Lesbos (od našeho zpravodaje) - Vykopal jsem odtud několik neziskových organizací, říká Stavros Mirogiannis, ředitel uprchlického tábora Kara Tepe na řeckém ostrově Lesbos.
Tento otevřený tábor pro rodiny uprchlíků, kde žije asi tisícovka lidí, vybudovala a spravuje místní radnice.
"Byly to falešné neziskovky, které vybíraly peníze například na Facebooku," uvádí Mirogiannis s tím, že se objevili dokonce i falešní lékaři.
Ti jen zběžně prohlíželi uprchlíky - řekli jim, že jsou v pořádku, vyfotografovali se s nimi a pak na to vybírali peníze od dárců.
Na začátku minulého roku bylo jen na Lesbu přes 80 neziskových organizací, které tvrdily, že se starají o uprchlíky. Pouze 30 z nich však na ostrově působilo oficiálně.
"Jsem jim vděčný, že reagovaly na naši výzvu a pomohly nám vyrovnat se s uprchlickou krizí," řekl tisku starosta Lesbu Spyros Galinos.
Působení některých neziskovek ale Galinos označil spíše za "rušivé než užitečné".
Místní si stěžovali na to, že dobrovolníci bez povolení vstupují na cizí pozemky a parkují, kde chtějí. Taky podezřívali některé z organizací, že byly založeny jen za účelem obživy svých zakladatelů. Což se později i potvrdilo.
Nyní už musí mít všechny neziskové organizace pomáhající uprchlíkům oficiální registraci.
Vyvolávali nepokoje
Někteří lidé napojení na podezřelé organizace dokonce rozšiřovali falešné informace, což vedlo v uprchlických táborech k nepokojům.
"V létě tu shořela část tábora kvůli tomu, že lidé zvenku dezinformovali uprchlíky, že nebudou přijaty jejich žádosti o azyl," vypráví Giannis Balbakakis, ředitel Morie, dalšího uprchlického tábora na Lesbu.
Podle něj teď v táboře pracují jen organizace s řádným povolením, i když na ostrově působí stále i několik neregistrovaných organizací.
Podle britského deníku The Guardian se objevila i podezření, že peníze darované na podporu uprchlíků nebyly vynakládány efektivně.
Situaci komplikuje mimo jiné to, že část peněz nejde přímo uprchlíkům.
Například peníze z EU jdou nejprve do Mezinárodní organizace pro migraci. Ta je rozděluje neziskovkám, které je pak využívají na pomoc nebo finanční příspěvky uprchlíkům.
Uprchlíci vynášejí víc než drogy
O některé tábory se začaly údajně zajímat i řecké a albánské mafie. Uprchlíci pro ně byli vhodným terčem pro získávání lidí pro prodej drog nebo prostituci, uvádí The Guardian.
Podobně se před dvěma lety zajímala italská mafie o uprchlické tábory v Itálii. Podle listu Financial Times byly některé neziskové organizace, které se starají o uprchlíky a pomáhají jim v odvolávání se proti zamítnutí azylu, napojené na italský organizovaný zločin.
Cílem bylo uprchlíky co nejdéle držet v táborech, protahovat řízení o azylu a získat malé kapesné, tehdy něco přes dvě eura denně, které jednotliví migranti dostávali.
Při desetitisícovkách uprchlíků šlo o velké peníze. Jeden z podezřelých z členství v mafii vykořisťující uprchlíky dokonce v odposlechnutém telefonickém rozhovoru tvrdil, že jim běženci vynášejí víc než drogy.
Situace se výrazně zlepšila po zásahu úřadů, a to jak v Řecku, tak v Itálii. A také díky tomu, že například v Řecku se významně zkrátilo prověřování uprchlíků i vyřizování jejich žádostí o azyl či jinou ochranu. Mimo jiné díky finanční pomoci Evropské unie.
Problémy s některými neziskovými organizacemi však stále přetrvávají.
V posledních měsících například několik italských prokurátorů začalo vyšetřovat, zda neziskovky zachraňující uprchlíky ve Středozemním moři u pobřeží Libye nespolupracují s pašeráky lidí.
Na začátku května však sicilský prokurátor Francesco Paolo Giordano uvedl, že se podezření neprokázalo.
