Londýn - Jihoafrický běžec, který má místo obou nohou protézy z uhlíkových vláken, nesmí závodit na olympiádě v Pekingu mezi ostatními běžci. Mezinárodní atletická asociace IAAF totiž rozhodla, že Oscar Pistorius má díky protézám výhodu, která jej zvýhodňuje před ostatními sportovci
Výrok je pro běžce Pistoriuse a další handicapované sportovce nepochybně zklamáním. Dá se však současně chápat i jako triumf medicíny a techniky. Atletická asociace fakticky uznala, že lidstvo postupně vstupuje do éry, kdy tělesný handicap přestává být nevýhodou, ale naopak může člověku pomoci k dosažení lepších výkonů, než by zvládl jako zdravý.
Potřebuje míň energie
Oscar Pistorius
- Při narození, 22. 11. 1986, mu v obou nohou chyběla lýtková kost. Aby vůbec mohl chodit na protézách, lékaři mu obě nohy amputovali pod kolenem, když mu bylo 11 měsíců.
- Pistorius získal v roce 2004 na paralympiádě v Aténách zlato a bronz.
- V závodech se zdravými sportovci byl loni v červenci druhý ve čtyřstovce na mezinárodním atletickém mítinku Golden Gala v Římě. Tentýž měsíc na čtyřsetmetrové dráze na atletické Grand Prix v britském Sheffieldu byl diskvalifikován protože vykročil z dráhy.
"Pistorius je schopen běhat na svých protézách stejnou rychlostí jako sprintéři bez postižení, avšak s vynaložením o 25 procent méně energie," cituje agentura Reuters ze zprávy odborné komise, která Pistoriusovy výkony zkoumala.
Zpráva také konstatovala, že pružná protéza vrací při odrazu od země téměř třikrát víc energie, než jinak noze dodají šlachy v kotníku.
Komise tak uzavřela několikaměsíční debaty mezi odborníky o tom, jestli protéza skutečně dává při běhu sportovci více energie, anebo naopak energii ubírá, takže si sportovec musí vypomáhat větší prací svalů kolem boků.
Pružiny jsou nepovolenou výhodou
Odbornou studii pro asociaci IAAF vedl profesor Peter Bruggeman ze sportovní univerzity v Kolíně nad Rýnem.
Už loni rozšířila asociace IAAF své stanovy o speciální dodatek. Ten zakazuje použití každého technického zařízení, jež "obsahuje pružiny, kola či další prvky, které dodají uživateli výhodu nad jiným atletem nepoužívajícím takové zařízení". IAAF popírala, že by dodatek přijala speciálně kvůli Pistoriusovi. Nicméně právě jeho výkony pak nechala zkoumat, zda nejsou podloženy neoprávněnou výhodou.
Nynější rozhodnutí zakazuje atletovi nejen start na olympiádě, ale i na všech ostatních závodech řídících se stanovami IAAF.
Půlmilionová protéza
Protézy nazvané Cheetah (gepard; podle jejich tvaru, který připomíná zadní nohu kočkovitých šelem) vyrábí sportovcům na míru islandská společnost Össur. Jejich materiálem jsou uhlíková vlákna impregnovaná pryskyřicí a stlačená do konečného tvaru pod tlakem a v horku v autoklávu. Jednotlivá protéza stojí 15 000 až 30 000 dolarů (tedy až přes půl milionu korun).
Protézy Cheetah fungují podobně jako pružina: "ukládají" energii, když noha došlapuje na podlahu, a vracejí běžci velkou část z ní při odrazu. Něco podobného dělají šlachy v kotníku.
Jiní umdlévají, Pistorius zrychluje
Tyto protézy jsou určeny ke sprintování. Při prvním nasazení je obtížné je ovládat, popsal reportér časopisu Wired, který si protézy nasazené na pevné motocyklové boty vyzkoušel. Když si však na ně člověk zvykne, dokáže z nich dostat to nejlepší. Při rozběhu je pohyb na nich malou chvilku ještě pomalý a poněkud nešikovný. Pak se však závodník dostane do rytmu, a zatímco jiní atleti umdlévají, sportovec na protézách Cheetah nabírá rychlost. Provází jej při tom zvuk, který připomíná stříhání nůžkami.
Firma Össur vyrábí vyměnitelné protézy určené i k dalším účelům, například pro dálkový běh, nebo pro běžné chození.
Čtěte také:
Nemá nohy. Ale ve finále MS by zdravým stačil
