Migranti v Srbsku živoří na opuštěné farmě. V noci utíkají k hranicím, maďarské hlídky je vždy chytí

Jan Hejl Jan Hejl
8. 6. 2018 6:46
Migranti z Pákistánu žijí v Srbsku v opuštěných farmách. Nemají tady elektřinu ani přívod vody. Sní o tom, že se jim jednou podaří dostat se přes hranice do Maďarska - a pak třeba dál směrem na západ. Přečtěte si reportáž z vesnice Horgoš na hranicích s Maďarskem.
Opuštěná farma v Srbsku, ve které bydlí migranti z Pákistánu.
Opuštěná farma v Srbsku, ve které bydlí migranti z Pákistánu. | Foto: Andrea Tarquini

Horgoš (Srbsko, od našeho zpravodaje) - K opuštěným farmám na srbsko-maďarské hranici vede jen písčitá cesta. Stavby jsou zarostlé plevelem, bez oken, ve střechách mají díry. Uvnitř páchne kouř z opálených stěn.

V jednom z rozpadlých domů, které zemědělci opustili po násilné kolektivizaci, žije trojice Pákistánců. Do srbské pohraniční vesnice Horgoš se dostali před dvěma měsíci. Spí zabalení v dekách, osobní věci mají naházené v přepravkách.

"Cestu do Evropy za mě zaplatil otec. Převaděčům dal pět tisíc eur," popisuje lámanou angličtinou pětatřicetiletý Pákistánec Pinder. Po dlouhém putování přes Írán, Turecko a Řecko vypadá spíš na padesát.

Pinder i jeho soukmenovci se téměř každou noc snaží proniknout přes hranice do Maďarska. Neúspěšně. Brání jim v tom čtyřmetrový plot s žiletkovým drátem, který po celé délce hranice se Srbskem nechala vztyčit vláda premiéra Viktora Orbána.

"Policisté mě pokaždé chytili. Je to beznadějné, ale budu se snažit dál," říká Pinder, zatímco další dva Pákistánci pospávají opodál na zemi. "Doma jsem pracoval jako mechanik, v Evropě bych vzal jakoukoliv práci. Každý mi ale o lepší budoucnosti lhal. Podmínky jsou tady hrozné," dodává rezignovaně.

Skupinka v opuštěné farmě nemá vodu, elektřinu bere jen z přenosné baterie, kterou jim přinesli pracovníci humanitárních organizací. Jídlo muži připravují na improvizovaném sporáku - na hliněné podlaze se válí slupky z cibule a vaječné skořápky.

Ohniště na opuštěné farmě.
Ohniště na opuštěné farmě. | Foto: Andrea Tarquini

Maďarsko, nedosažitelný cíl

Pinder je jeden ze zhruba stovky migrantů, kteří za vesnicí Horgoš žijí v prázdných zemědělských usedlostech. V celém Srbsku číhají na vstup na území EU asi 3000 běženců. Pocházejí hlavně z Pákistánu, Afghánistánu nebo Bangladéše.

Od naděje na lepší život je dělí jen několik stovek metrů. Přesto je vstup do Maďarska, a tím i do schengenského prostoru bez kontrol na hranicích, takřka nedosažitelný cíl.

Maďarští pohraničníci vpouštějí na svoje území jen několik migrantů denně. Ti v zemi musí požádat o azyl a počkat na rozhodnutí úřadů další měsíce v kontejnerových buňkách v takzvané tranzitní zóně, hned vedle hraničního přechodu Röszke. Zóna je od okolního světa oddělená opět vysokým plotem s ostnatým drátem.

Opuštěná farma, kde žijí migranti z Pákistánu.
Opuštěná farma, kde žijí migranti z Pákistánu. | Foto: Andrea Tarquini

Pákistánec Pinder nemá pas, všechen jeho majetek leží u spacáku. Mobil, pár talířů, hygienické ubrousky, oblečení a několik dek.

Na maďarskou stranu hranice se neúspěšně pokoušel dostat celkem čtyřiadvacetkrát. "Policisté se vždycky chovali slušně. Chodí sem i dobrovolníci, kteří nám dávají jídlo," pokyvuje směrem ke sporáku.

"Bereme to jako fakt"

Obyvatelé Horgoše si už na cizince zvykli. V krizovém roce 2015 přes vesnici, kterou z drtivé většiny obývají etničtí Maďaři, prošly tisíce uprchlíků. U místních žebrali o jídlo a vodu.

Situace se po dostavbě plotu uklidnila. Migranty v okolí přesto nahánějí převaděči a pašeráci lidí.

Farmu, kde Pákistánci žijí, vlastní podle starosty Horgoše Róberta Sorse italský podnikatel. "Nevíme, jak si migranti ty stavby našli. Je to nelegální squat, ale nemůžeme s tím nic dělat. Že tam bydlí, bereme jako fakt," krčí Sors rameny v místní radnici. "V naší vesnici stejně zůstat nechtějí, jen jí procházejí," popisuje skupině evropských novinářů a pracovníkům nadace Friedrich Ebert Stifting.

Plot na maďarsko-srbské hranici.
Plot na maďarsko-srbské hranici. | Foto: Andrea Tarquini

S migranty v Horgoši a okolí pracuje zaměstnanec úřadů Róbert Lacko. Upozorňuje, že problém rozhodně není černobílý. "Byli tu cizinci z muslimských zemí, kteří si v obchodě koupili velké nože a odhalila je až pohraniční policie. Seznámil jsem se ale i se vzdělanými vysokoškoláky a pozval je nakonec k sobě domů," vzpomíná Lacko na největší migrační vlnu v roce 2015.

Tehdy v létě do Maďarska proudilo denně až 5000 migrantů. V září, těsně před dokončením plotu, který stál v přepočtu 21 miliard korun, krize vygradovala. Hranice překračovalo i 8000 běženců.

Na přechodu Horgoš-Röszke se uprchlíci střetli s policií, která je rozehnala slzným plynem.

Srbsko ne

Opuštěná farma, kde žije trojice Pákistánců, je od tohoto hraničního přechodu vzdálená čtyři kilometry. Pinder ani jeho přátelé v Srbsku zůstat nechtějí. V zemi o ochranu nepožádali, pohybují se tu nelegálně.

"Chci do Itálie, protože jsem slyšel, že tam jde snadněji získat azyl," popisuje svoje plány a odhrnuje plachtu, která dělí jeho příbytek od zbytku stodoly. Velké naděje ale nemá. Pokud by se přece jen do této středomořské země dostal, žádosti o azyl od Pákistánců úřady z 96 procent odmítají.

Pinder má v Pákistánu oba rodiče a sestru i bratra. Ve spojení je s nimi jen pomocí mobilu - když zrovna má příležitost nabít si ho. Peníze na cestu zpět nemá. Požádat o mezinárodní ochranu v Srbsku striktně odmítá.

"Jednou jsem přespával u srbského policisty a chtěl po mně za noc deset eur. Jeho děti celé ráno brečely. A víte proč?" ptá se. "Protože měly hlad. Je tady chudoba," zvyšuje hlas Pákistánec a vysvětluje, že když se takhle špatně má policista, nemá smysl v zemi zůstávat: "Sorry, ale Srbsko ne."

Video: Je skandální, že Evropa kritizuje Maďarsko za plot, říká Pojar

Lidé volají po tom, aby Česko investovalo do své bezpečnosti a suverenity, teď je ta nejlepší chvíle, říká bezpečnostní expert Tomáš Pojar. Podle něj je skandální, že Evropa teď kritizuje Maďarsko. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

Další zprávy