Objev dne - Mezi stovkou nejzajímavějších inovátorů střední a východní Evropy je čtrnáct českých jednotlivců a projektů. Unikátní seznam, který sestavil polský časopis Res Publika, Mezinárodní visegrádský fond, deník Financial Times a firma Google, dnes organizátoři představí na Evropském fóru nových idejí v polských Sopotech.

Čeští inovátoři se tak ocitli v jedné skupině například se třemi estonskými zakladateli Skypu nebo s tvůrci globálně úspěšné firmy nabízející prezentační program Prezi z Maďarska či s Polkou Olgou Malinkiewiczovou, kterou časopis Forbes díky jejím objevům na poli fotovoltaiky označil za „polského Edisona“.

Mezi českými inovátory jsou jak podnikatelé jako Jan Řežáb, spoluzakladatel firmy Socialbakers, analyzující sociální média, nebo miliardář Karel Janeček, tak třeba i starosta Říčan Vladimír Kořen, který se proslavil elektronickou aukcí elektřiny a plynu pro občany. Doplňují je také speciální pedagožky Lenka Říhová a Iva Jelínková, které vymyslely v Evropě unikátní způsob vzdělávání postižených dětí pomocí iPadů.

Překonat „sbírku strachů“

Celý projekt má název New Europe 100 challengers. Není to žebříček, kde by rozhodovalo pořadí, ale má za cíl ukázat na skupinu převážně mladých lidí, kteří dokázali prorazit ve svém oboru bez ohledu na historickou a kulturní zátěž regionu, která často dusí přemýšlení o inovacích. Organizátoři chtějí, aby se vedle toho, že se ukáže, jak dalece ve střední Evropě fungují inovace, tato unikátní skupina lidí i propojila mezi sebou a pomohla zvýšit povědomí o inovacích. Na tento první ročník by tak mohly navázat další spolu s konferencí o inovacích ve střední Evropě.

„Nápad vznikl, když jsem v Praze zpracovával historii veřejné diplomacie visegrádské skupiny. Praštilo mě do očí, že sami se na náš region díváme hlavně jako na ,sbírku strachů‘, jak to nazval britský novinář Edward Lucas. S tímhle pohledem jsem se nemohl ztotožnit, přece se tu po komunismu děje spousta zajímavých věcí,“ vysvětluje projekt jeho ideový otec Wojciech Przybylski, šéfredaktor časopisu Res Publica a s ním spojeného magazínu Visegrad Insight, jehož nové číslo je budoucím vizím ekonomiky ve střední Evropě také věnováno.

Partnery projektu se staly Financial Times a Google, jež spolu s Mezinárodním visegrádským fondem byly u závěrečného výběru stovky inovátorů z více než šesti set nominovaných.

Hodnocení se odvíjelo od míry inovativnosti, tedy podle toho, jakým způsobem kandidát mění status quo ve svém oboru či aktivitě, velikosti nápadu a jeho dopadu na společnost. Z toho vyplývá, že příběhy inovátorů jsou skutečně rozmanité. Spojuje je ovšem snaha posunout své podnikání, výzkum či práci v neziskové organizaci za hranice všedního dne za pomoci moderních technologií a takovým způsobem, aby nějak obohatili komunitu, v níž žijí, či jí pomohli – ať už jde o vesnici, město, nebo celou zemi.

Příběhy

Například zakladatelé antivirové firmy Avast Pavel Baudiš a Eduard Kučera patří k nejstarším členům vybrané skupiny inovátorů. Na počátku 90. let se řadili mezi průkopníky antivirového softwaru. V roce 2011 založili Nadační fond Avast, kam posílají ročně dvě procenta zisku firmy. Fondu, který podporuje různé charitativní projekty, zejména seniory a téma umírání, se věnují především jejich manželky. Jedním z výsledků práce fondu je i nové centrum paliativní péče v Praze, které je unikátní v celé střední a východní Evropě.

O dvě generace mladší dvacetiletý student Marek Novák získal se svými hodinkami na monitorování a vyhodnocování životních funkcí dvě speciální ceny na soutěži Intel ISEF v Los Angeles – jednu z nich od NASA. Čerstvý vysokoškolák nyní spolupracuje s českobudějovickou firmou TSE na vývoji inkubátorů. „Otec vystudoval jadernou fyziku, matka učí biologii a chemii, takže z toho nějak vznikla ta orientace na biomedicínské aplikace,“ vysvětluje Marek Novák. Netají se ani u mladých spíše nezvyklým názorem, že Česko je dobrá země k životu, k práci i k vědě. „Na semestr či dva bych vyjel za hranice, ale už z nějakého principu vlastenectví bych nerad připravil tuto zemi o své znalosti,“ řekl Novák.

Speciální pedagožky Lenka Říhová a Iva Jelínková objevily v roce 2011 na YouTube video, na němž americká nemluvící holčička komunikovala přes iPad s rodiči. „Ojedinělé je to, že jsme vytvořily ucelenou metodiku využívání iPadů pro speciální vzdělávání a komunikaci. Nic podobného v Evropě není, náš projekt je zastoupen na oficiálních stránkách Applu se školou z Japonska a z New Yorku,“ řekla Iva Jelínková. A proč právě iPad? „Nabízí nejvíce možností pro vzdělávání, a to nejen speciální,“ shrnuje Jelínková.

Jiný příběh je spojený s nápadem na elektronické aukce ceny energií pro občany v Říčanech. „Kolega v radě, kde jsme sledovali vývoj aukce pro městské organizace, prohodil: To je škoda, že se do toho nemůžu zapojit, takové ceny! A já řekl: A co v tom brání? Proč by to nešlo, když dáme dohromady víc domácností, tak by to mohlo fungovat,“ popisuje Vladimír Kořen, starosta Říčan, kterého televizní diváci znají i jako popularizátora vědy, jenž často nasazuje své zdraví.

Martin Ehl