Trump chce po 100 dnech v úřadě vypadat za každou cenu jako vítěz. Mění agendu a jde do rizika

Daniel Anýž Daniel Anýž
26. 4. 2017 12:00
V sobotu uplyne 100 dní od nástupu amerického prezidenta Donalda Trumpa do Bílého domu. V pátečním rozhovoru pro agenturu AP řekl, že jde o "umělou hranici", která "nemá valný smysl". Loni v říjnu to ale byl přitom sám Trump, kdo ještě jako prezidentský kandidát zveřejnil "akční plán" pro svých prvních sto dnů v úřadě. A teď se velmi snaží, aby mohl v sobotu vytáhnout konkrétní úspěchy. Představuje proto plán daňové reformy a pořádá setkání celého amerického Senátu kvůli problému s jadernými zbraněmi Severní Koreje.
Americký prezident Donald Trump ve své kanceláři v Bílém domě.
Americký prezident Donald Trump ve své kanceláři v Bílém domě. | Foto: Reuters

Washington - Pokud bychom měli věřit vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa z rozhovoru pro agenturu AP, tak mezník 100 dnů, které tuto sobotu uplynou od jeho příchodu do Bílého domu, považuje za "umělý".

"Nemá to velký smysl," prohlásil Trump minulý pátek.

Na svém Twitteru pak dodal, že nesejde na tom, co v rámci tohoto "směšného" časového "standardu" jako prezident stihne, protože média to beztak "zatlučou".

Úplně bezvýznamná hranice to pro něj ale zřejmě nebude.

Na Twitteru totiž neopomněl dodat, že už toho udělal "hodně".

Navíc to byl právě on, kde ještě jako prezidentský kandidát vydal loni v říjnu "akční plán" pro prvních 100 dnů v úřadě.

A z jeho aktuálních kroků je zřejmé, že chce mít tuto sobotu odpracováno co možná nejvíc. Sám si kvůli tomu naordinoval dost rušný a napínavý týden.

Riskantní daňový tah

Před víkendem překvapil americký prezident novináře, a podle médií i svůj tým, když ohlásil, že už tuto středu představí velký plán reformy daní.

Je to dřív, než předpokládali i republikáni v Kongresu, kteří sestavují vlastní návrh. Podle původního záměru ho měli sladit s daňovými představami Bílého domu.

Prezident Trump je ale předběhl a scénář zásadně změnil oznámením, že základním bodem jeho plánu je snížení korporátní daně z 35 % na 15 %.

Je to přitom víc, než republikánští zákonodárci předpokládali. V horizontu deseti let by to znamenalo úbytek příjmů do státního rozpočtu ve výši 2,4 bilionu dolarů.

Podle ministra financí Stevena Mnuchina se tyto peníze vrátí v podobě většího hospodářského růstu (ve výši nejméně 3 % HDP), který přinese výrazně menší daňová zátěž pro firmy.

Jenže řada republikánů v Kongresu nechce ani přechodně - a ani o jediný dolar - prohlubovat státní dluh.

Podle amerických médií tak může mít prezident Trump nakonec velký problém s tím, aby pro svůj plán sehnal v Kongresu dost hlasů.

Zaškrtněte: Splněno

I přesto Donald Trump do tohoto rizika jde. Proč?

Jedním z cílů, které sliboval ve svém říjnovém plánu pro prvních 100 dní v úřadu, bylo právě předložení návrhu daňové reformy. Přinejmenším na papíře si tak prezident bude moct u zmíněného bodu zaškrtnout "splněno".

Ze stejného důvodu média v posledních dnech zmiňují i možnost, že se republikáni v Kongresu pokusí tento týden o reparát se schválením legislativy, která by nahradila reformu zdravotnictví Baracka Obamy.

Pro Trumpa bylo velkou prohrou, že se to na první pokus na konci března nepovedlo. Ani teď není zdaleka jisté, že by upravená legislativa prošla.

Podle Bílého domu to i přesto stojí za pokus.

"Odvolání a nahrazení" Obamovy reformy bylo totiž taky jedním z ústředních Trumpových slibů pro prvních 100 dnů v úřadě.

