Za kulisy událostí – Nová ministryně pro místní rozvoj má jasnou prioritu, chystá nová pravidla pro čerpání evropských dotací a ví, jakým směrem se chce vydat. „Náš velký dluh je, že jsme nebyli nikdy schopni udělat jakýsi etalon cen pro veřejné investování,“ řekla deníku Insider Věra Jourová.
„Když se dělá něco z dotace, obvykle je to cenový ústřel, bez dotace by se daná věc pořizovala za úplně jiné ceny. Rádi bychom vytvořili jakýsi katalog cen pro veřejné zakázky, přičemž dotační financování by se mělo systému veřejných zakázek přiblížit,“ pokračuje ministryně a zároveň místopředsedkyně hnutí ANO 2011.
Úřad Jourové má jako koordinátor a metodický garant připravit nová pravidla pro čerpání evropských peněz v nadcházejícím sedmiletém období do roku 2020. Ministryně slibuje, že novinky v systému oznámí do října. Z evropských fondů by se podle ní do budoucna mělo financovat jen to, co prokazatelně pomůže zvednout českou ekonomiku.
„Jde o to, aby se z fondů financovaly věci, které lze zhodnotit v měřitelných číslech. Třeba v oblasti cestovního ruchu je veřejný prospěch dotací na různé akvaparky, golfová hřiště a soukromé hotely diskutabilní,“ říká Jourová.
Dotace by v budoucnu podle ní měly čerpat hlavně malé a střední podniky, což podle Jourové není úplná novinka, chce ale změnit podmínky čerpání pro tyto firmy. „Peníze se strašně složitě čerpaly. Stanovila se třeba definice pojmu „inovace“ a zájemci o peníze se do toho museli trefovat. Často měl někdo dobré nápady, které by mu s dotačními penězi třeba umožnily zachovat pracovní místa. Ale když se netrefil do přesné definice, šel projekt k ledu,“ vysvětluje s tím, že slovíčkaření a formalismus dělají nyní obrovské problémy.
Žádosti nesmí být složité, Jourová bude trvat na tom, aby se o malé peníze žádalo tou nejjednodušší cestou, aby do určité sumy byl žadatel schopen o ni požádat sám. Přísnější už musí být schvalovací proces na dotace v rozmezí 10 až 50 milionů korun. „A u projektů nad 50 milionů ať se dělají studie proveditelnosti a podobně, tam to je v pořádku,“ pokračuje Jourová.
Přidělení dotace podle ní zároveň musí fungovat jako závazkový vztah. „Příjemce se zaváže něco konkrétního splnit, závazek přitom musí stát na plnění měřitelných ukazatelů. Třeba počtu pracovních míst, kilometrech postavených dálnic nebo cyklostezek, parametrech v čistotě ovzduší,“ má konkrétní představu ministryně.
Jak chce zamezit korupčním tlakům na rozdělování peněz? „Musíme dobře nastavit proces výběru projektů. A odladit v něm vlivy zejména politické a dále vlivy různých ekonomických skupin, což jde – pravda – jen zčásti,“ odpovídá.
Jak si takové odladění od politických vlivů představuje, když silná ekonomická skupina, konkrétně velký průmysl a velké zemědělské firmy, má ve vládě exkluzivního lobbistu, svého zástupce Andreje Babiše? „Jasnými pravidly, systémem závazku. Když se o dotaci bude ucházet firma pana Babiše a bude za to něco konkrétního měřitelného slibovat, tak proč by nemohla dotaci dostat stejně jako kdokoliv jiný?“ reaguje Jourová.
„Ale popravdě myslím, že Agrofert do toho moc zasahovat nebude. Velké firmy přijdou v příštím období spíš zkrátka, peníze by měly jít hlavně na malé a střední podniky. Speciálně Agrofert bude také pod velkou veřejnou kontrolou,“ pokračuje.
Jourová už při nástupu do funkce odhadla, že kvůli nedostatku připravených projektů může Česko ještě z minulého dotačního období přijít o 100 miliard korun. Na tomto čísle trvá i nadále. „Jen letos hrozí, že nevyčerpáme 24 miliard z letošního přídělu. Tu sumu musíme nutně stáhnout minimálně na polovinu,“ dává si závazek.
Cesta podle ní vede přes „sadu“ detailních opatření. Některá se plošně týkají všech operačních programů, jiná jsou specifická: třeba že ministerstvo životního prostředí ještě vyhlásí posílenou výzvu na rychlé odčerpání peněz na zateplování veřejných budov. „Není tam bohužel jednoduché samospásné řešení, jakým by byl jeden rok odkladu na dočerpání peněz z minulého období navíc,“ uzavírá ministryně.
Zuzana Kubátová, Jiří Hovorka
