Analýza - Vzkaz končícího prezidenta Václava Klause poslaný z Chile do vlasti po prezidentské volbě odhaluje jeden překvapivý kotrmelec.
Nového prezidenta Miloše Zemana totiž přivedly na Hrad hlasy lidí, kteří před dvaceti lety odmítali demokratické a ekonomické reformy spojované tehdy právě s Klausovým jménem.
Voliči tehdy vynesli Klause do čela české vlády a založili jeho dvacetiletou kariéru ve vrcholné politice.
Dnes však Klaus své dřívější odpůrce chválí: "Jsem hrdý na český národ. Teď konečně zvítězila ta pravda nad lží a nenávistí,“ komentoval z Chile Zemanovo vítězství bývalý reformátor, jemuž letos bude 72 let.
Nenávist v Praze a Náchodě
Klausův veletoč v postojích dokumentuje srovnání výsledků druhého kola prezidentské volby s bilancí Klausovy ODS při volbách do České národní rady 1992.
Před jednadvaceti lety se Klausově straně podařilo transformovat Občanské fórum a převzít jeho voliče. Tak vznikla nejsilnější polistopadová pravicová strana, která roku 1992 získala 30 procent hlasů a v přímém souboji porazila komunisty i další levicové strany.
Přinejmenším z regionálního rozložení sil jde o stejné voliče, kteří teď volili v prezidentské volbě Karla Schwarzenberga. Nejde jen o to, že letos stejně jako před jednadvaceti lety volila pravici především Praha a další velká města v čele s Brnem, Plzní a Libercem.
Schwarzenberg uspěl stejně jako kdysi Klaus v některých venkovských okresech, například v Náchodě, Semilech, Klatovech či Vsetíně. Naopak se mu stejně jako bývalému šéfovi ODS nedařilo v okresech typu Rakovník, Kutná Hora, Jindřichův Hradec, Chrudim, Kroměříž atd.
Ještě víc otevřené nůžky
Najdou se jen čtyři regiony, kde pravice během dvaceti let výrazněji posílila či oslabila. Tyto změny ovšem nezpochybňují tradiční rozdělení pravicových a levicových okresů, pouze dokumentují, jak se mezi nimi otevírají nůžky.
Výrazněji než před dvaceti lety tentokrát překonaly pravicový průměr okresy, které těsně přiléhají k hlavnímu městu Praze, a tradičně pravicové Semily. Také na Moravě zlepšila pravice bilanci tam, kde je tradičně nejsilnější, v okolí Brna a ve Zlíně. Nadprůměrný Schwarzenbergův výsledek v Hodoníně zřejmě zajistily hlasy lidovců, na které Klaus neměl v roce 1992 nárok.
Bilance pravice se naopak ještě hlouběji propadla v levicovém Podkrušnohoří a na Ostravsku. Jedinou výjimkou je tradičně pravicový Jablonec, který nemá už tak „dobré“ výsledky jako před lety. Jablonecký ústup ze slávy v menší míře kopírují další velká města, především Plzeň a České Budějovice.
Výrazněji nadprůměrný nebo podprůměrný výsledek než v roce 1992 zaznamenalo osmadvacet okresů ze sedmasedmdesáti.
Opět na straně vítězů
Pravicoví voliči se nyní za Schwarzenbergem spojili podruhé od roku 1992, přičemž poprvé se to podařilo v roce 2006 Topolánkovi. Na rozdíl od letošního Schwarzenbergova pokusu tím dokázal volby vyhrát.
Příznivci levice se dokázali bez ohledu na své komunistické nebo sociálnědemokratické preference sjednotit dokonce poprvé od roku 1992. Pomohla tomu, jak Insider psal v minulých vydáních, protisudetská karta, která přesvědčila i skalní zastánce minulého režimu v tachovském, znojemském či bruntálském pohraničí.
Když Klaus v rozhlasovém vystoupení z Jižní Ameriky ocenil Zemanův výkon, z pohledu svých někdejších voličů se postavil na stranu vítěze z opačné strany barikády.
Petr Holub
