Inside Sport – Uznávám, byla to ode mě potměšilost. Ale když se koncem května naskytla příležitost setkání s Václavem Slavíčkem, právníkem, co už druhým rokem ztvárňuje před veřejností roli vlastníka fotbalového stadionu v Edenu, neodolal jsem. „Znáte pana Lukáše Eichingera?“ zeptal jsem se. „Bohužel. Kdo je to?“ Jméno kolegy z branže, co dva týdny předtím začal vystupovat jako majitel Ďolíčku, sousedního stadionu Bohemians, ještě neměl v adresáři.
Dva fotbalové stadiony, jež od sebe dělí jen dvě tramvajové zastávky. A považte, oba si chce koupit městská část Praha 10. Pohnutky? Přece ty nejšlechetnější, záchrana Ďolíčku před stržením, u Edenu pak spása vlastního majetku uloženého do dluhopisů, jejichž emise stavbu stadionu zaplatila. Pro Prahu 10 jsou ale Slavíček s Eichingerem nezpochybnitelnými vlastníky. Přece by se nehodilo odsypat miliony z veřejné kasy, kdyby se nevědělo, které tajuplné postavě by spadly do klína. I když… Ono se to možná kapku tuší. Ale kdo by dal na babské klepy, že.
Už z toho bývá taková opakovaná mrzutost. Ledva se činorodí radní z Prahy 10 rozhlédnou po příležitostech, kterak městskou část ještě více zvelebit nějakou tou mnohamilionovou investicí, jako z udělání se jim přimotá do cesty firma, nad níž paranoidní opozice začne povykovat, že prý nemá průhlednou vlastnickou strukturu a že tedy bude ve skutečnosti jistě patřit místnímu démonovi Tomáši Hrdličkovi. Bývalému radnímu, co to s ním současný (ještě pár dní) starosta Bohumil Zoufalík v tandemu léta politicky táhnul, dokud jim za to ODS nepoděkovala vyloučením ze strany. Hrdlička působící na lidi dojmem multimilionáře je pozoruhodný tím, že oficiálně mu nepatří prakticky nic. Což mnohé přivádí na myšlenku, zda mu tím pádem ve skutečnosti nepatří naopak prakticky všechno…
To se pak nedivme, že sirný zápach pekelníka Hrdličky cítili škarohlídi třeba ze společnostíi Vinonohradská Development. Ta jako z udělání disponovala na Hagiboru pozemky, na nichž Zoufalík a spol. zprvu mínili stavět novou radnici. Leč opozice občanům Prahy 10 potěchu ze stavby za pouhých 775 milionů nepřála. Iniciovala referendum a příběh o nové radnici posunula až za datum komunálních voleb. Ty nás čekají už koncem týdne.
Nevěsta se dvěma miliardami
Nicméně nákup Ďolíčku Zoufalík osm dní před volbami ještě stihnul. Stadion má shodou okolností také patřit Hrdličkovi, tedy alespoň podle těch, co nevěří, že si na něj advokát Eichinger naškudlil na palmáre.
Ten příběh je známý. Před čtyřmi lety chtěl kdosi strhnout Ďolíček a na jeho místě vztyčit developerský projekt. Záchranářský politický projekt jménem Desítka pro domácí vyjednal alternativu. Stadion koupí město a developerům nabídne směnou pozemek za Botičem plus doplatek. „Nikdy!“ zvolal magistrát ovládaný Top 09. Jenže pozdě, prošvihnul předepsanou lhůtu 45 dní a podle právních posudků, jimiž mává starosta Zoufalík, prý platí, že když magistrát ve lhůtě neřekl nic, jako by řekl ano. Takže si Zoufalík nechal zastupitelstvem prohlasovat směnu ještě jednou. „A teď už tu věc nemají v rukou politici, ale úředníci,“ míní Jiří Vrba, předseda Desítky pro domácí. To má sice pravdu, jenže příslušný návrh na vklad do katastru by stejně museli učinit magistrátní úředníci. „A to se nikdy nestane,“ míní radní Eva Vorlíčková. Tak uvidíme, kdo se tu plete.
