Byznys - Firmy obchodované na pražské burze jsou v posledních letech štědré ke svým akcionářům, pokud jde o dividendy, a další sklizeň přichází právě v těchto dnech. Jenže ji velmi komplikuje nový způsob zdanění.
Kam čert nemůže, tam nastrčí stát. Na dobré myšlence omezit daňové úniky do daňových rájů si totiž může výrazně zaskotačit úřední šiml.
Od 1. ledna 2013 se mění sazba srážkové daně, kterou se dividendy a další příjmy (úroky, licenční poplatky) daní. Změna sazby nastává jen pro takzvané zahraniční daňové rezidenty. Doposud se u nich uplatňovala sazba 15 %, stejná jako u místních poplatníků. Nyní ale stoupne na 35 %. Tímto krokem míří stát zejména proti daňovému úniku firem do daňových rájů (neuplatní se v případech, kde existuje smlouva o zamezení dvojímu zdanění). To je jistě chvályhodné.
Pro běžné tuzemské investory se nic nemění. Ale jen do okamžiku, kdy si položíme otázku, zda a jak budou muset příjemci dividend prokazovat svou daňovou příslušnost (zda daní v Česku, nebo jinde) a v jaké výši pak dividendu obdrží (zda 15, nebo 35).
S tím si lámou hlavu v prvé řadě tuzemští plátci srážkové daně. Tedy firmy, které dividendy vyplácejí, protože daň se sráží přímo u zdroje a investor obdrží již čistou částku.
Vypadá to, že tuzemské dividendové firmy mají dvě možnosti:
a) provést při výplatě dividendy srážku daně paušálně sazbou 35 % a další vyrovnání, nárok na vrácení daně, prostě nechat na akcionářích, aby si je individuálně řešili se svým finančním úřadem. Litera zákona by byla naplněna, nárůst administrativní zátěže minimální, jen investoři by strašlivě skřípali zuby.
b) ověřovat daňovou příslušnost u jednotlivých akcionářů a podle toho rozlišovat i sazbu daně. Někomu 15, někomu 35. To může být obrovský nárůst administrativy. Zatím jako jediný takovou možnost hledá ČEZ - přitom má více jak sto tisíc akcionářů.
V každém případě daňové papírování bují. Buď u firem (plátců daně), nebo na finančních úřadech, vždycky asi u investorů - příjemců dividendy.
Ledaže by se ujalo řešení, o kterém se pomalu začíná mluvit mezi odborníky: řídit se údaji z Centrálního depozitáře cenných papírů, kde by informace potřebné k rozlišení obou skupin měly být. S nastavením zdanění by si pak mohly pohrát jen počítače.
Prozatím zůstává otázka konkrétního postupu otevřena.
Petr Hlinomaz
