Macron jednal s libyjskými vůdci o vytvoření jednotné vlády. V zemi se uskuteční příští rok volby

Marek Hudema Marek Hudema
Aktualizováno 25. 7. 2017 21:46
Francouzský prezident Emmanuel Macron jednal s představiteli Libye o vytvoření jednotné libyjské vlády, která by zavedla v zemi pořádek. Dva ústřední rivalové, premiér mezinárodně uznané libyjské vlády Faíz Sarrádž a libyjský maršál Chalífa Haftar, se na schůzce v pařížském zámečku dohodli na příměří a volbách příští rok na jaře. Podle odborníků je ale jejich dohoda vágní a někteří se obávají růstu vlivu Haftara. Macron ale považuje vytvoření společné vlády v Libyi za důležité.
Emmanuel Macron (druhý zleva) při jednání s libyjským Chalífou Haftarem (druhý zprava).
Emmanuel Macron (druhý zleva) při jednání s libyjským Chalífou Haftarem (druhý zprava). | Foto: Reuters

Paříž - Francouzský prezident Emmanuel Macron chce zabodovat na mezinárodním poli a ukončit příliv uprchlíků z Libye do Evropy.

Na zámečku na pařížském předměstí Le Celle Saint-Cloud jednal s premiérem mezinárodně uznané libyjské vlády Faízem Sarrádžem a mocným libyjským maršálem Chalífou Haftarem o vytvoření jednotné libyjské vlády, která by zavedla v zemi pořádek a zamezila přílivu uprchlíků do Evropské unie.

Sarrádž a Haftar se ve Francii pod Macronovým patronátem dohodli na co nejrychlejším příměří a tom, že se v Libyi uskuteční na jaře příštího roku parlamentní a prezidentské volby. 

"Extrémně důležité je to, že obě strany uzavřely dohodu ohledně voleb příští rok na jaře," řekl na tiskové konferenci Macron.

Podle Macrona je vytvoření společné vlády v Libyi důležité, protože Libye je blízko Francie a i Francii ohrožuje příliv běženců z Afriky. "Je to klíčový proces pro celou Evropu, protože pokud v něm neuspějeme, vzniklá rizika terorismu a migrace by měla přímý dopad na naši zemi," upozornil Macron.

Desetibodové společné prohlášení, jehož přijetím setkání vyvrcholilo, je prvním svého druhu od pádu vlády Muammara Kaddáfího v roce 2011. Obě strany se v něm "zavázaly ke společné práci směřující k uspořádání prezidentských a parlamentních voleb nejdříve, jak to bude možné". Dále se v něm také hovoří o demobilizaci militantních skupin a vytváření jednotné libyjské armády.

Francouzská iniciativa ale vyvolala nelibost Itálie, uvedla agentura Reuters. Itálie, bývalý kolonizátor Libye, se snaží být v čele evropských jednání s touto zemí, a jak řekl Reuters jeden italský diplomat, děje se tak "bez konzultací" s Římem, který prý Macron "zcela ignoruje".

Navíc je tím snižován význam Sarrádžovy vlády, kterou jako jedinou uznává OSN.

Maršál Haftar je přitom považován za ruského spojence v Libyi. Několikrát jednal s ruskými představiteli o dodávkách zbraní a údajně jeho armádě pomáhali i ruští specialisté. Moskva ale jakékoliv své zapojení do konfliktu v Libyi popírá.

Sarrádžova vláda nemá žádnou moc

Podle odborníků je ale dohoda libyjských rivalů poměrně vágní a někteří se obávají, že Haftarův vliv vzroste. Vojáci z maršálovy Národní libyjské armády jsou navíc podezřelí z porušování lidských práv, zabíjení zajatců a mučení Libyjců.

K jejich vyšetření například včera vyzvala organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch. Šlo o reakci na zveřejnění videa se záznamem popravy dvaceti lidí údajně napojených na teroristickou organizaci Islámský stát Haftarovými vojáky.

Sarrádžova vláda je sice mezinárodně uznávaná a byla vytvořena pod patronací OSN, nemá ale v Libyi kromě části hlavního města Tripolisu žádnou moc.

Původní plán z roku 2015 předpokládal, že část dalších válčících frakcí v zemi se s ní spojí a předá jí své pravomoci - včetně Haftara. To se ale nepovedlo.

Vlády některých evropských zemí uvažovaly i o tom, že Sarrádžovu vládu podpoří vojensky. Intervencí, kterou měla vést Itálie. Ani tento plán se neuskutečnil - Sarrádžova vláda se ukázala slabší, než se předpokládalo, a navíc o mezinárodní zásah nepožádala v obavě, že si tím znepřátelí část svých příznivců.

Haftara podporuje Egypt a Spojené arabské emiráty

Naproti tomu Haftar, bývalý generál svrženého diktátora Muammara Kaddáfího, který se s ním později rozešel ve zlém, ovládá velkou část východní Libye.

Minulý měsíc dobyl na místních islamistech město Benghází a prohlásil, že do prosince bude v Tripolisu, kde sídlí Sarrádž.

Formálně je Haftar podřízen části libyjského parlamentu a jím podporované vládě sídlící ve východolibyjském Tobruku. Ve skutečnosti je ale samostatný a podporují ho penězi a zbraněmi Spojené arabské emiráty a také Egypt.

Haftar tvrdí, že je demokrat a bojuje proti muslimským radikálům, ale zároveň udržuje spojení s některými extrémními islamisty.

Haftar se nechce vzdát moci. Opakovaně řekl, že nebude ministrem obrany bez reálného velení armádě - ale touží po uznání v zahraničí.

"Udělá toho hodně pro svou mezinárodní reputaci. Jednou z věcí, která ho nalákala do Paříže, je možnost vyfotografovat se s Macronem," uvedl na webu televize France24 Mattia Toaldo, odborník na Libyi z think-tanku European Council for Foreign Relations.

Podle Toalda zároveň Macron vidí Libyi jako snadnou možnost, jak zabodovat v mezinárodní police. "Ve srovnání s Macronovými dalšími prioritami: Sýrií, Ruskem a africkým Sahelem" se to "nezdá tak těžké", uvedl Toaldo.

 

Právě se děje

Další zprávy