Při pohledu na nadcházející "bilanční" sobotu přitom musí Donald Trump řešit vážnou hrozbu, že přesně v jeho stý den v úřadě přestane jeho vláda fungovat.

V pátek o půlnoci totiž dojdou peníze na financování chodu administrativy. A pokud by americký Kongres do té chvíle neschválil nové prostředky, následovalo by to, co při dosud posledním vládním "shutdownu" v roce 2013.

Pracovaly by jen ty nejnutnější vládní úřady, zatímco většina ministerstev by zůstala uzavřena. 

Kdo zaplatí zeď? To je jen detail....

Podstatným rozdílem je, že v roce 2013 stál proti republikánskému Kongresu demokratický prezident Barack Obama. Bílý dům to tedy mohl směrem k veřejnosti prezentovat jako republikánský "šprajc".

Teď by ale republikáni zavírali vládu vlastnímu republikánskému prezidentovi. Ze strany Donalda Trumpa proto přišel čas na podstatný ústupek.

Možné schválení nových peněz pro vládu totiž dosud blokoval prezidentův požadavek, aby součásti balíčku byly i finance na spuštění stavby zdi na hranici s Mexikem.

Pro to by ale nezvedl ruku ani jeden demokrat. A problém s tím má i řada republikánů.

Ještě v pondělí dopoledne byl Donald Trump ve svých vzkazech na Twitteru neústupný. "Zeď je velmi účinný nástroj, jak zastavit drogy, které proudí do naší země a tráví naše děti," vysvětlovat.

V pondělí večer už ale podle agentury AP připustil, že problematiku financování výstavby "mexické" zdi jde odložit na září, kdy by se měl schvalovat americký státní rozpočet na rok 2018.

Prezident ale neřekl, kde mezitím vezme na stavbu zdi peníze, a už vůbec nepřipomíná, že podle jeho původního slibu mělo tento projekt zaplatit Mexiko.

Vládní "shutdown" přesně na 100. den v úřadě by pro Trumpa byl větším "PR" debaklem.

Není nad dobré "PR"

Blížící se mezník 100 dnů je vidět taky v prezidentově zahraniční agendě.

O pozornost prezidenta USA si, jak připomíná například deník Washington Post, říká například situace na korejském poloostrově. Už jen proto, že Američané mají v Jižní Koreji, na dostřel od KLDR, bezmála 30 tisíc vojáků.

Vyslání vojenské ponorky USS Michigan, která může mít na palubě okolo 150 raket Tomahawk, použitých před měsícem i proti syrskému prezidentu Bašáru Asadovi, ke korejským břehům je podle listu ale spíše demonstrací síly než opravdu účelným vojenským opatřením.

A ještě o něco rozpačitěji je hodnoceno - i některými republikány -  prezidentovo rozhodnutí svolat na středu všechny senátory na "severokorejský briefing" do Bílého domu.

Přesněji řečeno, do auditoria přilehlé Eisenhowerovy administrativní budovy, protože do jednacích prostor Bílého domu by se stovka senátorů nevešla.

Jaké bude mít celé shromáždění smysl? Podle Bílého domu si senátoři vyslechnou informace od ministra obrany Jima Mattise a ministra zahraničí Rexe Tillersona.

Podle lidí z kanceláří některých republikánských senátorů ale jde o krok, který nepamatují.

Obvykle chodí lidé z Bílého domu informovat senátory na americký Kapitol. Ten má navíc místnosti zabezpečené proti odposlechu. Už zmíněné auditorium v administrativní budově Bílého domu se naopak bude muset pro tuto jednu příležitost zařízením proti odposlechu dovybavit.

Podle jednoho ze zdrojů amerického deníku New York Times je možné, že si prezident Trump chtěl hlavně pojistit příležitost, kdy sám osobně promluví k de facto celému Senátu.

"Obraz senátorů, kteří se setkávají s Trumpem kvůli prvořadé otázce národní bezpečnosti, může Bílý dům označen za důležitý moment těsně před Trumpovým 100. dnem v úřadě," doplnil k tomu list Washington Post.

Donald Trump volal do kosmu. Pogratuloval kosmonautce k rekordu ve vesmíru | Video: The White House
 

Právě se děje

Další zprávy