"Biotechnologie" v širokém významu představují jakékoli technologie, které využívají biologických poznatků. Tedy od kvašení piva až po výrobu nových léků a hledání nových léčebných postupů. V praxi se však dnes pod tímto názvem myslí hypermoderní postupy založené například na využívání uměle upravených mikroorganismů nebo na znalosti funkce genů. A tímto směrem také pohlížejí v Brně.
Montovna odejde, zájem o mozky zůstane
"Když do naší země nalákáme zahraniční investory, kteří postaví nějakou montovnu, musíme počítat s tím, že ji za čas zase odsunou do jiné země, kde budou nižší platy. Musíme pomýšlet na investory, kteří nechtějí naši levnou pracovní sílu, ale naše mozky," vysvětluje Jiří Hudeček, ředitel Jihomoravského inovačního centra. Právě tato organizace se snaží podporovat rozvoj inovací v kraji.
Jihomoravský kraj si vyhlásil hodně ambiciózní cíl dostat se do roku 2013 mezi první dvacítku nejvíce inovativních regionů v Evropské unii. A na tom mají mít biotechnologie významný podíl. "V Brně máme šest státních univerzit, téměř sedmdesát tisíc studentů, vědecké pracovníky. To je znalostní potenciál, který musíme využít, když chceme uspět," zdůrazňuje Jiří Hudeček. "Prvořadý je nový výzkum, na který pak může navázat průmyslové využití nejvyspělejších technologií."
S klinikou Mayo na srdce
Se svými představami seznámili brněnští odborníci veřejnost na mezinárodní konferenci Gate2Biotech, která byla součástí v pátek skončeného veletrhu Hospimedica na výstavišti v Brně.
Nejbližším velkým vědeckým projektem je Mezinárodní centrum klinického výzkumu, které má vzniknout jako spolupráce brněnské Fakultní nemocnice U sv. Anny s americkou klinikou Mayo. Ta má světové renomé jako špičkové pracoviště medicínského výzkumu.
"Společné centrum se soustředí na špičkový klinický výzkum s důrazem na léčení chorob srdce a cév," řekl na konferenci vedoucí projektu Tomáš Kára.
Mezi účastníky konference byli odborníci, kteří přijeli oťukat možnosti spolupráce. Otevřeně to říkal třeba Bengt Nielsen, ředitel evropské divize výzkumu společnosti GE Healthcare (součást amerického koncernu General Electric, který vzhledem k rozšíření svého záběru dnes používá v názvu pouze zkratku GE).
"Hledáme pracoviště, s nímž bychom mohli spolupracovat na vývoji léčebných technik pro kardiovaskulární onemocnění. Možná by to mohlo být tady v Brně," řekl Nielsen pro Aktuálně.cz.
Bombastické jako kosmická stanice
Projekt Mezinárodního centra klinického výzkumu nemá ovšem jen příznivce. Velmi kritický byl před časem například Josef Syka, předseda Grantové agentury České republiky (instituce, která rozděluje státní peníze na výzkum).
Josef Syka se konference v Brně neúčastnil a svůj názor sdělil pro Aktuálně.cz telefonicky: "Jejich první návrh byl napsán bombastickým stylem. Centrum přirovnávali kosmické stanici a vypadalo to, že když se nevystaví, zhroutí se české zdravotnictví," řekl. "Teď už je podoba projektu reálnější," uznává profesor medicíny Syka.
Podle vedoucího projektu Tomáše Káry by centrum v hodnotě dvou miliard korun mělo začít naplno pracovat na přelomu let 2009 a 2010. Projekt předpokládá financování zejména ze státního rozpočtu.
Institut pro střední Evropu
Jiným prostředkem, který by měl využít intelektuální potenciál brněnských vysokých škol a akademických pracovišť a následně přitáhnout průmyslové investory, je projekt Středoevropského technologického institutu.
"Bude pracovat napříč institucemi a stane se otevřený i pro cizí vědce," uvedl Ivan Rektor, prorektor Masarykovy univerzity, která se na projektu významně podílí.
Institut se má zaměřit na materiálovou vědu a rovněž na biotechnologie. Pracovat by měl začít v příštím desetiletí, a také jeho autoři hledí vysoko. Chtějí například postavit synchrotron, urychlovač subatomárních částic, který se dá využít pro výzkum materiálů i biologických struktur. Jeho cena by se pohybovala v miliardách korun.
Laboratoře už stojí
Brno si už stavby špičkových pracovišť vyzkoušelo. Loni otevřela Masarykova univerzita Integrovanou laboratoř biomedicínských technologií za tři čtvrtě miliardy korun. "Je to sdružené pracoviště Přírodovědecké a Lékařské fakulty a zabírá sedm tisíc čtverečních metrů užitných ploch, zejména laboratoří," popsal kvestor Masarykovy univerzity Ladislav Janíček.
Při Vysokém učení technickém už existuje takzvaný inkubátor, který poskytuje zázemí na podporu počáteční fáze podnikání firmám zabývajícím se moderními technologiemi. Obdobný inkubátor společně připravují další brněnské univerzity.
Tohle Praha nemá
Nové projekty jsou ovšem výrazně závislé na tom, zda se pro ně podaří získat z fondů Evropské unie přes deset miliard korun a další podporu ze státního rozpočtu.
Konkurence se navíc objevuje i v jiných koutech republiky. Například pražské ústavy chtějí postavit vlastní spojené biotechnologické centrum ve Vestci. I tam budou soutěžit o získání státních i unijních peněz na výzkum.
Podaří se tedy nakonec Brnu splnit jeho velké ambice jako evropskému středisku biotechnologií?
"Plány jsou obrovské, a možná se nakonec oklestí," zamýšlí se Vladimír Viklický, místopředseda vládní Rady pro výzkum a vývoj. "Ale v Brně mají obrovskou výhodu. Za jeden provaz tu táhnou vysoké školy, místní pracoviště Akademie věd, hejtmanství, město Brno, které poskytuje potřebné pozemky... Něco takového si třeba v Praze nedokážu představit," dodává docent Viklický, který je badatelem v hlavním městě.
Siegfried Bialojan z mezinárodní poradenské firmy Ernst&Young na konferenci připomněl, že v České republice se ukazuje jako poměrně obtížné získat počáteční prostředky pro firmy, které chtějí podnikat v nových technologiích.
"Nicméně," zažertoval, "kdo by kdy řekl, že biotechnologie, používané kdysi pro vaření piva, se budou užívat také pro výrobu špičkových léků? V České republice máte zkušenosti s vařením piva. Tak jsem optimistický, i když půjde o modernější postupy."
