Praha - Čeští osmáci a žáci odpovídajících ročníků víceletých gymnázií byli nejlepší v mezinárodním testování počítačové a informační gramotnosti ICILS 2013, kterého se zúčastnilo devatenáct zemí, uvedl to ministr školství Marcel Chládek (ČSSD).
Za nimi skončili jejich vrstevníci z kanadské provincie Ontario, třetí byli Australané. "Možná je to vůbec poprvé v historii, kdy Česká republika porazila úplně všechny a skončila na prvním místě," uvedl Chládek.
Ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal upřesnil, že testování bylo zaměřeno na schopnost jedince používat počítače k vyhledávání, vytváření a sdělování informací. "Je zřejmé, že žáci museli velmi dobře pracovat s textem, čili významnou úlohu hrála jejich úroveň čtenářské gramotnosti," uvedl.
Česko mělo nejvyšší počet žáků ve druhé nejvyšší ze čtyř úrovní obtížnosti, naopak nejméně z testovaných dětí nedosáhlo ani nejnižší požadované úrovně znalostí, dodal Zatloukal.
Stejně jako v ostatních zemích byly úspěšnější dívky, ale v tuzemsku byl genderový rozdíl nejmenší. Lepších výsledků dosahovali žáci víceletých gymnázií. Zatímco na ZŠ byl průměr 546 bodů, na gymnáziích 604 bodů. Celkově Česká republika dosáhla průměru 553 bodů.
"Počítačová a informační gramotnost je vymezena jako soubor zobecnitelných a přenosných znalostí a dovedností, které lze využít k vyhledávání, vytváření, zpracovávání a sdílení informací za účelem fungování jedince doma, ve škole, na pracovišti a ve společnosti," uvádí se na stránkách mezinárodního výzkumu.
Informační technologie do všech předmětů
Koncept se člení do dvou oblastí. První zahrnuje poznání a porozumění užívání počítače, včetně výběru, posouzení a využití informací. Druhá oblast se zabývá zpracováním, tvorbou a sdílením informací.
Cílem výzkumu je zjistit, jak se liší počítačová a informační gramotnost žáků v jednotlivých zemích, jak technologické a socioekonomické zázemí žáků souvisí s jejich úspěchy v tomto odvětví.
"Je to dobré ocenění naší mládeže a českého systému, ale musíme pracovat s doporučeními," uvedl Chládek. Podle něj je třeba i nadále zavádět informační technologie do všech vyučovaných předmětů, aby výuka na základních školách byla různorodá. Právě s rozvojem informačního myšlení počítá také ministerská Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020, kterou minulý týden schválila vláda.
V České republice se do testování zapojilo 3200 žáků ze 170 škol. Dotazníky vyplňovaly i více než dvě tisícovky učitelů.
Výsledky studie mají sloužit pedagogickým pracovníkům, odborníkům v oblasti primárního vzdělávání, tvůrcům vzdělávací politiky, zřizovatelům škol, odborníkům v oblasti pedagogického výzkumu či odborným pracovištím vysokých škol vzdělávajících učitele.
