Za kulisy událostí - Dvě klíčové vládní figury se přetahují o to, kdo získá větší vliv na chod České pošty. Na jedné straně stojí ministr vnitra Milan Chovanec, pod nějž firma spadá, na druhé ministr financí Andrej Babiš. Státní podnik s dvaatřiceti tisíci zaměstnanci a dvacetimiliardovým obratem má pobočky ve více než třech tisících obcí, a navíc spravuje strategické IT systémy.
Třecím bodem se aktuálně staly Chovancovy plány zastavit transformaci pošty ze státního podniku na akciovou společnost a následnou privatizaci.
„Pravicová vláda se vydala cestou transformace na akciovou společnost, my jsme do vlády přinesli požadavek, že chceme transformaci zrušit. Zatím není dohoda s ministerstvem financí, ale pro nás jako pro ČSSD prodej nepřipadá v úvahu. Takže to budu do vlády předkládat znovu a znovu,“ řekl Chovanec.
Ministrovi vnitra mimo jiné vadí, že pošta kvůli rozjeté transformaci nemůže rozprodávat nepotřebný majetek. Firma je sice stále v zisku, ale její výnosy klesají. A navíc zaměstnanci podniku by stejně jako třeba policisté nebo hasiči také chtěli zvýšit platy.
Chovanec by proto chtěl firmu sanovat státními dotacemi – kolem 700 milionů ročně. „Připravujeme změnu poštovního zákona, pojmenujeme část poštovních služeb jako veřejnou službu. A pošta dostane peníze od státu za to, že udržuje síť poboček,“ dodal místopředseda ČSSD.
Jenže to je něco, co naráží na odpor vicepremiéra Babiše, který má na vydávání státních peněz coby ministr financí největší vliv. „Pošta má předložit dlouhodobou strategii, aby na ni stát nemusel doplácet a aby zachovala služby pro obyvatele bez rušení poboček. Ale v bezeztrátovém režimu hospodaření,“ prohlásil šéf hnutí ANO a jeden z nejbohatších Čechů.
Právě počet poboček je citlivým bodem celého problému – už když o jejich rušení začal v roce 2008 mluvit tehdejší ředitel pošty Karel Kratina, nedlouho poté jej exministr vnitra za ODS Ivan Langer přiměl odstoupit. „Pobočky se budou rušit jen se souhlasem krajů a obcí,“ odmítl škrty v poštovní síti nynější šéf vnitra Chovanec s tím, že pošta je v řadě obcí jedinou spojkou se státní správou a jejími službami.
V pozadí sporu o to, zda se pošta přemění na akciovou společnost, nebo zůstane státním podnikem, jehož zřizovatelem je ministerstvo vnitra, ale jde o víc než jen o tři tisíce malých či větších poboček. Jde také o vliv na chod firmy, která pro stát spravuje řadu klíčových počítačových systémů, například datové schránky. Za takové zakázky dostává pošta od státu stovky milionů ročně.
Babiš s Chovancem se přitom v minulých měsících několikrát střetli o to, pod koho budou velké státní IT kontrakty spadat. Vedle pošty totiž důležité databáze spravuje také Státní tiskárna cenin, jež se zodpovídá Babišovým lidem.
„Hospodaření pošty je historicky netransparentní,“ dodal šéf ANO a majitel průmyslové skupiny Agrofert.
Navíc, pokud by se podnik nakonec přeměnil na akciovku, mohl by na něj Babišův resort rázem získat vliv. Ministerstvo financí totiž obvykle vykonává akcionářská práva státu ve firmách. Takže k privatizaci by vůbec nemuselo dojít.
Jde i o to, že pošta by se v příštích několika letech mohla stát mnohem silnějším hráčem. V roce 2017 jí skončí smlouva s ČSOB, která na poštách provozuje pobočky Poštovní spořitelny. A v úvahách managementu pošty i vlády se pracuje s tím, že by si firma mohla požádat o vlastní bankovní licenci.
České poště skončila od roku 2013 monopolní pozice – do té doby měla garantované, že bude doručovat všechny písemnosti do 50 gramů, o balíky přišla už dřív. A politici už několik let vymýšlejí, jak co do počtu zaměstnanců největší českou firmu udržet naživu.
Vedení pošty zase ve snaze udržet společnost v černých číslech nutilo pracovníky na přepážkách například prodávat cigarety či pojišťovací služby. „Tohle nejde. Musíme se k těm zaměstnancům chovat slušně,“ řekl k tomu ministr Chovanec.
Luboš Kreč, Vojtěch Blažek
