Za kulisy událostí - Na příhodu, kdy přecházel na červenou a nachytal ho policista, Ladislav Danko dávno zapomněl. Tři roky starý přestupek se mu náhle a dost tvrdě připomněl letos v červenci: soudním rozhodnutím, že mu exekutor smí zabavit majetek. Kvůli dluhu 2500 korun.
Ladislav Danko po několika týdnech vypátral, jak se to mohlo stát: úřady i soudy mu do té doby posílaly klasické dopisy, které se k Dankovi nikdy nedostaly – má totiž datovou schránku a komunikuje výhradně přes ni. Jedno vysvětlení zní, že jde jen o ojedinělý omyl – jakkoli mohl mít dost vážné následky. Zároveň ale naznačuje, že ačkoli datové schránky fungují už pět let, některým úředníkům se ještě jejich používání nevžilo.
Jste v exekuci. A neřekneme proč
Programátor Ladislav Danko se s papírovými dopisy rozloučil hned v listopadu roku 2009, kdy stát spustil ostrý provoz datových schránek. I proto, že většina schránek v jeho pražském dvanáctipatrovém paneláku nenese žádné jméno, a pošťačky tak prý často jen hodily balík dopisů na zem, ať si je obyvatelé přeberou. „Byl jsem tenkrát jedním z prvních. Na poště tehdy volali na ministerstvo, jestli vůbec jako Slovák smím datovou schránku mít,“ vzpomíná Danko.
Dva roky nato se odehrála v Českých Budějovicích historka s přecházením na červenou. Danko tehdy policistovi nezaplatil pětistovku pokuty a přestupek putoval na magistrát. Když tam po vyhlášené exekuci Danko volal, odmítli se s ním po telefonu bavit. Takže oficiálně požádal o kopii písemností ze svého přestupkového spisu.
Úředníci odmítli, prý musí přesně říct, jaké chce. Ale jak, když Danko nevěděl, co spis obsahuje? Nakonec se k dokumentům dostal – to pořád pod hrozbou, že u něj kdykoli může zazvonit exekutor.
Dopis od soudu putoval dva roky
Teprve v tuhle chvíli Danko zjistil, že rozhodnutí o pokutě mu úředníci poslali na papíře, a ne do „datovky“. Takže o ničem nevěděl. Na návrh, ať tedy exekuci vezmou zpět, nikdo z úřadu neodpověděl.
Seznam držitelů schránek je přitom dostupný na internetu a úředníci podle pravidel magistrátu musí předem prověřit, jestli poslat dopis klasicky, nebo do schránky. „Nelze vyloučit, že ke kontrole chybou lidského faktoru nedojde,“ říká zástupce vedoucího správního oddělení magistrátu Jan Kostík.
Jestli „lidský faktor“ selhal, tak u Ladislava Danka hned dvakrát. Programátor si všiml, že exekuční rozhodnutí soudu pro Prahu 4, které mu už tentokrát přišlo do datovky, je z roku 2012. Přitom dorazilo až letos v létě. „Asi se někdo probudil a poslal mi ho rychle znovu,“ přemýšlí Danko.
Ani místopředseda soudu Michael Květ neví, jak prodleva vznikla. „Bez podrobného studia spisu nemohu nic konkrétního uvést,“ říká Květ. Podle odborníka na datové schránky Jiřího Peterky se úřady i soudy pořád ještě učí se schránkami pracovat. „Dokonalé to není, a navíc je to nikdo systematicky neučí,“ vysvětluje Peterka.
Dankovi se nakonec podařilo exekuci zažehnat, protože dokázal, že se o trestu za přecházení na červenou nedozvěděl. I podle rozsudků Nejvyššího správního soudu má datová schránka v počítači přednost před papírovým dopisem. Ostatně právě proto ji stát zavedl – aby se firmy a lidé nemohli vymlouvat, že jim dopis nepřišel. Danko navíc nebude platit ani pokutu, po dvou letech je promlčená. A teď uvažuje, že bude chtít odškodnění za čas, o který kvůli chybě úředníků přišel.
Vojtěch Blažek
