Praha - O uprchlické krizi neinformovala vyváženě ani veřejnoprávní Česká televize, ani komerční Nova, ukázal výzkum vědců z brněnské Masarykovy univerzity. Podle autorů studie mohlo "překvapivě stejné" zpravodajství obou stanic přispívat k předsudkům vůči uprchlíkům.
Odborníkům vadí nejvíce to, že se televize zaměřovaly hlavně na bezpečnostní riziko spojené s uprchlíky – referovaly o kontrolách vlaků, zadržování migrantů a jejich umisťování do detenčních táborů. V Událostech na ČT byla policejní problematika hlavním tématem 43 procent reportáží věnovaných dopadům krize v ČR (těch bylo mezi všemi uprchlickými příspěvky zhruba 30 procent), v případě Televizních novin na Nově šlo o 37 procent.
Naproti tomu redakce nevysílaly takřka nic o životních příbězích uprchlíků nebo o příčinách jejich cesty ze země původu do Evropy.
"Pokud ale média nezdůrazňují, že se v daných oblastech válčí, působí to tak, že příčinou krize jsou uprchlíci sami," řekl sociolog Pavel Pospěch, který výzkum vedl.
Uprchlíci byli v příspěvcích nejčastěji popisováni jako "administrativní problém". Dále jako objekt policejní činnosti a bezpečnostní hrozba. Jako oběti tragických událostí byli prezentování jen v 25 příspěvcích z více než pěti set.
Mediální odborníci z Brna kritizují i výběr lidí, kteří ve zprávách o uprchlících mluvili. Nejčastěji se vyjadřoval ministr vnitra Milan Chovanec, za ním následoval premiér Bohuslav Sobotka. Na obou stanicích se do první pětice dostala také mluvčí cizinecké policie Kateřina Rendlová a německá kancléřka Angela Merkelová.
Experty na migraci a sociální začleňování televize oslovovaly jen výjimečně. "Na obou stanicích se víc než oni vyjadřovali například duchovní a v případě Novy také celebrity," doplnil mediální analytik Michal Tkaczyk.
Jazyk, jakým novináři obou médií o uprchlících mluvili, čerpal nejvíce z povodňového názvosloví - objevovala se slova jako vlna, příliv nebo tsunami.
Celkově studie hodnotí práci obou médií jako nevyváženou a jednostrannou. "Takto prezentované zpravodajství v divácích mohlo vyvolat pocit ohrožení a zvýšenou poptávku po krátkodobých a silových řešeních problému. Potlačení humanitárního hlediska a nedostatečná pozornost věnovaná kritické situaci v zemích původu mohly divákům odebrat či výrazně omezit možnost soucitu s lidmi na útěku," shrnuli autoři výzkumu.
Televize Nova se kritice brání. "Vzhledem k absenci popisu využité metodiky a subjektivním závěrům autorů studie, které se dozvídáme až z médií, nemůžeme výsledky prezentované v dokumentu komentovat," řekla mluvčí stanice Anna Suchá. Podle ní je četnost i zpracování uprchlické tematiky u komerční televize "mimořádné". Ve studii podle Suché chybí podrobná analýza komunikace, která by dokazovala prohlubování předsudků. Vyjádření České televize redakce shání.
Studie zmapovala celkem 507 příspěvků v období od března do konce září letošního roku. Obě stanice se uprchlíkům intenzivně věnovaly v září, kdy se rozhodovalo o povinných kvótách na přerozdělení migrantů mezi země Evropské unie. Česká televize také posílila uprchlické zpravodajství koncem června, kdy se o kvótách jednalo poprvé.
