Komentář - Kolem eGovernmentu je v poslední době docela rušno. Na veřejnost se totiž dostávají informace naznačující určité „přerozdělování kompetencí“ v této oblasti. A to hned ve dvou směrech: jedním má být rozdělování kompetencí uvnitř samotného resortu vnitra a druhým rozdělování kompetencí mezi resortem vnitra a resortem financí.

Podle ICT Unie je to zásadní strategická chyba

V prvním případě jde o to, zda problematiku veřejné správy a problematiku eGovernmentu řešit společně, nebo zda ji řešit nějak odděleně. Od dob zrušení ministerstva informatiky jsou obě oblasti v gesci Ministerstva vnitra a zpočátku se řešily společně. Stačí zavzpomínat na doby ministra Ivana Langera a jeho náměstka Zdeňka Zajíčka, který byl náměstkem „pro veřejnou správu, informatiku, legislativu a archivnictví“ a měl na starosti jak veřejnou správu, tak i eGovernment. A věci tehdy opravdu „odsýpaly“ (viz CzechPOINTy, eGON a již tehdy nastartované datové schránky a základní registry).

Od té doby se vzájemná provázanost veřejné správy a eGovernmentu ještě dále zvýšila, nicméně s jejich společným řešením už to tak slavné nebylo. Náměstci a jejich kompetence se na vnitru střídali tak rychle, že bylo docela problémem zorientovat se v tom, kdo právě má co na starosti a za co zodpovídá. A celkový pokles zájmu o oblast eGovernmentu a celého ICT ve veřejné správě (stejně jako třeba o oblast digitální ekonomiky) se projevil třeba i v programovém prohlášení současné vlády – kam se tyto oblasti dostaly až na poslední chvíli a ještě díky dodatečné „velké přímluvě“ subjektů stojících mimo veřejnou správu.

Dnes jsme v situaci, že už se ozývají i asociace jako ICT Unie. Právě ta v nedávných dnech kritizovala způsob řízení eGovernmentu v Česku. Konkrétně se ozvala proti tomu, aby v rámci resortu vnitra byla oddělena veřejná správa od eGovernmentu:

Za nesprávnou považuje ICT UNIE tendenci oddělovat problematiku veřejné správy od „eVeřejné správy“ (eGovernment). Problematické je například rozdělení odpovědnosti v rámci Ministerstva vnitra mezi dva náměstky či nahrazení více než rok nefunkční Rady vlády pro konkurenceschopnost a informační společnost (RVKIS) dvěma nově zřízenými orgány, a to Radou vlády pro veřejnou správu a Radou vlády pro informační společnost.

Argumentuje přitom tím, že obě oblasti jsou dnes tak úzce provázány, že žádná reforma veřejné správy se již nemůže uskutečnit „odděleně“, bez odpovídající podpory na straně ICT řešení. Proto snahy o oddělení považuje ICT Unie za zásadní strategickou chybu.

Pravdou je, že ke zmiňovaným změnám na úrovni Rad vlády vlastně již došlo: vláda svým usnesením č. 680 ze dne 27. 8. 2014 nově zřídila Radu vlády pro veřejnou správu a současně schválila její statut. V něm je skutečně uvedeno, že tato rada „projednává opatření k implementaci strategií v oblasti veřejné správy“, ovšem „mimo té části, která se zabývá rozvojem eGovernmentu“. Tou by se naopak měla zabývat jiná rada, a to Rada vlády pro informační společnost, kterou se resort vnitra teprve chystá „znovuzřídit“. Znovu proto, že již dříve existovala samostatně, ale posléze byla sloučena do Rady vlády pro konkurenceschopnost a informační společnost.

Samo vnitro přitom říká, že dvě rady jsou nutné proto, že „s ohledem na to, čemu se rady mají věnovat, musí mít zaručeně odlišné členy“. Navíc zdůrazňuje, že podle vládou schváleného statutu první rady (pro veřejnou správu) bude její sekretariát společný se sekretariátem druhé rady. A z toho vnitro odvozuje, že nepůjde o oddělení dvou oblastí, ale o posílení jejich koordinace.

Za sebe si k tomu dovolím dodat, že hlavní problém je možná už v samotném pohledu na to, zda veřejná správa a eGovernment (coby „elektronická veřejná správa“) jsou stále ještě dvě různé oblasti, nebo zda už splynuly do jedné jediné oblasti, která má jen dvě různé formy: může být vykonávána „klasicky“ (zjednodušeně: na papíře), nebo elektronicky. Ale to, co se vykonává – jak a co se postupuje, rozhoduje, podle čeho atd. –, je přeci už dávno stejné.

Co bude dělat vnitro a co finance?

Pojďme ale ke druhému směru „přerozdělování kompetencí“, kterým by mělo být určité přeskupení odpovědnosti a kompetencí mezi reporty. Konkrétně mezi resortem vnitra, kam celá veřejná správa a eGovernment patří dosud, a resortem financí.

V médiích se v nedávné době objevily články naznačující právě takovéto rozdělení. Například zde, v deníku Insider, vyšel 14. srpna článek s názvem „Babiš a Chovanec se dohodli na rozdělení státních IT systémů“. Zmiňuje následující možné rozdělení kompetencí:

Systémy určené pro občany – jako jsou registry obyvatelstva nebo datové schránky – by mohlo spravovat vnitro. Naopak IT systémy pro samotné státní úřady, především ekonomické a účetní systémy, by měly připadnout financím.

