Glosa – Pojmenovat školu po Janu Amosovi Komenském nebo třeba zřídit Nadaci Karla IV. by mělo být snadnější než dosud.

Používání jména určitého člověka v názvu právnické osoby od letošního ledna zkomplikoval nový občanský zákoník. Stanoví, že žijící člověk musí dát k takovému využití souhlas. Pokud už nežije, uděluje souhlas jeho manžel, případně (pokud ani on nežije) zletilý potomek nebo předek.

Zákoník ale zapomněl na situaci, kdy už nežije ani jedna z uvedených osob, a souhlas tedy nemá kdo udělit. Není jasné, zda se pak jméno osoby stává volným, libovolně využitelným, nebo zda jej nelze užít vůbec.

Podle současného vedení ministerstva spravedlnosti není zcela správný ani jeden z těchto dvou výkladů. V „balíčku“ změn nového občanského zákoníku, jehož pracovní verzi nyní ministerstvo dokončilo, proto navrhuje doplnění.

Nově má platit, že název právnické osoby může obsahovat jméno nežijícího člověka i bez souhlasu manžela, potomků či předků, pokud již takový souhlas nemůže být udělen. Současně je však potřeba, aby právnická osoba měla pro takové využití důležité důvody a nepříčilo se dobrým mravům.

Splnění těchto kritérií má posuzovat rejstříkový soud při zápisu do obchodního rejstříku, případně úřad provádějící registraci či evidenci právnických osob – například ministerstvo vnitra u spolků (občanských sdružení) či politických stran, ministerstvo kultury u církví.

Cílem je zabránit jednání parazitujícímu na dobrém jménu zesnulé osoby. „O jednání v souladu s dobrými mravy nepůjde, bude-li vzhledem ke všem okolnostem – například předmětu činnosti – možno předpokládat, že právnická osoba bude z použití jména zesnulého ve svém názvu neoprávněně těžit, například získá prospěch, který se jeví vzhledem k povaze zvláštního vztahu mezi osobami a úrovní péče o odkaz zesnulé osoby neadekvátní,“ uvádí ministerstvo spravedlnosti v návrhu, který by ještě letos měla projednat vláda.

(pek)