"Válečný kabinet jednomyslně rozhodl, že Izrael bude pokračovat v operaci v Rafáhu a vyvíjet vojenský tlak na Hamás, aby dosáhl propuštění našich rukojmích a dalších cílů války," stojí v pondělním prohlášení úřadu izraelského premiéra Benjamina Netanjahua.
Premiér ale zároveň připustil, že ačkoliv je návrh, se kterým Hamás souhlasil, daleko od toho, co by si přál Izrael, bude židovský stát ve vyjednáváních pokračovat. Jednání mezi oběma stranami zprostředkovávají mimo jiné Spojené státy a Katar. List The Washington Post s odkazem na své zdroje tvrdí, že Hamás kývl na verzi dohody, s kterou již minulý týden souhlasil Izrael.
Ten ale na pozadí pokračujících vyjednávání již zahájil rozsahem omezené operace v Rafáhu. Podle místních obyvatel v noci pokračovalo ostřelování oblasti a židovský stát v úterý ráno oznámil, že kontroluje přechod mezi Gazou a Egyptem a že jeho jednotky již jsou v některých částech území.
Izraelský generálmajor v záloze Israel Ziv pro Aktuálně.cz vysvětluje, že armáda převzala kontrolu nad hraničním přechodem s cílem vytvořit během jednání větší tlak na Hamás. Podle něj přes přechod dál proudily zbraně nebo zboží dvojího užití, které teroristé mohli používat k vyzbrojování.
Město Rafáh, které leží na jihu Pásma Gazy u hranic s Egyptem, bylo posledním místem, kam se mohli palestinští civilisté v tomto úzkém pobřežním pásu schovat před útoky. Armáda židovského státu zahájila leteckou a pozemní invazi do Gazy loni na podzim poté, co teroristé z Hamásu v říjnu zaútočili na jižní Izrael a zabili na 1200 lidí. Další desítky unesli. Oficiálním cílem izraelské válečné operace je propuštění rukojmích a zničení Hamásu.
Není kam jít
Izrael tvrdí, že se v Rafáhu skrývají poslední ozbrojenci, humanitární organizace ale varují, že by útok znamenal obrovské ohrožení pro palestinské civilisty, kteří už nemají kam jít. "Nevíme, kam půjdeme," přiznává pro The Washington Post po příkazu k evakuaci třicetiletá Fatima Darabíjaová, která se s rodinou skrývala v areálu školy v jihovýchodní části Rafáhu.
Ačkoliv lidé kolem ní v pondělí začali narychlo balit své věci a utíkat, ona se rozhodla, že zůstane. Tvrdí, že ať se stane cokoliv, nebude to horší než se počtvrté během konfliktu přesouvat s novorozencem a nemocnou matky i dětmi. Navíc nemá peníze na auto, které by je mohlo odvézt, ani na stan, v němž by se mohli schovat. "Poté co jsme přišli o všechno, už nemáme co ztratit," přiznala. "Jen ať si pro mě tanky přijdou," dodala.
Od pozemního útoku na Rafáh se Netanjahua snaží odradit také americký prezident Joe Biden. V pondělí kvůli tomu izraelskému premiérovi znovu volal, píše list The Times of Israel. Možný útok kritizovala i Evropská unie, podle které by masová evakuace Palestinců vedla k hladomoru a dalšímu válčení.
Fáze dohody
Proti operaci na jihu Gazy začaly demonstrovat i rodiny izraelských zajatců a jejich podporovatelů, kteří zablokovaly hlavní silnice v Tel Avivu, Jeruzalému i dalších městech. Požadují, aby izraelská vláda místo útoku přijala nabídku o příměří, která by zajistila propuštění zbývajících zajatců.
V první ze tří fází předjednaného plánu by měli teroristé propustit 33 žen, dětí a starších rukojmích, přičemž každé tři dny by se měli dostat na svobodu tři zajatci výměnou za desítky palestinských vězňů, píše The Washington Post s odkazem na arabský zdroj obeznámený s detaily dohody. Třicátý čtvrtý den by Hamás předal Izraeli seznam všech zbývajících rukojmích.
Zároveň by se Palestinci mohli vrátit do svých domovů, izraelské jednotky by se stáhly z nejlidnatějších oblastí uvnitř Gazy a zlepšila by se dostupnost humanitární pomoci. Veškeré vojenské a průzkumné letectvo by zastavilo útoky na osm hodin denně a na deset hodin ve dnech propuštění rukojmích.
Druhá a třetí fáze už jsou méně jasné, a právě kvůli nim se podle amerického deníku nejspíš ještě obě strany konfliktu dohadují. Hamás by měl propustit všechny rukojmí a Izrael dohodnutý počet zadržovaných Palestinců. Strany by se měly také domluvit na "udržitelném klidu" v Gaze a nakonec si vyměnit těla zemřelých a začít pracovat na pětiletém plánu obnovy.
Israel Ziv, bývalý velitel divize v Gaze a někdejší šéf operačního ředitelství izraelské armády, zdůrazňuje, že Izrael jedná pouze o příměří, ne o ukončení války. "Izrael zatím není připraven říci, co by se muselo stát, aby byl schopný konflikt ukončit," vysvětluje. "Nemáme plán a ani nevíme, co chceme," míní Ziv, který je k postupu izraelského premiéra kritický.
"Je to taková Hlava 22, protože na jednu stranu chceme zničit Hamás, zároveň ale chceme zachránit rukojmí, k čemuž hnutí potřebujeme. Zároveň musíme vyřešit, co se bude s Gazou dít, pokud Hamás zničíme a kdo území povede po nich. A Netanjahu nechce nic z toho připustit," tvrdí.
To, že Hamás na nabídku příměří přistoupil, pozorovatele i židovský stát zaskočilo, píše stanice BBC. Netanjahu se tak nyní bude muset rozhodnout, zda pokračovat v ofenzivě, aby splnil svůj slib o úplném zničení Hamásu, nebo přistoupit na předjednané příměří. Ať si ale vybere cokoliv, bude se muset také rozhodnout, co se s Pásmem Gazy stane dál. Ziv tvrdí, že zatím pro území izraelská vláda žádný plán nemá.
Video: Tohle bylo jen první kolo. Na Blízkém východě číhá hrozba pro celý svět, říká Kalhousová (25. 4. 2024)
