Praha - Česká republika získala možnost postavit na svém území nejvýkonnější výzkumný laser na světě. Z největší části by jej platily peníze z fondů Evropské unie určených pro rozvoj méně rozvinutých regionů. Část prostředků - asi miliardu korun, by však musel zaplatit český stát.
Mezinárodní řídicí výbor po dlouhém vyjednávání doporučil na podzim Evropské komisi, aby obrovský laser stál právě v Česku. Celoevropský projekt, označovaný zkratkou ELI, by měl mít své hlavní centrum v obci Dolní Břežany.
Peněz máme víc než Francie. Jsou z Bruselu
Češi v závěru vyhráli souboj s Francií, která měla o umístění laseru také enormní zájem, ale musela jej vzdát kvůli nedostatku peněz. Česko však peníze připravené má - ve fondu Evropské unie určeného pro rozvoj regionů zaostalejších než je unijní průměr, což splňují všechny kraje kromě Prahy. Proto by také měl laser stát ve Středočeském kraji.
Laser ELI má být stokrát silnější než dnešní nejvýkonnější světové lasery. Každou minutu dokáže vytvořit světelný puls s energií měřitelnou v exawattech, čili trilionech wattů (tedy miliardkrát větších, než je výkon jednoho reaktoru v Temelíně), ovšem trvající jen tisícinu biliontiny sekundy. A soustředěn je na tak malou plochu, že je neviditelná běžným mikroskopem.
Lákadlo pro chytré hlavy
Záření pronikající hmotou by mělo přinášet informace o struktuře materiálů, a tedy i tipy na výrobu materiálů s novými vlastnostmi, anebo o prostorové stavbě bílkovin v lidském těle. Právě prostorová stavba někdy ovlivňuje vlastnosti bílkovin, a tedy i to, jestli pak tělo díky nim funguje správně.
Evropská unie podporuje vědecké projekty v regionech proto, že v nich vidí příspěvek k rozvoji moderního průmyslu. Kolem projektů se ustavují mezinárodní týmy vědců. Ti přinášejí do země nové myšlenky a nové znalosti, obohacují vzdělávání tamních studentů. Domácí průmysl se snáze stane dodavatelem a také může lépe využít výsledky výzkumů, protože je má hned po ruce.
Jak to dopadne?
Zařízení laseru se má vejít do budovy o rozměrech 120 krát 140 metrů. Podílet se na něm chtějí pražské akademické ústavy i vysoké školy. Stavět by se mělo v letech 2011 až 2014.
Z předpokládaných nákladů asi 6,5 miliardy korun by měly evropské peníze pokrýt 85 procent. "Teď záleží na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy, jestli dokáže sehnat zbývajících patnáct procent. To už my, vědci, nemůžeme ovlivnit," říká vědecký koordinátor projektu Bedřich Rus z Fyzikálního ústavu Akademie věd.
V situaci, kdy stát utahuje přísun peněz pro Akademii věd, to ovšem může být hodně složitý problém.
Náměstek ministryně školství Vlastimil Růžička, zodpovědný za vědecký výzkum, se přesto tváří optimisticky: "Jsem přesvědčen o tom, že prostředky na financování projektu ELI budou poskytnuty. Je to přeci obrovská příležitost pro Českou republiku, aby na své území získala, jako první z nových členský zemí Evropské unie, výzkumný projekt evropského významu."
Čeští fyzikové mají s provozováním výzkumného laseru zkušenosti díky jinému, i když samozřejmě menšímu laseru, který už celé desetiletí provozuje Akademie věd.
