Čche přiletěl v sobotu na mezinárodní letiště Sunan v Pchjongjangu, kde na něj čekali severokorejští důstojníci a novináři. O jeho příletu dokonce informovaly oficiální webové stránky KLDR Uriminzokkiri, které také uveřejnily několik fotografií z letiště.
Už Čcheho rodiče patřili mezi nejvýše postavené Jihokorejce, kteří v 80. letech minulého století přeběhli do KLDR. I on nyní oznámil, že se chce v KLDR usadit.
"Život v zemi, ke které cítím vděk, a následování její cesty chápu jako uctění vůle svých rodičů. Rozhodl jsem se proto natrvalo bydlet v Severní Koreji, třebaže opožděně," sdělil Čche, který strávil převážnou část života v Jižní Koreji.
Choe In-guk: Son of South Korean defectors defects to the North https://t.co/f9jEdhXueG
— BBC News (World) (@BBCWorld) July 8, 2019
Podle britského serveru BBC je mu 73 let, asijský deník The Straits Times uvádí 72. O jeho profesním ani osobním životě se toho mnoho neví.
Čche nicméně uvedl, že posledním přáním jeho rodičů bylo právě to, aby se jejich druhorozený syn usídlil v KLDR. Stejně jako kdysi oni.
Ze Soulu přes USA až do KLDR
Jeho otec Čche Tok-sin působil v 60. letech jako jihokorejský ministr zahraničí, v 70. letech pak platil za jednoho z nejvýše postavených diplomatů. V té době se ale dostal do konfliktu s tehdejším autoritářským prezidentem Pak Čong-huiem. V roce 1976 proto emigroval spolu s manželkou do Spojených států, odkud Pakův režim ostře kritizoval.
O deset let později dvojice utekla do izolované KLDR. V zemi vládne dědičná komunistická dynastie, Čche Tok-sin přitom býval zarytým odpůrcem této ideologie. Už v době pobytu v USA se ale podle americké zpravodajské agentury UPI několikrát setkal s tehdejším severokorejským vůdcem Kim Ir-senem.
Manželé se v Severní Koreji zařadili mezi politickou elitu. Čche starší vykonával post místopředsedy Komise pro mírové sjednocení vlasti a současně stál v čele Čchondoistické strany Čchongu. Jde o jeden ze tří oficiálně povolených politických subjektů v KLDR. V roce 1989 zemřel.
Jeho žena Rju Mi-jong se stala členkou prezidia Nejvyššího lidového shromáždění i jeho poslankyní. Působila také ve stejné straně jako její manžel, a sice jako předsedkyně ústředního výboru. Zemřela před třemi lety.
Na její pohřeb přicestoval z Jižní Koreje i syn Čche In-guk. Ten KLDR navštívil v uplynulých letech vícekrát, od roku 2001 celkem dvanáctkrát.
Soul o útěku nevěděl
K cestám dostal vždy povolení, k sobotnímu úprku ze země ale nikoliv. Jihokorejské úřady tak nyní prověřují, jak se vůbec Čche do KLDR o víkendu dostal.
"Zatím stále není jasné, jak přesně k jeho zběhnutí došlo," uvedl pro BBC novinář Oliver Hotham z amerického portálu NK News, který sleduje dění v Severní Koreji.
Jihokorejská média spekulují, že uprchl letecky přes Peking s vízem, které získal od severokorejské vlády. Hotham se domnívá, že pro Jihokorejce, kteří takové vízum dostanou, už pak není složité se do izolované země skrze Čínu dostat.
Jenže podle jihokorejského ministerstva pro sjednocení Čche neobdržel zvláštní povolení od jihokorejské vlády, které je k návštěvě sousední země potřeba. Podle BBC tak mohlo dojít k porušení jihokorejského práva a v případě návratu mu hrozí i zatčení.
Podle zahraničních pozorovatelů citovaných agenturou AP je přijetí Čcheho ze strany KLDR promyšlený tah. Země mu dala povolení k pobytu, aby jeho případ využila jako propagandu s cílem ukázat, že v KLDR panují lepší podmínky než v sousedním státě.
Takové tvrzení má přitom k realitě daleko, o čemž svědčí i počet Severokorejců, kteří do Jižní Koreje každoročně utíkají. Například minulý rok šlo celkem o 1137 lidí. V KLDR autoritativně vládne diktátor Kim Čong-un, za jehož režimu dochází k popravám "neposlušných" pracovníků (někdy i členů Kimovy rodiny) a v zemi fungují koncentrační tábory.
KLDR je zároveň ekonomicky vyčerpaná v důsledku mezinárodních sankcí uvalených ze strany USA nebo OSN kvůli vývoji jaderných zbraní.
V minulosti čas od času nějaký Jihokorejec na sever utekl, jejich počet se ale v posledních letech ještě snížil. Částečně poté, co KLDR zasáhl v 90. letech velký hladomor, který zabil odhadem statisíce lidí.