Politické body za záchranu Ďolíčku si tak ve volbách hodlají připisovat jak zoufalíkovci, tedy Nezávislí pro Prahu 10, tak Desítka pro domácí. Zajímavé je, že o body za další chystaný záchranářský projekt, tentokrát s logem Slavie, se teď radši nikdo moc nehlásí. Je ještě kontroverznější. A dražší. Zatímco v případě Bohemians se bavíme o vydaném majetku za zhruba 110 milionů, v případě Edenu se radnici nabízí vstup do nové společnosti, která by ovládala klub jménem Slavia i stadion a její hodnota se podle MfD vyhodnocuje někde kolem 1,3 miliardy korun. Přičemž Praze 10 se nabízí podíl 45 procent, což by odpovídalo vkladu 585 milionů korun.
Má vůbec Praha 10 tolik peněz? To si pište, v únoru si zastupitelstvo odhlasovalo, že ve volebním roce 2014 může utratit až dvě miliardy! A když nevyšly námluvy s ruským investorem, koncentroval se na tuhle bohatou nevěstu i Aleš Řebíček, majitel fotbalové Slavie. A s ním i ten, komu patří stadion Eden.
Což je tedy oficiálně Václav Slavíček. Nebo že by Karel Pražák (ex-PPF)? „Pana Pražáka znám, to ano. Ale jestli se ptáte, zda hraje v záležitostech spojených se stadionem v Edenu nějakou roli, tak nehraje,“ řekl o něm Slavíček v květnu.
No vidíte. A pár dní před volbami napíše Aleš Řebíček do LN esemesku: „Prodávám Slavii společnosti Vinet pana Slavíčka a investora pana Karla Pražáka.“ Pak věřte nějakým oficiálním prohlášením. A nevěřte drbům, že stadion patří Pražákovi s Hrdličkou…
Průkaznější než vyřčená slova bývají dokumenty. Třeba usnesení rady městské části Praha 10 ze 30. července. Místostarosta Ivan Vinš informuje o návrhu firmy Vinet spravující stadion Eden. Mluví se tu o možnosti vytvoření společnosti za účasti radnice a Vinš vstup doporučuje s odkazem na vyšší šanci neztratit 117 milionů, vložených před lety do dluhopisů, za něž se stadion stavěl.
Radnice si vymínila, že v nové společnosti by musel figurovat jak stadion, tak i klub. Řebíček tedy koncem září vyslal přes média jasný signál, že by do toho šel. Ale starosta Zoufalík už neměl „koule“ na to, aby vedle Ďolíčku praštil těsně před koncem mandátu i do kauzy Eden.
Chybí drobnost: Oddlužit Eden
O co vlastně jde? Eden je nejmodernější fotbalový stadion v republice, má jen jednu vadu. A sice, že byl postaven na dosud nesplacený dluh. A ten teď asi pomůže zaplatit Praha 10. Pokud se stadion zbaví dluhové zátěže a bude navíc k mání v jednom balíku s klubem, půjde o velmi lukrativní zboží, jež by mohlo mnohé zajímat. Třeba Petra Kellnera, nebo tak…
Jenže dluhy zatím nezmizely. „Když jsem stadion koupil, činila jeho zadluženost 1,3 miliardy korun. Stlačili jsme to na nějakých 450 milionů a všechny závazky jsou z naší strany plněny, jak náleží, včetně úroků z dluhopisů,“ řekl v květnu Slavíček. Velkými věřiteli jsou Česká spořitelna či Hochtief.
A pak jsou tu dluhopisy, vydané na společnost E Side. Ty si v roce 2008 koupily radnice Prahy 6, 10 a 13, města Sokolov i další subjekty. A mnohým zatrnulo, když se loni stadion přesunul z vlastnictví E Side pod jinou firmu Vinet Invest. Z obav, aby Vinet v roce 2024, kdy jsou splatné jistiny dluhopisů v hodnotě převyšující čtvrt miliardy korun, nezpochybnil svoji ochotu platit závazky za E Side, podala Praha 10 na tuhle transakci, tedy převod stadionu z E Side na Vinet, žalobu dokonce až k Ústavnímu soudu. A právě strach, aby Praha 10 nepřišla o svých 117 milionů v dluhopisech E Side, se používá jako hlavní argument k tomu, aby městská část majetkově vstoupila do společnosti, která bude spravovat stadion i s klubem. Jisté je, že Aleš Řebíček ani vlastník stadionu by na tom rozhodně nebyli škodní.
A hned by se pustili do další spolupráce, nápadů je spousta. Třeba ten, že by Vinet mohl být dodavatelem pro stavbu nové radnice Prahy 10. A kruh by se uzavřel. Jenže to už bude muset zákulisní démon Tomáš Hrdlička prolobbovat s novými zastupiteli. Kohopak mu asi voliči pošlou do cesty?
Luděk Mádl
