Milí spoluobčané,

dnes v poledních hodinách odevzdal kancléř Karel Schwarzenberg Federálnímu shromáždění můj dopis, v němž oznamuji, že dne 20. července v 18 hodin odstupuji z funkce prezidenta České a Slovenské Federativní Republiky.

K tomuto kroku jsem se rozhodl po zralé úvaze a vedlo mne k němu zjištění, že závazky, vyplývající ze slibu věrnosti České a Slovenské Federativní Republice a její ústavě, nemohu už nadále plnit způsobem, který by byl v souladu s mým založením, přesvědčením a svědomím. Pokusem o důsledné plnění tohoto slibu bych se mohl stát dokonce překážkou rozsáhlých změn naší státnosti, k nimž naše země po posledních parlamentních volbách směřuje, a emancipačních snah Slovenské republiky, jejichž politickým výrazem je i Deklarace o svrchovanosti, přijatá dnes Slovenskou národní radou.

Nedávná nová volba prezidenta navíc ukázala, že jsem ztratil důvěru větší části slovenské politické reprezentace. Tuto ztrátu nechápu jen jako výraz nechuti ke mně jako konkrétní osobě, ale i jako projev nesouhlasu s hodnotami, které zastávám. Neumím si představit, jak bych mohl za těchto okolností a v nelehké době, která nás čeká, dobře zastávat svůj úřad.

Nemohu nést odpovědnost za vývoj, na který přestávám mít vliv. Tak, jako se nechci stát brzdou historického vývoje, nechci být ovšem ani pouhým dosluhujícím úředníkem, který bude ještě několik týdnů čekat na okamžik, kdy definitivně opustí svůj úřad, a který bude po tu dobu jen pasivně pozorovat další dění a jen formálně plnit své formální povinnosti. Vždycky jsem chtěl a i v budoucnosti chci tvořit něco dobrého ve prospěch svých spoluobčanů. Funkce federálního prezidenta mi už tvořivou a konstruktivní práci neumožňuje.

Spolu se mnou abdikovali na své funkce i mí hlavní spolupracovníci v Kanceláři prezidenta republiky v čele s kancléřem. Udělal jsem vše, co bylo třeba udělat, aby Kancelář prezidenta republiky plnila i po mém odstoupení své funkce, včetně služby předsedovi federální vlády, který převezme 20. července v souladu s ústavou většinu ústavních povinností hlavy státu.

Od 29. prosince 1989, kdy jsem byl poprvé zvolen československým prezidentem, jsem se snažil v rámci svých možností a schopností pracovat pro svobodný a důstojný život všech československých občanů, dbát o integritu a bezpečnost našeho státu, usilovat o jeho vnější nezávislost a spravedlivé vnitřní uspořádání a přispívat k budování mírového pořádku ve světě. Ve své práci ve prospěch demokracie, respektu k lidským právům a přátelského soužití všech občanů i národů budu samozřejmě pokračovat. Budu v ní pokračovat všude, kde to bude mít podle mého názoru smysl a kde mi k tomu bude dána příležitost.

Na funkci prezidenta České a Slovenské Federativní Republiky už kandidovat nebudu. Děkuji vám všem, Slovákům i Čechům, kteří jste mi důvěřovali, kteří jste mne podporovali a kteří jste rozuměli smyslu mého úsilí. Děkuji všem, kteří mi pomáhali či se mnou spolupracovali. Děkuji i své ženě, že přijala všechny povinnosti, vyplývající z jejího postavení, a že je odpovědně plnila. I ona bude pokračovat v načaté práci ve prospěch našich bližních. Přeji vám štěstí, zdraví a pevnou víru v budoucnost.

Nashledanou!

Václav Havel

(Praha, Pražský hrad, 17. července 1992)