Černá středa pro libru: Dvacet let od Sorosova útoku

Tereza Holanová Tereza Holanová
18. 9. 2012 5:30
Rekordní spekulace "zachránila" Velkou Británii před společnou evropskou měnou
George Soros v roce 2011.
George Soros v roce 2011. | Foto: Jan Langer

Praha, Londýn - Velká Británie si v neděli připomněla výročí události, která měla vliv na to, že dnes země neplatí společnou evropskou měnou.

Před dvaceti lety došlo k vůbec největší spekulaci, která vedla k pádu libry a posílila hlas tamních euroskeptiků.

Stál za ní americký investor maďarského původu George Soros. Ten si poté vysloužil přízvisko "muž, který zlomil Bank of England".

Nedůvěra rozhodla

Britský trh na tom před svojí "černou středou" vůbec nebyl dobře. Země se potýkala s vysokou inflací (ta se na počátku devadesátých let blížila k deseti procentům), mírou nezaměstnanosti i státním dluhem. Tlak na oslabení měny sílil.

Poslední ranou se stalo prohlášení guvernéra německé Bundesbank Helmuta Schlesingera, který 15. září 1992 vyjádřil své pochyby, že Británie zvládne měnu udržet.

Investorům tak dal najevo, že se britská ekonomika v případě problémů na své evropské partnery nemůže spoléhat. Na to zareagovali spekulanti. Nejagresivněji z nich George Soros, který spravuje hedgeový fond Quantum.

Stejně jako další finančníci se okamžitě pustil do masivního výprodeje liber, což posílilo tlak na oslabení.

Nepomohly ani vysoké sazby

Bank of England vydržela vzdorovat pouze během 16. září. Ve snaze měnu posílit libru vykupovala. Jen před devátou hodinou ranní vynaložila devizové rezervy v hodnotě jedné miliardy liber, celkem utratila 15 miliard liber. Tento krok neměl ale žádný efekt.

Znak britské libry
Znak britské libry | Foto: Reuters
Čtěte také:
Pokuta pro finančníka Sorose platí, rozhodl soud EU
Kdo stojí za protesty z Wall Streetu? Hněv a Soros
Spekulant se vydává na poslední manažerskou cestu

Nepomohlo ani zvýšení úrokových sazeb. Během prvních hodin obchodování se premiér John Major snažil tomuto kroku vyhnout, doufaje, že během dne se situace zlepší. V 11 dopoledne se ministru financí Normanu Lamontovi povedlo prosadit zvýšení z 10 na 12 procent.

Pak ale přišel šok. Libra na podporu nijak nezareagovala. Major tedy oznámil další zvýšení, z 12 na 15 procent. Trh ale opět zůstal lhostejný. K tomuto nárůstu ale na rozdíl od prvního nedošlo (a další den se sazby naopak vrátily na 10 procent).

Vláda se vzdala až o půl osmé večer, kdy Lamont oznámil odchod Británie z Evropského mechanismu směnných kurzů (ERM), v rámci něhož byly jednotlivé měny vůči sobě zafixované. Libra okamžitě oslabila - v prvních pěti týdnech ztratila vůči marce 15 procent a vůči dolaru 25 procent.

Jak spekulant zbohatl

Liber se Soros zbavoval v rámci takzvaného krátkého prodeje (anglicky označovaného jako short selling) - v rámci toho obchodník spekuluje na oslabení dané měny. Prvně si Soros vypůjčil libry, které následně vyměnil za marky.

Ukažme si konkrétní příklad. Na spekulaci si Soros vypůjčil 10 miliard dolarů, tedy přibližně 5,26 miliardy liber. Marka stála zhruba 0,378 libry. Za předpokladu, že použil tento kurz, tedy za 5,26 mld. liber dostal celkem 14,1 miliardy marek.

Libra ale v následujících týdnech oslabila, a to až na 0,423 libry za marku. Zpátky tedy za své marky dostal již zhruba 5,965 miliardy liber.

Tímto způsobem si jen během prvního měsíce zvládl vydělat dvě miliardy dolarů.

Má Británie Sorosovi děkovat?

Podle Pavla Kohouta ze společnosti Partners Velká Británie v konečném důsledku zvítězila. Po uvolnění kurzu trh oživil a podařilo se zmírnit inflaci, která se ke konci roku pohybovala na 3,5 procenta.

"Kdyby Británie zůstala v ERM a poté přijala euro, byla by dnes v podobném stavu jako Irsko. To znamená po bankovní krizi nepředstavitelných rozměrů a s totálně rozvrácenou ekonomikou," pokračuje ekonom s tím, že euro by zemi zničilo.

"Britové by měli postavit Sorosovi pomník na Whitehallu, nebo alespoň udělit Řád britského impéria," komentuje Kohout pro Aktuálně.cz.

Jaroslav Brychta z X-Trade Brokers je zdrženlivější, ale v zásadě s Kohoutem souhlasí. "Zde se pohybujeme v rovině spekulací, ale obecně je podle mého názoru na tom jakákoli země s nezávislou měnou dlouhodobě lépe," uvádí ekonom.

Znak britské libry
Znak britské libry | Foto: Reuters
Čtěte také:
Britská ekonomika nečekaně prohloubila propad
Expert o euru: Jdeme správně, hrozba kolapsu ale trvá
Británie podle Camerona zachová úsporná opatření až do roku 2020

Podobně jako libra dopadla také například italská lira, zde se ovšem nejednalo o tak rozsáhlý útok. Italští politici se navíc na rozdíl od Britů později rozhodli do ERM vrátit.

Země tak následně standardně přešla na euro, zatímco Britové si stejně jako Dánové vyjednali výjimku, která jim umožňuje zůstat u vlastních peněz.

Jak uvádí Brychta, útok na libru jedinečný v tom smyslu, že se do té doby ani od té doby nepodařilo dostat na kolena měnu tak významné ekonomiky. "Spekulace podobného rázu ale probíhají všude tam, kde se kurz neřídí pouze trhem," zdůrazňuje ekonom.

Spekulanti si podle něj v roce 1992 odnesli poučení, že porazit lze kohokoliv - stačí si vybrat správný čas, místo a mít dostatečný kapitál. "Velká Británie se pak dlouho ke své měně chovala zodpovědně a nechala její kurz na trhu," uzavírá Brychta.


 

Právě se děje

Další zprávy