Za kulisy událostí – Útvar pro odhalování korupce a finanční kriminality prožíval dlouhé období častých personálních změn a odchodů elitních vyšetřovatelů. O razantní změně ve vedení útvaru se spekulovalo i po příchodu nového náměstka pro kriminálku Zdeňka Laubeho. Ten se však rozhodl přesně naopak a místo další personální čistky chce ÚOKFK zklidnit. Ve funkci tak podržel současného ředitele Milana Komárka.

„S potěšením mohu konstatovat, že mi byla vyjádřena podpora a čeká se ještě větší stabilizace útvaru,“ řekl Komárek deníku Insider. O jeho konci se přitom uvnitř policie mluvilo delší dobu a v kuloárech dokonce zaznělo i jméno Komárkova potenciálního nástupce, kterým měl být Ladislav Novák, šéf odboru obecné kriminality pražské policie. Nic z toho však neplatí a Komárek má před sebou zásadní úkol.

Jeho útvar je totiž jednou z „hlav“ nově spouštěné daňové Kobry, která má zefektivnit boj s daňovými úniky, a tento projekt byl jednou z Laubeho priorit před příchodem do nového úřadu. Komárek uvedl, že právě to bylo hlavním tématem jeho hovoru s nadřízeným. „Přednostním tématem byla finalizace projektu Kobra,“ potvrdil.

Mozek na prezidiu

Kobra však nebyla jediným probíraným tématem. „Bavili jsme se také obecně o komunikaci mezi celorepublikovými útvary, pochopil jsem potřebu ještě užší komunikace než dosud,“ řekl Komárek.

Výměnu informací mezi útvary má ulehčit sdílené analytické centrum policejního prezidia, které by bylo společné pro všechny celorepublikové útvary. Už by se tak nemělo stát, že by se ÚOOZ a ÚOKFK při vyšetřování některých případů navzájem pletly pod nohy, jak se to stalo například v kauze Opencard.

Komárek se nápadu nebrání, udržuje si však rezervovaný postoj. „Myslím si, že je to potřeba, nicméně musí být důsledně ošetřeno, kdo se do čeho a za jakým účelem dívá. Jde o formu,“ dodal.

Jenže řada policistů je vůči sbíhání citlivých informací do jednoho bodu kritická. Udržet vyšetřování kauz v tajnosti bude totiž výrazně obtížnější než dosud a tvrzení ukazují na dvou příkladech. Kdyby existovala centrální analytika na policejním prezidiu před dvěma roky, dotáhnout do konečné podoby kauzu Davida Ratha a Jany Nagyové by bylo téměř nemožné. Místo úzké skupiny kriminalistů by totiž k důležitým informacím měl přístup výrazně širší okruh lidí a riziko, že někdo vynese tajné informace ven a dotyčné osoby dostanou echo, by bylo v takovém případě vysoké.

Karel Hrubeš