Byznys – Společnost Apple bude možná muset doplatit miliardy eur na daních. Evropská komise podezřívá Irsko, které Applu umožnilo odvádět jen velmi nízké daně, z nepovolené státní pomoci. Podrobnosti o tom, proč se rozhodla zahájit hloubkovou kontrolu daňových dohod mezi Applem a irskou vládou, zveřejní komise dnes.
Irsko je známé velmi nízkou korporátní daní, která činí 12,5 procenta. Podle zprávy amerického Senátu z května 2013 ale reálné odvody Applu v Irsku nedosahují ani dvou procent. Možné proto je, že irská vláda poskytla Applu speciální daňové podmínky. „Analyzujeme, jestli nešlo podle evropských pravidel o selektivní výhodu poskytnutou konkrétní společnosti,“ vysvětlil mluvčí komise Antoine Colombani. Dodal ale, že spekulace o možném závěru vyšetřování nejsou na místě.
Apple: Žádná nezákonná dohoda
Apple, který v Irsku působí od roku 1980, ale odmítá, že by jeho dohoda s tamní vládou jakkoliv porušovala zákony. „Nikdy jsme neuzavřeli žádný speciální obchod, nic, co by se dalo považovat za státní pomoc,“ řekl listu Financial Times finanční ředitel Applu Luca Maestri. Ten také odmítl, že by mezi firmou a Irskem existovala dohoda na způsob „quid pro quo“, tedy že by společnost za zvýšení počtu pracovních míst v zemi získala zvýhodněnou daňovou smlouvu pro její pobočky.
Jakékoliv pochybení odmítá také irská vláda. Ta si je podle jejího mluvčího „jistá, že nijak neporušila pravidla o státní podpoře“. Deníku Wall Street Journal mluvčí řekl, že Irsko už komisi poslalo také formální odpověď, ve které uvádí na správnou míru možné pochybnosti a nedorozumění.
Komise se nejspíše zaměří na dvě dohody mezi společností a irskou vládou, a sice z roku 1991 a 2007. Do roku 1991 byly pobočky Applu v Irsku osvobozené od daně. Další změnu podmínek si pak vyžádalo rozšíření aktivit Applu v Irsku poté, co společnost v roce 2007 uvedla na trh chytrý telefon iPhone.
Evropská komise dnes zveřejní také detaily k šetření daňových dohod Fiatu v Lucembursku a později i společnosti Starbucks v Nizozemsku. Vyšetřování jsou součástí tažení eurokomisaře pro hospodářskou soutěž Joaquína Almunii proti nadnárodním společnostem, které se vyhýbají placení daní.
Evropě i USA utíkají miliardy
S daňovými úniky bojují státy i na úrovni Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Ta se snaží najít způsob, jak zabránit zemím, jako je Irsko, Nizozemsko nebo Lucembursko, aby nabízely firmám daňové úlevy.
Irsko například zahraničním společnostem umožňuje, aby u něj měly sídlo, ale daně platily v jiném státě. Toho využívají hlavně americké firmy, které si udělají z Irska zaprvé základnu pro obchod v rámci Evropské unie a za druhé prostředníka pro přeposílání zisků do daňových rájů. V Dublinu a dalších irských městech tak působí kromě technologických firem také devět z deseti největších farmaceutických společností.
Americké firmy se chtějí tímto způsobem hlavně vyhnout vysokému zdanění ve Spojených státech. Daňový systém v USA má totiž dvě zásadní trhliny. Korporátní daň činí 35 procent, tedy nejvíce ze 34 členských států OECD, a navíc se vztahuje na veškerý příjem firem, nehledě na to, ve kterých státech byl vydělán, na rozdíl od zemí, jež požadují daně pouze za aktivity na jejich území.
Americké společnosti proto zakládají pobočky v zemích nabízejících daňové úlevy, nebo čím dál tím častěji využívají taktiku zvanou daňová inverze. Ta spočívá v tom, že americké podniky převezmou menší firmu v zemi, kde jsou nižší daně, nebo se s onou firmou sloučí, a do této země pak převedou daňové sídlo celé skupiny. Hlavní aktivity ale obvykle zůstávají v USA. Naposledy se tak například americký řetězec rychlého občerstvení Burger King dohodl na koupi kanadské sítě kaváren Tim Hortons, aby mohl odvádět daně v Kanadě.
Americký ministr financí Jack Lew proto minulý týden představil nová pravidla, která by měla společnosti od daňové inverze odradit. S okamžitou účinností tak ministerstvo zakázalo při přesunu sídla využít daňových výhod z převzetí nebo zpřísnilo požadavky na výši vlastnického podílu v koupené firmě. Podle expertů oslovených deníkem Financial Times ale nová pravidla nezabrání dalším dohodám. Pouze vytvoří krátkodobou nejistotu a možná některé společnosti přehodnotí podmínky a ceny při kupování firem.
Silvie Housková
