Česká republika nemá uvnitř Evropské unie slabý hlas. Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová si dokázala vybudovat dobré jméno. Češi jsou vidět i v Evropském parlamentu, kde měli ještě donedávna dva místopředsedy, dnes už tuto funkci zastává jen Dita Charanzová, zvolená za ANO.
Politická úroveň však představuje pouze jednu stranu mince, stejně důležité je i to, jak vypadá situace "za oponou", tedy mezi diplomaty a úředníky. A právě v této oblasti je vidět geografická nerovnováha.
Nová analýza společnosti European Democracy Consulting poukazuje na to, že země střední a východní Evropy dlouhodobě nemají uvnitř evropských institucí spravedlivé zastoupení. Čechy, Slováky, Bulhary nebo Rumuny v tomto ohledu "drtí" úředníci a diplomaté ze západní a jižní Evropy. Ti totiž jen v letech 2019-2021 obsadili 70 procent nových vedoucích pozic v různých evropských institucích.
Sama EU si uvědomuje, že jde o systémový problém. Evropský úřad pro výběr personálu (EPSO) se proto zaměřuje na skupinu 17 států, které mají nedostatečné zastoupení. Kromě Česka sem patří třeba Švédsko, a překvapivě dokonce i Německo. Současné jazykové požadavky výběrových řízení totiž zvýhodňují především jihoevropské země.
Nedostatečná česká stopa
Nedostatek lidí na evropské úrovni trápí Česko dlouhodobě. Podle koordinátora české delegace v Evropském výboru regionů (poradní orgán, pozn. red.) Petra Osvalda je situace z hlediska příležitostí možná ještě horší než dříve, protože po vstupu do EU mělo Česko na základě kvót k dispozici "volné sloty" v unijních institucích, které mohlo obsadit svými úředníky. To už ale dnes neplatí.
Česká státní správa ví, že má v tomto ohledu problém. Proto také už v roce 2015 vznikla strategie zaměřená na podporu Čechů v institucích EU, která má situaci zlepšit a pomoct českým uchazečům dostat se na vlivná místa v Bruselu.
Sám Úřad vlády ČR uznává, že i když se počet českých úspěchů ve výběrových řízeních zvyšuje a daří se vysílat více expertů na dlouhodobější "stáže", výraznější změny zaberou delší dobu.
Zlepšení by ale měla přijít i z druhé strany. Podle Terezy Kůnové z Úřadu vlády, která má tuto oblast na starosti, připravuje Evropská komise novou strategii. Její součástí jsou i bilaterální jednání s podzastoupenými státy včetně Česka, výsledkem by pak měly být akční plány na míru.
Proč na tom záleží
Přestože mají být úředníci v evropských institucích nestranní a všem "měřit stejně", svůj původ zkrátka nezapřou. Aby byly vyvážené zákony, musí být tedy vyvážený i podíl národností.
"Pokud se na přípravě evropských návrhů podílejí úředníci pocházející z naší domoviny, mají možnost v textu přispět k zohlednění geografických, technických či ekonomických specifik Česka. Čím dříve se tato specifika v legislativním procesu otisknou, o to snáze se budou naše zájmy prosazovat české vládě a českým europoslancům," upozornila Alena Mastantuono z Hospodářské komory ČR, která v Bruselu bojuje za zájmy českých podnikatelů.
Podobně mluví i Petr Osvald. "Vždycky je výhodné, když je v institucích člověk, který naše reálie a podmínky v České republice zná," podotkl.
Podle odborníka na fungování EU Jana Kováře z Ústavu mezinárodních vztahů v Praze úředníci mohou zároveň občas sloužit jako most pro přenos informací do Česka, pokud s nimi stát systematicky buduje vztahy.
Důvody hledejme i sami u sebe
Nevhodně nastavený systém vybírání úředníků nemusí být jedinou příčinou českých problémů. Další může být menší množství zkušeností v porovnání se zeměmi, které jsou v unii desítky let, i když tento argument s postupem času padá. Další chyby bychom měli hledat sami u sebe.
"U nás je to jistě dané vlažnějším postojem ke členství v EU, a tedy i vlažnější podporou ministerstev a Úřadu vlády pro Čechy, kteří se do institucí chtějí dostat. Zvlášť u vyšších pozic jsou lobbing a podpora ze strany státu důležitým faktorem, protože konkurence je veliká," poznamenal Jan Kovář.
Svou roli může ale sehrát také samotná nátura Čechů. "Máme určitou kulturní specifičnost, což možná platí o celé východní nebo střední Evropě. Náš školský systém nás vychovává k určité skromnosti. Naopak v Belgii nebo jinde v západní Evropě jsou vychovávaní k tomu, prosazovat se," myslí si Petr Blížkovský, generální tajemník Evropského výboru regionů, který patří mezi české matadory v unijních institucích.
Česká želízka najdeme i v Evropské komisi, velké zkušenosti má například Irena Moozová, v současné době jedna z ředitelek na Generálním ředitelství pro spravedlnost a spotřebitele. V agenturách EU vyčnívá jméno šéfa Evropské obranné agentury Jiřího Šedivého. V diplomacii pak zaujme například jméno Lucie Samcové-Hall Allen, která unii reprezentuje na Islandu. Další Čechy najdeme v sekretariátech rady a Evropského parlamentu nebo mezi pracovníky účetního dvora.