"S odstupem času jsou jasně vidět posuny k lepšímu," s jistotou říká docent Luboš Petruželka, přednosta Onkologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
"Když k nám před dvaceti lety přišla žena s nádorem prsu, který se už rozšířil v podobě metastáz do jater, věděli jsme, že jí nemůžeme pomoci. Když přijde se stejnou diagnózou dnes, máme možnosti ji léčit, i když úspěch není vždycky zaručený," srovnává Luboš Petruželka.
-
4. únor je Světovým dnem boje proti rakovině
SPECIÁL: ČTĚTE ZDE
Delší život přináší víc nádorů
Čekárny polikliniky na pražském Karlově náměstí, kde má klinika docenta Petruželky své ambulance, jsou přesto stále plné. Onkologických onemocnění totiž stále přibývá.
Nádory v Česku
- Ročně rakovinou onemocní 58 000 lidí, zemře 29 000 osob.
- U mužů jsou nejčastější nádory plic. Jejich hlavním rizikovým faktorem je kouření.
- U žen je nejčastější nádor prsu. Často jej lze včas zachytit pravidelným rentgenovým vyšetřením mamografií).
- Ve statistice za obě pohlaví pak vedou nádory tlustého střeva a konečníku, v jejichž výskytu je Česko na předním místě ve světě. Mezi rizikovými faktory je pravděpodobně strava s nedostatkem zeleniny a vlákniny, nebo také genetické vlivy.
(Zdroj: Česká onkologická společnost)
Paradoxně to souvisí i s lepší péčí o zdraví. S tím, jak celkově stoupá délka života, se totiž také prodlužuje doba, během níž je možné onemocnět. Lidé, kteří by v minulosti zemřeli na něco jiného, se dnes dožijí věku, kdy i u nich stačí vypuknout nádorové bujení.
Naštěstí také možnosti onkologické léčby se stále vylepšují. Základními metodami ovšem zůstává chirurgické odstranění nádoru, jeho ozařování nebo zničení chemoterapií.
Obrovský pokrok prodělává v posledních letech radioterapie, čili ozařování. "Dokážeme stále lépe zaměřovat záření tak, aby působilo s milimetrovou přesností přímo na nádor a jen minimálně poškodilo zdravé buňky v jeho okolí," říká Luboš Petruželka, který je současně přednostou Ústavu radiační onkologie v pražské nemocnici Na Bulovce.
Útok jen na špatné buňky
Také léky se mění. Jejich nové generaci se už ani neříká chemoterapie.
"Používáme spíše označení biologická léčba nebo cílená léčba. Nové léky totiž rozpoznají rozdíl mezi normální a nádorovou buňkou a zaútočí jen na tu špatnou," vysvětluje profesor Jiří Vorlíček, předseda České onkologické společnosti a proděkan Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
Od prvního ledna mohou dostávat další pacientky s nádorem prsu nový lék této kategorie, Herceptin (nebo odborně trastuzumab). Loni se začal používat pro nemocné s pokročilou chorobou, nyní už je schválen i pro léčení časných stadií, v kombinaci s konvenční chemoterapií.
Medikament je založen na poznání, jak se šíří signály mezi nádorovými buňkami. Vědci našli receptor, čili jakousi "zásuvku" na povrchu buňky, do níž přesně zapadají biochemické sloučeniny, které povzbuzují nádorovou buňku k množení. Lék (vlastně protilátka proti tomuto receptoru) pak dokáže receptor obsadit sám, takže signály k množení se do nádorové buňky už nedostanou.
Drahé léčení
Tento receptor, pojmenovaný HER2, však má ve zvýšeném množství jen asi každá pátá nemocná žena s karcinomem prsu. Ostatním tedy lék nepomůže.
Léčení stojí 60 000 korun měsíčně a trvá asi rok. Onkologové dnes vyjednávají se zdravotními pojišťovnami o tom, že tento lék budou používat v centrech určených Českou onkologickou společností, a jakými testy nejlépe rozpoznat nádory s receptorem HER2, pro které je určen.
Další léky, založené na podobném mechanismu, působí proti nádorům tlustého střeva a konečníku, plic a ledvin. Jiné medikamenty se zase zaměřují na znemožnění tvorby krevních cév, které nádor zásobují.
Mnoho nemocí pod jedním názvem
"Rakovina není jedna nemoc, ale fakticky stovky odlišných onemocnění," připomíná Luboš Petruželka. "Proto se proti ní nedá najít jediný univerzální lék."
Některé nádory mají původ v dědičných dispozicích, růst jiných vyvolávají třeba chemické sloučeniny, jimž jsme vystaveni. Přimět buňku k nádorovému množení dokážou také některé viry.
Třeba papilomaviry, přenášené pohlavním stykem, mohou být příčinou rakoviny děložního čípku. Právě nyní se do české praxe dostává preventivní vakcína pro ženy. Organismus očkované ženy by se pak už měl sám ubránit ve chvíli, kdy jej papilomaviry napadnou.
Očkování ovšem stojí deset tisíc korun a zatím je žádná zdravotní pojišťovna nehradí.
Sen budoucnosti: uhlídatelná nemoc
Kdy tedy člověk nad rakovinou definitivně zvítězí?
Odborníci krčí rameny. Některé nádory se už dnes vyléčit dají, u jiných, dnes nevyléčitelných, doufají, že je časem dokážou udržet pod kontrolou. Tedy že se rakovina jednou promění v chronickou nemoc: nepůjde vyléčit, ale ani na ni pacient nezemře. Ale kdy to bude, to si nikdo nedovolí hádat.
"Každý rok se ve světě zkoušejí desetitisíce slibných protinádorových látek. Jedna až dvě z nich se osvědčí a dostanou do výroby," vypočítává profesor Vorlíček. "Ale zabírají vždy jen na některé nádory."
Podstatné ovšem není jen to, co může nabídnout medicína, ale co může udělat každý sám.
Zanedbávaná prevence
Zdravotní pojišťovny například hradí ženám od 45 let věku pravidelné mamografické kontroly, které mohou včas zjistit nádor prsu a zvýšit šance na vyléčení.
"Chodí na ně tak sotva třetina žen," povzdechne si docent Petruželka.
Ještě menší je zájem o zjištění nádoru tlustého střevu a konečníku. Pojišťovny platí lidem starším padesáti let test zvaný Hemocult. Postup je samoobslužný, leč nevábný: člověk při něm dává tři dny po sobě kousek stolice do malé obálky a tu pak odevzdá lékaři na vyšetření v laboratoři. Odměnou mu pak je vyšší pravděpodobnost objevení nádoru, a tedy i úspěšnější léčby.
"Další u nás rozšířené nádory, plicní, se zatím nedají spolehlivě zjistit v dostatečně rané fázi vývoje," doplňuje Luboš Petruželka. "Rentgen na to nestačí, zjistí až větší nádory. A počítačová tomografie je zatím drahá pro nasazení na velkou část populace. Ale stejně by se dal počet nádorů plic docela jednoduše snížit. Stačilo by, aby lidi přestali kouřit. Ale to je marné o tom vůbec mluvit."
