Byznys - V celém světě investoři nevědí, co s penězi, kterými je zaplavují centrální banky ve snaze zabránit deflaci. Státních dluhopisů není dost, aby uspokojily poptávku, a jejich výnosy jsou rekordně nízké – velké fondy i banky tak pokračují v „honbě za výnosem“ také na trhu firemních dluhopisů.
„Zejména v Evropě můžeme pozorovat velice razantní pokles výnosů, a to i u dluhopisů na hraně investičního a spekulativního charakteru,“ hodnotí hlavní ekonom J&T Bank Petr Sklenář. Jako příklad může posloužit průměrný roční výnos pětiletého firemního dluhopisu s hodnocením BBB, který z hodnoty přesahující čtyři procenta v roce 2009 spadl na úroveň něco málo přes jedno procento.
Rozdíl mezi výnosy státních a podnikových obligací se proto neustále snižuje. Podle posledních údajů ECB činil průměrný roční výnos pětiletého státního bondu zemí eurozóny 0,7 procenta. Před pěti lety přitom dosahoval hodnoty 2,9 procenta. V současnosti tak rozdíl mezi „bezpečným“ státním a rizikovým podnikovým dluhovým cenným papírem dělá pouhé čtyři desetiny procenta.
Ekonomové upozorňují, že tato mezera je nepřirozeně nízká a v budoucnu může přijít prudký nárůst výnosů firemních bondů v okamžiku, kdy si tuto skutečnost uvědomí větší množství hráčů na trhu.
Příznivé situace na trhu už před několika měsíci využila plynárenská společnost Net4Gas, která vydala troje dluhopisy dohromady za 715 milionů eur, což je v přepočtu necelých 20 miliard korun. Další emise její finanční ředitel Václav Hrach zcela nevyloučil. „Je možné, že podle výhodnosti jednotlivých finančních nástrojů se budeme zabývat optimalizací našeho financování,“ uvedl.
Firma chce miliardy od vlastníků jejích dluhopisů mimo jiné využít pro investice do výstavby plynovodu Moravia/Stork II, který propojí Česko s Polskem.
Banky vesměs potvrzují, že zájem ze strany společností o tento typ získávání peněz roste, a to především od velkých korporací a vybraných malých a středních firem.
„Zvýšený zájem pozorujeme už delší dobu. Kromě podnikových emisí našich klientů v eurech, které pak nabízíme zahraničním investorům, rovněž roste poptávka našich klientů vydávat jejich dluhopisy v korunách,“ říká Tereza Andrštová z tiskového oddělení České spořitelny. V loňském roce tak spořitelna zařídila svým klientům emise obligací v celkové hodnotě téměř pěti miliard eur, což představuje přibližně 137 miliard korun.
Nicméně podle ekonomů firmy v Česku a Evropě stále zdaleka nevyužívají potenciál dluhopisového financování tak, jak by mohly. „V Evropě podniky tradičně věří spíše bankovním úvěrům a Česko není výjimkou,“ říká Jakub Seidler, hlavní ekonom ING Bank.
Tuzemské banky navíc – na rozdíl od těch evropských, které čelí ekonomickým problémům a rovněž stress testům ECB – mají přebytek vkladů nad úvěry a podle Seidlera se tak nemusí bát peníze půjčovat.
Radek Bednařík
