reklama
 
 

Britové mohou přijít o svou námořní základnu ve Skotsku

10. 9. 2014 21:28
Foto: Tomáš Kunc
Skotský premiér Alex Salmond, který je zároveň šéfem Skotské národní strany, tvrdí, že Británie by měla jaderné ponorky stáhnout nejpozději v roce 2020. „Něco takového není nejspíš proveditelné, pokud by se ovšem Británie nerozhodla, že už nadále nebude jadernou mocností,“ podotýká Phillips O’Brien, bezpečnostní expert z Univerzity v Glasgow.

Zahraničí - Obří ponorky plující podél pobřeží Skotska by už brzy mohly nadobro zmizet. Pokud si totiž voliči příští týden odhlasují nezávislost, budou muset Britové svá plavidla vybavená jadernými zbraněmi přemístit jinam. Právě jaderný arzenál je pár dní před referendem jedním z hlavních témat kampaně za odtržení země od království.

Skotský premiér Alex Salmond, který je zároveň šéfem Skotské národní strany, tvrdí, že Británie by měla jaderné ponorky stáhnout nejpozději v roce 2020. „Něco takového není nejspíš proveditelné, pokud by se ovšem Británie nerozhodla, že už nadále nebude jadernou mocností,“ podotýká Phillips O’Brien, bezpečnostní expert z Univerzity v Glasgow.

Britové chtějí základnu rozšířit

Velká Británie se ale svých jaderných zbraní vzdát nehodlá. Přestože jediné použitelné má právě na ponorkách, které kotví na skotské základně Clyde známé také jako Faslane. Potvrzuje to i mluvčí ministerstva obrany. V písemném vyjádření uvádí, že ministerstvo „plány pro případ nezávislosti Skotska nemá“ a žádnou evakuaci základny Clyde neplánuje – naopak chystá její rozšíření.

„Nikdo nepředpokládá, že by Skotsko bylo jadernou velmocí a britské zbraně tam mohly zůstat,“ říká O’Brien. „Je to spíše o tom, jak dlouho by trvalo, než by se Británie musela rozhodnout, co s nimi udělá.“ Pokud by skutečně došlo na přemístění, proveditelné by bylo až v roce 2028, uvádí nedávná studie londýnského think-tanku Royal United Services Institute (RUSI).

Příznivci setrvání Skotska v unii nacionalisty ale obviňují z pokrytectví. „Nezávislé Skotsko, jak tvrdí Skotská národní strana, chce být součástí NATO a chce být pod jeho jaderným deštníkem. Navíc plánuje jen malou armádu a nechce se příliš podílet na společné obraně Evropy,“ upozorňuje jeden z odpůrců nezávislosti, který si nepřál být jmenován. Zastánci samostatnosti Skotska mezitím doufají, že svým „ne“ jaderným zbraním získají hlasy od levicově orientovaných voličů.

Přesun ponorek za miliardy

Jak skotské referendum naplánované na 18. září skončí, není podle průzkumů vůbec jisté. I těsné vítězství zastánců setrvání země ve Velké Británii může ale znamenat, že si skotská vláda vedená nacionalisty bude na Londýnu vynucovat další ústupky či opakování referenda za několik let. A může se nakonec jednat také o obraně a odsunu britských jaderných zbraní.

Británii přitom jde o peníze, které ale nemá. Čím déle by mohly zůstat jaderné zbraně na skotském území, tím levněji by ji to vyšlo. „Současné náklady na přesun ponorek by podle RUSI dosáhly asi na dvě miliardy liber,“ upozorňuje O’Brien s tím, že původně se odhadovalo dokonce až 25 miliard liber. K nové částce je třeba ještě připočíst další výdaje s tím související, takže celkově by mohlo jít zhruba o 2,5 až 3,5 miliardy liber.

Zároveň podle současných rozpočtových plánů Velké Británii hrozí, že od roku 2015 do roku 2020 bude muset na výdajích na zbrojení každoročně ušetřit 1,5 miliardy liber, napsal nedávno s odvoláním na studii objednanou britskou armádou list Financial Times. Drahý přesun ponorek a jaderných zbraní ze Skotska by tak Britům způsobil velké finanční problémy.

Marek Hudema

autor: Aktuálně.cz | 10. 9. 2014 21:28

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama