Praha - Nové výzkumné medicínské středisko středoevropského významu by chtěly postavit pražské výzkumné instituce a umožnit díky němu české medicíně léčit vskutku závažná onemocnění. Navrhovatelé by středisko rádi umístili v Litoměřicích a sousedícím Terezíně.
Proč ne přímo v Praze?
V hlavním městě by totiž nebylo možné získat finanční podporu z fondů Evropské unie určených pro rozvoj regionů.
Miliarda pro medicínu
"Předpokládáme, že náklady na celý projekt dosáhnou nejméně 1,2 miliardy korun. Z toho by 15 procent zaplatil státní rozpočet a 85 procent prostředků poskytla Evropská unie," vypočítává koordinátor projektu Josef Syka zastupující Akademii věd.
Náklady na provoz by pak podle předpokladů dosáhly 350 milionů korun ročně. Ty už by z větší části musel platit český státní rozpočet a zdravotní pojišťovny, z malé části pak opět Evropská unie.
Evropská technická univerzita tu nebude
Nové zařízení má nést název Centrum translační biomedicíny, čili středisko pro přenos výsledků lékařského výzkumu do praxe.
Projekt bude zřejmě příští rok posuzovat ministerstvo školství, které má na starosti i financování značné části výzkumu v republice. "Po schválení by centrum mohlo pracovat do pěti let," doufá profesor Syka.
Na svou stranu organizátoři získali místopředsedu vlády a senátora za místní region Alexandra Vondru, který jejich projekt podpořil na úterní tiskové konferenci v Praze. Současně potvrdil, že dřívější plány na vybudování evropské technické univerzity v Terezíně už uvadly.
Na vybudování střediska v Litoměřicích a Terezíně by se rády podílely mimo jiné Ústav experimentální medicíny Akademie věd, Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM), 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy a další výzkumné instituce, a také společnost Siemens a jiné firmy zabývající se výrobou medicínské techniky.
Léky pro mozek, srdce i proti nádorům
Centrum by úzce spolupracovalo s litoměřickou nemocnicí, která má 600 lůžek a také prostor pro přistávání vrtulníků, které mohou přepravit těžké pacienty. "V okolí nemocnice je dost místa pro přístavbu dalších budov," potvrzuje ředitel nemocnice Leoš Vysoudil.
Druhá část centra by pak měla stát v opuštěných vojenských budovách v Terezíně.
Výzkum by se zde zaměřoval například na možnosti léčení pomocí takzvaných kmenových buněk (jsou v lidském zárodku i v dospělém organismu a dokážou se přetvořit v jiné, specializované buňky organismu). Jimi by se vědci snažili opravit pochroumanou míchu, nefunkční slinivku pacientů s cukrovkou, srdeční tkáň poškozenou infarktem, poškozený mozek pacientů s Parkinsonovou či Alzheimerovou chorobou a další orgány.
V plánu je také hledání účinnějších postupů pro léčení nemocí mozku a cév zásobujících mozek a rovněž mozkových nádorů.
Konkurence pro Brno?
V centru by mělo pracovat 200 zaměstnanců, většinou vědců, a zhruba pět desítek posluchačů doktorského studia a začínajících badatelů s titulem PhD. Dále by se tu vzdělávali i další studenti medicíny a také odborníci z praxe. "Pro studenty by se zde daly postavit i koleje," doplňuje Eva Syková, ředitelka Ústavu experimentální medicíny Akdemie věd, který jako hlavní garant litoměřický projekt navrhuje.
Zkušení vědci by se pravděpodobně museli rekrutovat z pražských výzkumných pracovišť. Otázkou ovšem zůstává, zda se jim bude chtít přestěhovat nebo každý den dojíždět.
Jinou věcí je, že z Litoměřic je to do Prahy zhruba stejně daleko jako do Drážďan, kde jsou další vědecké ústavy, s nimiž by centrum rádo spolupracovalo, protože usiluje o postavení instituce středoevropského významu.
V této chvíli není ani zcela jasné, zda si projekt na vybudování litoměřického centra bude v boji o finanční zdroje ze státního rozpočtu či z evropských fondů konkurovat s jiným plánovaným špičkovým výzkumným pracovištěm. To by chtěly postavit v Brně tamní instituce ve spolupráci s americkou klinikou Mayo.
