Zatímco dnes jsou nejpočetnější věkovou skupinou čtyřicátníci, již brzy budou české společnosti dominovat padesátníci, na konci století pak ještě starší generace. „Počet seniorů, který na počátku letošního roku činil 2,2 milionu, se do konce 50. let vyšplhá na tři a čtvrt milionu,“ upozorňuje Michaela Němečková ze statistického úřadu.

Sbohem, 10 milionů

Málo dětí se v tuzemsku rodí už od sametové revoluce. Přesto počet obyvatel vzrostl až na současných 10,8 milionu. Do rodičovského věku se totiž dostaly silné ročníky a v zemi se každý rok usazovaly desetitisíce cizinců z východu.

Donedávna ještě demografové předpokládali, že právě příliv cizinců udrží populaci nad deseti miliony i v průběhu celého 21. století. Podle loňské projekce OSN by Česko mělo mít v roce 2100 dokonce přes 11 milionů obyvatel, ačkoli Evropa jako celek, a ta východní včetně Polska, Slovenska a Maďarska obzvlášť, by měla vymírat.

Nyní ovšem tuzemští demografové nabízejí o poznání chmurnější obrázek. Podle něj Češi nebudou ani v optimistické variantě schopni prosté reprodukce obyvatelstva. K té by totiž muselo na sto žen připadat alespoň 210 dětí. Už dnes přitom na sto Češek připadá jen 162 potomků a statistický úřad předpokládá, že v příštích letech to bude ještě o něco méně.

Věková struktura obyvatel Česka(projekce do roku 2100, střední varianta)

Děti i po čtyřicítce

Dětí se bude rodit míň a míň. Jestliže letos přijde na svět 94 tisíc novorozenců, na konci století jich bude o čtvrtinu méně. Jednou z příčin nízké plodnosti je to, že prvního potomka bude mít většina rodičů až po třicítce. „Těžiště plodnosti se výrazně přesune do věkové skupiny 30 až 34 let a narůstat bude také intenzita plodnosti ve věku 35 až 39 let. Rostoucí trend by měla mít v budoucnu i plodnost žen starších čtyřiceti let,“ předpokládají demografové.

Počet živě narozených dětí

Nápor na zdravotnictví

Zkraje 90. let bude na každého člověka v produktivním věku připadat jedno dítě nebo senior. „To bude znamenat, že počet lékařů, sester a dalšího personálu přepočten na osobu bude klesat. A s tím bude klesat také objem příjmů ze zdravotního a sociálního pojištění. Právě kvůli tomuto trendu bude problém zachovat současnou kvalitu a dostupnost péče, pokud se nezvýší efektivita systému zdravotnictví,“ varuje Jakub Hlávka, vedoucí nově vzniklého Institutu pro zdravotní ekonomii, politiku a inovace při Masarykově univerzitě.

Index závislostivyjadřuje podíl dětí (mladších 15 let) a seniorů (starších 65 let) na populaci v produktivním věku (15–65 let)

Devadesátka? Žádný věk

Celý výhled ovšem přináší i jeden příjemný trend: Češi budou žít déle. Novorozeňata roku 2100 budou mít naději dožití kolem devadesáti let.

Oslavit sté narozeniny bude na konci 22. století poměrně běžné, přičemž pohlaví bude mít v naději dožití mnohem menší roli než dnes.

Někteří odborníci jsou ještě optimističtější. „Budeme stárnout dál, ale díky pokroku v medicíně a biologii od té doby každý rok získáme jeden rok života navíc. A pak se dostaneme do roku 2045, kdy budou k dispozici i omlazovací technologie,“ prohlásil v rozhovoru pro týdeník Ekonom venezuelsko‑španělský technik a futurista José Cordeiro.

Naděje dožití při narození