São Paulo - Emocionálně silné snímky, které pořídil ve válečných zónách, vynesly brazilského fotografa Eduarda Martinse na přední stránky renomovaných médií.
Lies, plagiarism and stealth: Photographer Eduardo Martins who clicked war zones, survived leukaemia exposed as fake https://t.co/ZeEfFQIUt8 pic.twitter.com/QItjyTuo1e
— Hindustan Times (@htTweets) September 6, 2017
Objevily se v americkém deníku Wall Street Journal nebo na stránce britské stanice BBC.
Na Instagramu si je prohlíželo více než 120 tisíc lidí.
Fandili dojemnému příběhu dvaatřicetiletého brazilského surfaře, který tvrdil, že v 18 letech onemocněl leukemií, se kterou pak sedm let bojoval.
Po vyléčení pak našel nový smysl života právě ve fotografování válečných konfliktů.
Až na to, že ne všechno z toho je pravda. A Eduardo Martins nejspíš vůbec neexistuje.
Lépe řečeno: někdo pod jménem Martins vložil v počítači velmi sofistikovaně obličej britského surfaře Maxe Hepworth-Poveye do fotografií z iráckého Mosulu, syrského Aleppa, somálského Mogadiša a dalších míst.
#FakeBrazilian photographer #EduardoMartins stole images
— Beatriz Wagner (@BeaWagner) September 4, 2017
Here his trick, discovered by Ignacio Aronovich
Full story:https://t.co/kyrCtkxFZo pic.twitter.com/V4iEwahrDp
A vydával se za válečného fotografa. Na jeho podvod přitom dlouho nikdo nepřišel.
Až do minulého týdne snímky falešného fotografa Martinse nabízela renomovaná agentura Getty Images za poplatek 575 dolarů.
Nikdo o něm neslyšel
Na případ upozornila brazilská verze stanice BBC, která zveřejnila rozhovor spolu s fotografiemi a videem, které Martins údajně pořídil v Sýrii a Iráku letos v červenci.
Blízkovýchodní zpravodajka BBC Natasha Ribeirová pak odhalila, že Martins je pravděpodobně podvodník.
"Nikdo z místních úřadů ani z nevládních organizací v Sýrii nebo Iráku ho nikdy neviděl ani o něm neslyšel," citoval ve středu australský server News.com.au Ribeirovou.
Brazilský fotograf Fernando Costa Netto, který byl s Martinsem v kontaktu přes internet déle než rok a připravoval výstavu jeho fotografií, vybídl kolegu, aby to vysvětlil.
Martins se ale náhle vypařil a zrušil i svůj účet na Instagramu.
Předtím ale ještě poslal poslední vzkaz Costa Nettovi, který jeho text po vypuknutí aféry poskytl britskému listu The Guardian.
"Jsem v Austrálii. Rozhodl jsem se strávit rok cestováním v dodávce. Přeruším všechna spojení včetně internetu. Uvidíme se, až se vrátím," napsal Martins Costa Nettovi.
Věříme tomu, čemu věřit chceme
Podezřelé zprávy kolem Martinse se od té doby začaly množit.
Přes Instagram byla například s Martinsem v kontaktu brazilská televizní reportérka Renata Simõesová. Když od něj chtěla informace o projektu surfařů z palestinského Pásma Gazy, Martins o něm nic nevěděl.
Přestože tvrdil, že v Gaze žil a taky tam surfoval.
"Nakonec věříme tomu, čemu věřit chceme. Někdy je příběh tak dobrý, že se neobtěžujeme si ho ověřit," uvedla Simõesová.
Když se Martinsovy podvody provalily, fotograf Ignácio Aronovich ze São Paula podrobil "jeho" snímky detailnější kontrole. A nestačil se divit.
"Neměly žádnou vizuální soudržnost. Podle mě je udělali různí fotografové. Každý z nich má svůj vlastní styl," řekl Aronovich. "Je jasné, že Eduardo Martins použil ukradené fotky z víc než jednoho zdroje."
Na Twitteru pak Aronovich zjistil, že se Martinsovy fotky nápadně podobají snímkům známého amerického fotografa Daniela C. Britta, jen byly zrcadlově otočené.
"Musíme důsledněji kontrolovat zdroje fotografií. Nepochybuji o tom, že existují i další takoví Eduardové," uzavřel případ hořce jiný brazilský fotograf Costa Netto.