Glosa – Proč má ředitel pro strategii ČEZ potřebu říct v rozhovoru s novinářem, že dostavba Temelína o další dva bloky by mohla omezit výplatu dividend akcionářům? Důvodů může být samozřejmě víc: třeba ten nejprostší, že se ho prostě novinář zeptal. Ale pokud už o nižší dividendě mluví člen vedení společnosti obchodované na burze, stojí za to se u výroku zastavit.
Možná jde v tento okamžik více o taktická slova použitelná v jednáních s obchodními partnery (stále platí, že ČEZ hledá potenciální dodavatele Temelína, byť je tendr trochu u ledu) a se státem (ČEZ usiluje o státní garanci odkupované ceny elektřiny).
Pojďme na chvilku do roku 2002. Výstavba prvních dvou bloků Jaderné elektrárny Temelín se dosti protáhla. Do plného provozu byla uvedena postupně, právě v roce 2002 a v roce následujícím, ačkoliv se začalo stavět již v roce 1987.
Ve stejné době, tedy v roce 2002, ČEZ poprvé vyplatil dividendu. Největší investiční náklady spojené s Temelínem měl za sebou, rostl objem výroby elektřiny i její cena.
Dividenda činila jen 2,50 koruny na akcii a výplatní poměr, tedy podíl vyplacené dividendy na zisku firmy (dosaženém o rok dříve), byl 16,5 %. Společnost však brzy zvýšila výplatní podíl a na dividendy začala stabilně dávat 50 až 60 % ze zisku. Této strategie se drží prakticky do dnešních dnů (viz graf).
Nakolik by investiční výdaje spojené s případnou výstavbou dalších bloků JETE mohly tento stav ovlivnit? Jestliže celkové investiční náklady na výstavbu prvních dvou bloků Temelína dosáhly bezmála 100 miliard korun, pak hypotetická suma spojovaná s výstavbou dalších dvou bloků je dvoj- až trojnásobná. Firmě se sice zdvojnásobily tržby, zisky i hotovostní toky, ale finanční zátěž by byla extrémní. Je pak velmi pravděpodobné, že pokud by výplatu dividend nepřerušila, sestoupila by s výplatním poměrem odhadem pod deset procent. Dividenda by byla maximálně v řádech jednotek korun. Trvalo by to zhruba šest až sedm let, kdy lze patrně počítat s největšími investičními výdaji (přesný odhad není znám).
Jde jen o spekulaci, která má daleko k nějakému finančnímu modelu. Situace na začátku tisíciletí a dnes je výrazně odlišná. Přesto se pro představu může hodit.
Co je v tento okamžik nejpodstatnější, je skutečnost, že rozhodnutí o zahájení výstavby JETE se odkládá o jeden až dva roky. Podmínky v energetickém sektoru jsou do budoucích let natolik nečitelné, že neumožňují zodpovědně rozhodnout.
Petr Hlinomaz
