Byznys - Ruští byznysmeni působící v České republice vnímali duel Zeman-Schwarzenberg vesměs jako plebiscit o zahraniční orientaci České republiky, který je i pro ně důležitý.
„Tyto volby vyberou určitý směr. Buď se bude navyšovat spolupráce České republiky s Východem, nebo bude existovat jiná alternativa,“ shrnul svůj pohled ještě před zveřejněním výsledků Vladimír Jermakov, reprezentant nejsilnější ruské kapitálové skupiny v Česku. Je jednatelem plynárenské společnosti Vemex, kterou ovládá ruský státní gigant Gazprom.
Jermakov nechtěl oficiálně komentovat jednotlivé kandidáty jmenovitě. "Je to čistě politická záležitost, nepřísluší mi o tom mluvit." I tak bylo z jeho slov zřejmé, že dával přednost Miloši Zemanovi, od něhož se dalo čekat, že v zahraničněpolitických preferencích - alespoň pokud jde o pohled na Rusko - spíš naváže na předchůdce Václava Klause.
"Dnešní prezident, pan Klaus, udělal v posledních letech hodně pro zlepšení atmosféry rusko-českých vztahů. To považuji za výrazný rys jeho funkčního období. Velmi si tohoto člověka vážím jako historické osobnosti. Otázka je, jak to bude dál...,“ prohlásil Jermakov.
Ještě otevřenější byl v komentování českých voleb Dmitrij Ščuka, předseda představenstva společnosti Evraz Vítkovice Steel, která je českou ocelářskou trojkou a patří do ruské skupiny Evraz, jejímž podílníkem je mimo jiné oligarcha Roman Abramovič. „Bude-li prezidentem Miloš Zeman, lze čekat vyváženější model ve vztahu České republiky k Rusku. A to má své výhody pro obchod,“ říká perfektní češtinou Ščuka, který je původem Bělorus, v Česku ale žije už pětadvacet let. Má českou manželku, české občanství, a tím pádem i volební právo.
Česko podle Dmitrije Ščuky nemůže pomíjet realitu své geografické polohy. „Žádné Rakousko-Uhersko dnes neexistuje. Česko leží mezi dvěma mocnostmi, tedy v určitém vakuu. Takové země nemají jinou možnost než si najít vybalancovanou pozici a hrát rovnovážně na obě strany,“ je přesvědčen ocelářský manažer.
Ruští byznysmeni přikládají zahraničněpolitické otevřenosti příštího prezidenta směrem k Východu velký význam. Vliv ruského kapitálu v Česku v posledních letech sílí a sílit bude. Podle Jermakova o příchodu na zdejší trh uvažuje řada dalších významných hráčů. „Vím o investičních záměrech, i když o nich zatím nemohu otevřeně mluvit, protože jde o rozjednané projekty jiných subjektů,“ vysvětluje manažer, který stál loni na podzim u zrodu nové Česko-ruské smíšené obchodní komory, jež má prosazovat a chránit především zájmy ruských investorů.
Ruský byznys nyní v Česku usiluje o získání unikátního obchodu na dodávky nových temelínských bloků. V temelínském tendru soupeří americký Westinghouse a česko-ruské konsorcium zaštítěné ruskou státní firmou Rosatom. To je ale jen nejviditelnější aktivita, jinak v Česku působí celkem 17 tisíc ruských společností. Škála je široká - od poboček gigantů, jako jsou Gazprom či Lukoil, přes strojírny typu Škoda JS, leteckou továrnu Aircraft Industries, velkovýrobce pracovních oděvů Červa, armaturky MSA, Sigma či Arako po desítky menších výrobních, realitních či retailových firem.
Ruští byznysmeni by rádi dosáhli větší vstřícnosti českých politiků vůči své vlasti. Vadí jim tradiční česká obava z přílišné závislosti na ruské energetice, rádi by dosáhli odbourání bariér bránících pružnějším hospodářským stykům. Především volají po uvolnění vízové politiky.
V Česku nyní trvale žije přes 30 tisíc Rusů, většina z nich se usídlila v Praze a v západních Čechách - na Teplicku či Karlovarsku. Rusové patří k nejpočetnější skupině zahraničních investorů, kteří u nás rozjíždějí nový byznys. Rusové (spolu s Ukrajinci) jsou i nejpočetnější národností mezi vrcholovými manažery-cizinci v čele tuzemských společností. Celkem působí ve vedení českých firem přes 26 tisíc Ukrajinců a přes 20 tisíc Rusů.
Zuzana Kubátová
