Britové mohou přijít o svou námořní základnu ve Skotsku

Aktuálně.cz Aktuálně.cz
10. 9. 2014 21:28
Skotský premiér Alex Salmond, který je zároveň šéfem Skotské národní strany, tvrdí, že Británie by měla jaderné ponorky stáhnout nejpozději v roce 2020. „Něco takového není nejspíš proveditelné, pokud by se ovšem Británie nerozhodla, že už nadále nebude jadernou mocností,“ podotýká Phillips O’Brien, bezpečnostní expert z Univerzity v Glasgow.
Foto: Tomáš Kunc

Zahraničí - Obří ponorky plující podél pobřeží Skotska by už brzy mohly nadobro zmizet. Pokud si totiž voliči příští týden odhlasují nezávislost, budou muset Britové svá plavidla vybavená jadernými zbraněmi přemístit jinam. Právě jaderný arzenál je pár dní před referendem jedním z hlavních témat kampaně za odtržení země od království.

Skotský premiér Alex Salmond, který je zároveň šéfem Skotské národní strany, tvrdí, že Británie by měla jaderné ponorky stáhnout nejpozději v roce 2020. „Něco takového není nejspíš proveditelné, pokud by se ovšem Británie nerozhodla, že už nadále nebude jadernou mocností,“ podotýká Phillips O’Brien, bezpečnostní expert z Univerzity v Glasgow.

Britové chtějí základnu rozšířit

Velká Británie se ale svých jaderných zbraní vzdát nehodlá. Přestože jediné použitelné má právě na ponorkách, které kotví na skotské základně Clyde známé také jako Faslane. Potvrzuje to i mluvčí ministerstva obrany. V písemném vyjádření uvádí, že ministerstvo „plány pro případ nezávislosti Skotska nemá“ a žádnou evakuaci základny Clyde neplánuje – naopak chystá její rozšíření.

„Nikdo nepředpokládá, že by Skotsko bylo jadernou velmocí a britské zbraně tam mohly zůstat,“ říká O’Brien. „Je to spíše o tom, jak dlouho by trvalo, než by se Británie musela rozhodnout, co s nimi udělá.“ Pokud by skutečně došlo na přemístění, proveditelné by bylo až v roce 2028, uvádí nedávná studie londýnského think-tanku Royal United Services Institute (RUSI).

Příznivci setrvání Skotska v unii nacionalisty ale obviňují z pokrytectví. „Nezávislé Skotsko, jak tvrdí Skotská národní strana, chce být součástí NATO a chce být pod jeho jaderným deštníkem. Navíc plánuje jen malou armádu a nechce se příliš podílet na společné obraně Evropy,“ upozorňuje jeden z odpůrců nezávislosti, který si nepřál být jmenován. Zastánci samostatnosti Skotska mezitím doufají, že svým „ne“ jaderným zbraním získají hlasy od levicově orientovaných voličů.

Přesun ponorek za miliardy

Jak skotské referendum naplánované na 18. září skončí, není podle průzkumů vůbec jisté. I těsné vítězství zastánců setrvání země ve Velké Británii může ale znamenat, že si skotská vláda vedená nacionalisty bude na Londýnu vynucovat další ústupky či opakování referenda za několik let. A může se nakonec jednat také o obraně a odsunu britských jaderných zbraní.

Británii přitom jde o peníze, které ale nemá. Čím déle by mohly zůstat jaderné zbraně na skotském území, tím levněji by ji to vyšlo. „Současné náklady na přesun ponorek by podle RUSI dosáhly asi na dvě miliardy liber,“ upozorňuje O’Brien s tím, že původně se odhadovalo dokonce až 25 miliard liber. K nové částce je třeba ještě připočíst další výdaje s tím související, takže celkově by mohlo jít zhruba o 2,5 až 3,5 miliardy liber.

Zároveň podle současných rozpočtových plánů Velké Británii hrozí, že od roku 2015 do roku 2020 bude muset na výdajích na zbrojení každoročně ušetřit 1,5 miliardy liber, napsal nedávno s odvoláním na studii objednanou britskou armádou list Financial Times. Drahý přesun ponorek a jaderných zbraní ze Skotska by tak Britům způsobil velké finanční problémy.

Marek Hudema

 

Právě se děje

před 5 hodinami

Běloruský soud poslal na rok a půl do vězení novináře, měl urazit prezidenta a policii

Běloruský soud poslal na rok a půl do vězení novináře Sjarheje Hardzijeviče, kterého shledal vinným z urážky prezidenta země a pomluvy dvou policistů. S odvoláním na Běloruskou asociaci novinářů o tom informovala agentura AP, podle níž je verdikt součástí represí, které běloruské úřady rozpoutaly proti nezávislým médiím a obhájcům lidských práv. Hardzijevič vinu nepřiznal, obhajoba se hodlá proti rozsudku odvolat.

"Nemám s těmito zločiny nic společného, nepokládám se za vinného," prohlásil u soudu ještě před vynesením rozsudku padesátiletý novinář, který nyní musí rovněž zaplatit odškodné policistům ve výši 2000 běloruských rublů každému z nich (přibližně 17 000 korun) a státu poplatek 174 rublů (1500 korun).

Hardzijevič skončil před soudem kvůli obviněním v souvislosti se zprávami v chatovací skupině v aplikaci Viber, kterou někdo loni smazal. Jeho obhájci požadovali, aby bylo obvinění staženo kvůli nedostatku důkazů a kvůli nemožnosti prokázat trestný čin, píše AP. Co konkrétně v údajně urážlivé zprávě zaznělo, nicméně agentura ani asociace nespecifikovaly.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

USA předaly Rusku seznam diplomatů, kteří musí opustit zemi

Spojené státy předaly ruskému velvyslanectví seznam 24 diplomatů, kteří musí do 3. září opustit zemi. V rozhovoru pro magazín National Interest to řekl ruský ambasador ve Washingtonu Anatolij Antonov. Z jeho vyjádření není jasné, zda požadavek Spojených států vyvolal nějaký konkrétní spor, napsala agentura Reuters. Podle agentury TASS diplomaté odjíždějí kvůli končícím vízům. Mluvčí americké diplomacie označil velvyslancovy výroky za nepřesné.

"Téměř všichni odjedou bez toho, aniž by byli nahrazeni, protože Washington náhle zpřísnil postup vydávání víz," uvedl Antonov a zároveň prohlásil, že ruské diplomatické mise ve Spojených státech jsou "bezprecedentně omezovány" a restrikce se podle něj stupňují.

"Američtí kolegové jsou v tomto ohledu vytrvalí a kreativní. Vyhošťování diplomatů se tu a tam děje pod za vlasy přitaženými záminkami. Loni v prosinci ministerstvo zahraničí jednostranně stanovilo tříletý limit pro dobu nasazení ruského personálu ve Spojených státech, které - pokud je nám známo - neuplatňuje vůči žádné jiné zemi," nechal se slyšet ruský velvyslanec.

Zdroj: ČTK
Další zprávy