Komentář - Jen něco přes dva týdny nás dělí od krajských voleb. Je to poměrně krátký čas, ve kterém bychom již měli dohlédnout na výsledek voleb.
Podívejme se, co víme a co nejspíše bude v nadcházejících krajských volbách ve hře:
1. Krajské volby jsou podle mínění lidí důležité a jejich důležitost se od posledních voleb v roce 2008 nezměnila. Odpovídá tomu i shodná předpokládaná účast ve volbách, která v září 2008 a v září 2012 ve výzkumech STEM činila 48 %.
2. Specifická krajská témata a výkony krajského zastupitelstva o výsledku voleb rozhodují jen částečně, větší váhu má obecnější hodnocení politické situace. Jak před volbami v roce 2008, tak i v současnosti většina obyvatel hodnotila výkony hejtmanů, rady a zastupitelstva kladně.
3. Pozorujeme častou tendenci v nadcházejících volbách „vyvažovat“ výsledek voleb předcházejících. Vítězství ČSSD 2002 vyvážily „modré“ kraje v roce 2004, vítězství ODS 2006 vyvážila záplava krajů „oranžových“ v roce 2008.
4. Tak jako i jinde v západním světě, nejpočetnější skupinu účastníků voleb tvoří váhavý, nestálý, „volatilní“ volič, který se mnohdy rozhoduje až na poslední chvíli, a to na základě mělkých pohnutek. Výjimkou bývají tzv. „protestní hlasy“, které jsou pevné a rozhodné. Klíčem k výsledku se stává to, kdo je naštvanější, komu stojí za to k volbám jít a kdo nakonec zůstane doma.
Jak tyto poznatky vztáhnout k současné situaci?
Především je třeba vzít v úvahu to, že i když lidé na politiku dosud nerezignovali, těžko se v ní orientují a těžko nacházejí témata a osobnosti, se kterými by se hlouběji ztotožňovali. Václav Havel pro tuto situaci kdysi použil termín „rozbředlost naší politiky“. Situace se v tomto ohledu zhoršuje a stává se rozbředlejší a rozbředlejší.
Tak jak se snižuje intenzita politických postojů a pocit politické sounáležitosti, tvoří se konečný volební výsledek stále více souhrou okolností a těkavých emocí.
Před posledními krajskými volbami jsme po řadu měsíců sledovali silný protestní náboj, který si lidé spojovali s poplatky ve zdravotnictví, přesněji s nehorázným podceněním dialogu s veřejností ohledně zamýšlené zdravotnické reformy. Bezprecedentní plošné vítězství ČSSD bylo ve výzkumech STEM patrné dlouho dopředu v deseti krajích a jen ve třech krajích její postavení mohla ohrozit ODS. Celkový náskok ČSSD nad ODS mezi pravděpodobnými voliči byl v září 2008 osm procentních bodů.
Dnes činí podle STEM náskok ČSSD téměř 12 procentních bodů. Znamená to, že sociální demokracie má vítězství zcela jisté?
Může se opřít o celkem pozitivní hodnocení svých hejtmanů, ale ODS obdobná situace v minulých krajských volbách příliš nepomohla.
Může se opřít o negativní mínění veřejnosti o výkonech a schopnostech Nečasovy vlády. Sociálnědemokratické recepty na řešení ekonomických potíží jsou ale mnohými přijímány s rozpaky, čemuž odpovídá to, že ve stranických preferencích ČSSD nedokáže výrazněji těžit z chyb a slabin vládních stran.
Bude v takové situaci dnes vyjadřovaná podpora ČSSD vyztužena dostatečným protestním nábojem, aby dovedla příznivce sociální demokracie k volbám? Nebude z protestních hlasů těžit spíše KSČM?
Budou strany krajské opozice, zvláště nová krajská koaliční hnutí, schopny v posledních dnech kampaně mobilizovat k mocenské změně?
Na rozdíl od roku 2008 neumíme ani dva týdny před volbami na tyto otázky odpovědět jasně. Právě nezakotvenost voličů může přivodit změny na poslední chvíli a vytvořit volební překvapení. Těkavost současné situace mohou ostatně naznačovat i odlišné výsledky dvou probíhajících sérií krajských výzkumů Českého rozhlasu a České televize.
Jednu předpověď však dát lze. Nenastane-li v samotné koncovce kampaně zásadní problém u ČSSD a zázračné prozření u ostatních subjektů, zdá se, že sociální demokracie svou dominantní pozici v krajích obhájí. V mandátech jí pomůže systém přepočtů hlasů. Pokud oslabí ve třech nebo i pěti krajích, nebude to znamenat podstatnou změnu jako v roce 2008. Výsledky nových krajských seskupení budou oproti tomu signálem, jak neuspokojivé je postavení zavedených stran napříč spektrem.
Pro Insider Jan Hartl,
sociolog, ředitel STEM – Středisko empirických výzkumů