Ministerstvo vnitra tehdy považovalo za nutné „uvést vše na pravou míru“ tvrzením, že:

K žádné dohodě ministrů o rozdělování IT systému nedošlo. Ministři se na společné schůzce pouze dohodli, že vymezení rolí a odpovědností bude předmětem jednání nově vytvořené Rady vlády pro informační společnost. Ta by měla být zřízena do konce září letošního roku.

Nebo nedávný článek na e15 a Živě, z 9. září, s titulem „Babiš a Chovanec si porcují vliv na státní IT“, ve kterém se uvádí:

Ministr vnitra Milan Chovanec a ministr financí Andrej Babiš se nyní dohodli, že si kompetence rozdělí. Vnitro by mělo spravovat tradiční e-government, tedy služby, které jsou využívány zejména občany (datové schránky a podobně). Finance pak zaštítí IT směrem ke státu.

I proti tomuto článku se vnitro ohradilo. A to ještě mnohem ostřeji než proti článku v deníku Insider:

Kromě toho, že článek je velmi tendenční, je také od základu založen na smyšlené informaci. Nedochází totiž k žádnému rozdělování vlivu na IT mezi jednotlivými resorty, a už vůbec s nikým nehandlujeme správu konkrétních IT projektů, jako jsou datové schránky. Naopak. Veškeré naše kroky vedou k zajištění koordinovaného, efektivního, transparentního a funkčního systému správy IT na úrovni Ministerstva vnitra a vlády.

Jenže jak si potom vysvětlit následující pasáž, kterou lze najít ve vládou schváleném dokumentu „Strategický rámec rozvoje veřejné správy České republiky pro období 2014 -2020“, který vláda přijala svým usnesením č. 680 ze dne 27. 8. 2014 (tím samým, kterým ustanovila novou Radu vlády pro veřejnou správu a schválila její statut). Neříká trochu jinými slovy totéž, co oba předchozí články?

Zpracování, manipulace a archivace dat, která jsou sdílena s orgány a institucemi EU, spadají ohledně provozování informačních technologií do působnosti Ministerstva financí, jelikož toto ministerstvo je gestorem informačních systémů v oblasti finančního řízení, daňové oblasti, státní pokladny, evidence pořizování a nakládání s majetkem, a další podpory ICT v rámci řídicích procesů na úrovni státní správy. Ministerstvo financí má také v gesci zajištění páteřní infrastruktury pro služby, jejichž uživatelem jsou instituce státní správy.

Ministerstvo vnitra je gestorem informačních systémů sloužících široké veřejnosti a zajišťuje páteřní infrastrukturu pro systémy využívané občany a fyzickými a právnickými osobami.

Zajímavé přitom je, že právě tato pasáž (konstatující určité rozdělení kompetencí mezi resorty financí a vnitra) musela být přidána do Strategického rámce doslova na poslední chvíli. Protože v té jeho verzi (z července 2014), která naposledy procházela meziresortním připomínkovým řízení, ještě obsažena nebyla.

Znamená to snad, že třeba celý projekt KIVS (Komunikační infrastruktury veřejné správy), dosud v gesci resortu vnitra, by měl spadat pod finance – když ty mají mít v gesci „zajištění páteřní infrastruktury pro služby, jejichž uživatelem jsou instituce státní správy“?

Co na to říká vnitro?

O vysvětlení a reakci na tento článek jsem požádal tiskový odbor Ministerstva vnitra. Zde je jeho odpověď:

Kompetence Ministerstev vnitra a financí v oblasti ICT jasně vymezuje stále platný Zákon o informačních systémech veřejné správy (konkrétně § 4 zákona 365/2000 Sb.). Ministerstvo vnitra mimo jiné vytváří a spravuje portál veřejné́ správy, koordinuje a vytváří podmínky pro činnost veřejné́ správy prostřednictvím veřejných informačních systémů, včetně̌ dálkového přístupu, nebo koordinuje a vytváří podmínky pro činnost kontaktních míst veřejné́ správy. Naproti tomu Ministerstvo financí se v oblasti ICT vyjadřuje k investičním záměrům akcí pořízení, obnovy a provozovaní́ informačních a komunikačních technologií nebo stanoví́ pravidla pro sdílení dat a služeb mezi jednotlivými informačními systémy veřejné́ správy.

Strategický rámec je koncepčním dokumentem, který naznačuje směr rozvoje veřejné správy v příštích letech. K tématu rozdělení kompetencí proběhlo jednání mezi oběma ministerstvy na úrovni ministrů i náměstků zodpovědných za ICT. V dokumentu je jasně řečeno, že Ministerstvo financí se bude nadále specializovat na poskytování služeb pro státní instituce v oblasti finančního řízení nebo poskytování služeb datových center. Naproti tomu Ministerstvo vnitra bude nadále poskytovat pro veřejnou správu služby v oblasti podpory výkonu činností veřejné správy v oblasti registrů, identity, přistupování a sdílení informací a dat. Bude i nadále zajišťovat komunikaci mezi orgány veřejné moci a mezi soukromoprávními subjekty a naopak. Bude rovněž zajišťovat provozování ostatních služeb eGovernmentu.

Chceme zdůraznit, že Ministerstvo vnitra nemá zájem nějakým způsobem zasahovat do zákonem daných kompetencí resortu financí.

Jiří Peterka