně. A v „espézetce“ mají zakódováno číslo svého dresu a taky úspěšnost sezony. Písmena DM značí zkratku Deutsche Meister – a když sezona zrovna mistrovská nebyla, tak na značce naskočí „jen“ písmena RM – Rekord Meister. Teď momentálně tedy DM.
Jednu výraznou podobnost mezi srovnávanými kluby ovšem najdeme. Zatímco Spartu v posledních letech „straší“ doma Viktoria Plzeň a bere jí tituly, Bayern svou „Viktorii“ našel v Dortmundu – tamní Borussia měla svého času modernější sportovní program a i při výrazně nižším rozpočtu dokázala Bavorům dva tituly ukrást, což mnichovskou pýchou tvrdě otřáslo.
Jenže zatímco ve Spartě vede takový vývoj věcí k permanentním vnitřním válkám, kdy část managementu viditelně žene koně „hot“ a druhá zase „čehý“, v Bayernu to funguje jinak.
„Když přišel den rozhodnutí, jestli pokračovat s trenérem Juppem Heynckesem, nebo zda angažovat Josepa Guardiolu, sešlo se představenstvo a platilo pravidlo, že se přijme jen takové rozhodnutí, s nímž budou souhlasit všichni členové,“ prozrazuje Matthias Sammer. A není důvod mu nevěřit.
„Kadlec? Jednáme. Ale rozhodnout to stejně musí Dan.“ To je zase typická věta ze zákulisí Sparty, která svědčí o tom, že veškerá klíčová rozhodnutí tam činí jediný člověk, majitel. (A někdy se zdá, že se rozhoduje hlavně podle toho, se kterým našeptávačem mluvil naposledy…)
To souvisí i se základní strukturou klubu. Zatímco akciovou společnost AC Sparta Praha – fotbal vlastní Daniel Křetínský společně s investiční skupinou J&T, mnichovský Bayern funguje jinak.
Byť i FC Bayern München AG je akciovka, jejíž akcie nejsou kótovány na burze. Jenže celkem 81,8 procenta akcií vlastní FC Bayern München e.V. (e.V. = registrované sdružení), jehož prezidentem je Uli Hoeness. A po shodném podílu 9,1 % pak drží Adidas a Audi.
Však taky tyto dvě značky vidíte v sedm let staré Allianz Areně na každém kroku. Nový supermoderní stadion, který patří Bayernu, stojí v Mnichově sedm let a ještě se nestalo, aby na domácím zápase Ribéryho a spol. nebylo vyprodáno. „A to máme vstupenky nejlevnější v bundeslize,“ říká Martin Hägele z mezinárodního oddělení klubu.
Sparta má v české lize vstupenky nejdražší a vyprodáno mívá leda na Plzeň nebo na Slavii.
Ano, srovnávání Sparty a Bayernu Mnichov v mnohém může vyznívat trochu vychýleně, protože ekonomické prostředí, ve kterém se oba kluby pohybují, je nesrovnatelné. Bayern má obchodně a marketingově dosah nejen do Bavorska a celého Německa, ale i globálně přes celou planetu, zatímco Sparta hraje jen na českém písečku.
Ale je spousta kategorií, v nichž srovnávat lze, protože fotbal je jen jeden. A kouzlo se často skrývá v detailu.
Zajímavé například je, že zatímco ze současného managementu Sparty hrál fotbal na ligové úrovni jen Jaroslav Hřebík, Bayern je specifický tím, že ho mají tradičně na povel v podstatě výhradně vynikající plejeři minulosti.
Prezidentské křeslo si v klubu postupně předávají Franz Beckenbauer, Uli Hoeness a Karl-Heinz Rummenigge, kteří posbírali tolik trofejí, že si za tím účelem postavili v Allianz Areně úžasné audiovizuální muzeum, aby je mohli všechny ukázat. Samozřejmě že je propojené s fan-shopem, kde se také protáčejí miliony eur. Málokdo z fandů přijde na stadion, aniž by na sobě neměl klubový dres či šálu.
Když to srovnáte se Spartou, která jen čas od času pořádá na stadionu pro fanoušky exkurze do své síně slávy – a dresy prodává v maličkém krámku na rohu –, je to přeci jen jiný svět.
Co se týče legend v manažerských oblecích… Platí, že zatímco německé hvězdy, možná díky národnímu naturelu, po skončení kariéry nelení a jsou ochotné učit se i finesám manažerské práce, české osobnosti typu Karla Poborského hrávají raději golf. (Pravda, pro úplnost nutno dodat, že pro práci v managementech českých ligových klubů potřebujete vedle znalostí a zanícení také žaludek...)
Nicméně dramaticky lepší prezentace slavné klubové minulosti i reprezentativnější fan-shop by jistě v možnostech Sparty byly.
On velký a úspěšný Bayern také nespadl sám z nebe. Zatímco Sparta je českým top klubem prakticky kontinuálně od svého založení, Bayern až do konce 60. let v německém fotbale mnoho neznamenal. Všechno změnila až generace Beckenbauera, Müllera či Uliho Hoenesse.
Poslední jmenovaný ukončil svou fotbalovou kariéru kvůli bolavému kolenu už ve 27 letech – a začal Bayern řídit. S neuvěřitelnou úspěšností na všech frontách. „Když Uli Hoeness jako manažer začínal, měl klub obrat, v přepočtu na dnešní peníze, 6 milionů eur. A dnes je to 440 milionů eur,“ říká Matthias Sammer s úctou.
Hoeness sice momentálně „lítá“ v megaprůšvihu, protože z obav před ještě větší lapálií přiznal státnímu zastupitelství privátní daňové úniky a nelegální nakládání s akciemi. Jeho fotbalový účet je ale čistý jako lilium.
A jak už jsme řekli, také neskutečně úspěšný. Jeho manažerská rada, jak toho dosáhnout, je jednoduchá: „Vybrat si ke spolupráci správné lidi a dělat správná rozhodnutí.“
Zní to jednoduše...
Luděk Mádl
