Objev dne – Protikorupční policie, která minulý týden zasáhla ve státní České exportní bance a rovněž státem vlastněné pojišťovně EGAP, zatím nikoho neobvinila. Podezření z překračování zákona ale stále jasněji míří na nejvyšší vedení banky z dob, kdy jí šéfoval Lubomír Pokorný.

Policie se zajímá o deset úvěrů, jež banka v letech 2005 až 2011 poskytla na exportní projekty českých společností Sklostroj Turnov, developerské ECM a stavební PSJ. Stejné obchody, které kritizuje i dva roky stará zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu, si nechala od právníků v závěru minulého roku zanalyzovat i sama Česká exportní banka. Analýza potvrdila, že banka při práci s dlužníky z těchto obchodních případů překračovala zákon.

Analýza míří na konkrétní lidi

„Určitá podezření z překročení zákona se v analýze potvrdila. Já osobně doporučuji, abychom postupovali cestou trestního oznámení,“ řekl Insideru současný generální ředitel banky Jiří Klumpar. Trestní oznámení by podle něj měla banka podat na neznámého pachatele.

„Analýza sice identifikuje i konkrétní odpovědné osoby, nicméně ne v takové poloze, abychom mohli na někoho konkrétního ukázat a klasifikovat jeho postup jako trestný čin. To je úkol pro specialisty, do toho by banka neměla vstupovat,“ řekl Klumpar.

Zdroje z ČEB zmiňují jako nejpravděpodobnějšího kandidáta na případné stíhání právě exředitele Pokorného, který do čela banky nastoupil v létě roku 2008, za vlády Mirka Topolánka a ministra financí Miroslava Kalouska. Odcházel na podzim 2010, když ho Kalousek dotlačil k rezignaci.

Banka pod jeho vedením čelila medializovaným námitkám, že v ní vládne protekce a poskytuje exportní financování pro úzký okruh vyvolených firem. Právě podezření z klientelismu bylo zřejmě jednou z příčin odchodu Pokorného.

V bance se spekuluje dále o odpovědnosti Miroslavy Hrnčířové, dlouholeté pracovnice ČEB, která prošla funkcemi náměstkyně ředitele a šéfky moskevského obchodního zastoupení. A dále o bývalém náměstkovi pro obchod Jiřím Skuhrovi či exšéfovi odboru projektového a exportního financování Petru Kolískovi.

O bývalého generálního ředitele se zajímá i sama policie, podle serveru lidovky.cz minulý týden sbírala informace přímo u Lubomíra Pokorného doma. Sám exředitel, který z ČEB odešel do soukromé poradenské firmy, tyto informace médiím nepotvrdil a Insideru se s ním nepodařilo zkontaktovat. Telefon má přesměrovaný a na žádost o rozhovor prostřednictvím SMS nereagoval.

Rozhodne dozorčí rada

Zda se banka skutečně přidá se svým vlastním zjištěním ke starším podnětům, na jejichž základě dnes policie její staré obchody šetří, není zatím jasné. Záleží to na její dozorčí radě, která právní analýzu ještě nestihla projednat. Spíše ale banka vlastní podnět k šetření podá.

„Konečné rozhodnutí je na dozorčí radě,“ říká Klumpar. „Ale je velmi pravděpodobné, že kdyby policie svůj zásah u nás o pár dní odložila, obrátili jsme se na ni dříve my sami,“ dodává.

Podle Klumpara spočívala hlavní pochybení ze strany banky nejen v tom, jak úvěry na exportní projekty schvalovala, ale především jak s nimi později pracovala.

„Šlo hlavně o špatně nastavené odkládací podmínky pro splácení úvěrů. Nestandardní postupy souvisejí spíš s čerpáním úvěrů než se samotným schvalováním,“ řekl ředitel ČEB. Jinými slovy – když u poskytnutých půjček začaly potíže se splácením, banka problém neřešila dost důsledně. Jednak neměla dostatečně ošetřené zástavy za vydané úvěry, jednak příliš ochotně dlužníkům ustupovala a změkčovala podmínky splácení. Bez ohledu na to, zda dlužnická firma skýtala záruku, že je ze svého podnikání vůbec schopna na splátky získat peníze.

Podle Klumpara už dnes v bance nezůstal nikdo z manažerů či vysoce postavených úředníků odpovědných za protizákonný postup. „Ty hlavní zodpovědné osoby už v bance nepracují. Nepředpokládám, že se pochybení může týkat současných pracovníků banky,“ uvedl ředitel.

Vliv na pojistky

Případná trestní odpovědnost pracovníků banky či překračování jejích vnitřních směrnic a řídicích postupů bude mít přímý vliv na její hospodaření.

Všechny exportní úvěry ČEB jsou proti riziku pojištěny u státní pojišťovny EGAP, která v případě selhání má bance z pojistného uhradit případnou ztrátu. Pojišťovna ale není povinna platit, pokud si – zjednodušeně řečeno – může banka za svůj problém s neplatičem sama.

Už když loni na podzim hradila pojišťovna EGAP České exportní první 2,7 miliardy korun pojistného plnění za nevymahatelné úvěry, nešlo o výplatu celého pojistného. EGAP platbu krátil právě kvůli chybám, jichž se banka při schválení úvěrů a následné práci s nimi dopustila.

Na hříchy z minulosti může banka doplácet dál a také s tím počítá. Loni musela ČEB vytvořit na další svá hrozící rizika opravné položky ve výši 2,5 miliardy korun a dostane se kvůli tomu zřejmě do ztráty. Audit loňského hospodaření zatím není hotov, a tak přesná čísla nejsou k dispozici. Klumpar ale předpokládá, že banka zabředne do červených čísel ve výši několika desítek milionů korun. „Nejvýš by to mohlo být kolem stovky milionů korun. Půjde v podstatě o zápornou nulu. Na daních i tak státu zaplatíme kolem 600 milionů korun,“ řekl šéf ČEB.

Zuzana Kubátová