Paříž/Berlín - Politici napříč Evropou kvůli francouzským prezidentským volbám porušili staré zvyklosti. Hned po oznámení výsledků prvního kola hlasování spěchali s gratulací a podporou pro centristu Emmanuela Macrona.
"Všechno dobré do příštích dvou týdnů," vzkázala mu prostřednictvím svého mluvčího německá kancléřka Angela Merkelová. A zdaleka nebyla sama.
Lídři ostatních zemí Evropské unie nebo evropských institucí za normálních okolností s gratulacemi čekají až na konečné výsledky voleb. Ty budou ve Francii známy 7. května po druhém kole hlasování.
Nezvyklý postup jen vypovídá o mimořádném významu voleb ve Francii.
"Jejich výsledek je pro Německo důležitější než to, jak dopadnou zářijové parlamentní volby přímo v Německu," tvrdí komentátor serveru Politico Florian Eder.
To, koho Francouzi zvolí, bude ostatně klíčové i pro ostatní státy EU.
U Macrona vlály evropské vlajky
Politici v Evropě si oddechli, protože do Elysejského paláce, sídla francouzského prezidenta, má nakročeno proevropský Emmanuel Macron. Šance, že by ho radikální odpůrkyně EU Marine Le Penová ještě dokázala předstihnout, jsou považovány za velmi malé.
Macron kritizuje některé nedostatky ve fungování unie, ale zároveň se jasně hlásí k zásadnímu významu evropské integrace pro Francii a celou Evropu.
Na jeho předvolebních shromážděních vlály vedle francouzských i evropské vlajky. Le Penová chce naopak s EU skoncovat.
Strach z populismu
Evropská unie sice není jediným tématem francouzských voleb, jejich konečný výsledek by ji ale mohl zásadně změnit.
Po loňském šoku z britského referenda o brexitu a zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem řada komentátorů prorokovala, že Evropa letos zažije další tvrdé otřesy. Mysleli tím březnové nizozemské parlamentní volby, nynější hlasování ve Francii a možný nástup populistů v Německu.
Zatím se ale nic z toho nesplnilo. Krajně pravicový Geert Wilders získal v Nizozemsku podstatně méně hlasů, než mu předpovídaly průzkumy. A ve Francii stojí krok od zvolení unijní zastánce Macron.
Německá strana Alternativa pro Německo v průzkumech ztrácí a momentálně se věnuje hlavně vnitrostranickým soubojům, které "požírají" vlastní lídry. Posouvá se taky stále víc na krajní pravici, roli v ní mají i většinou nepřijatelní sympatizanti neonacistů.
A dosavadní velký kritik EU Donald Trump jako by obracel: unii začal veřejně oceňovat a chválit.
Je tak možné, že unie přečká hrozící nástup těch, kteří ji chtějí zničit. Diplomaté otevřeně říkají, že v takovém případě přijdou členské země v čele s Německem a Francií s návrhy na posílení evropské integrace.
Česko pak bude stát před otázkou, zda je podpořit, nebo ne. A jaké zisky a náklady pro něj zvolený postoj bude mít.
Není ještě vyhráno
Řada analytiků však upozorňuje, že proevropské síly rozhodně nemají vyhráno. V prvním kole francouzských voleb hlasovala skoro polovina lidí pro euroskeptiky.
I za předpokladu, že se Macron skutečně stane francouzským prezidentem, není zdaleka jisté, že dá v červnových parlamentních volbách dohromady vládní většinu. V takovém případě by Francii hrozilo pět let hádek, politické nestability a paralýzy.
V lidech by jen posílil pocit, že politici nejsou schopni nic ze svých slibů splnit.
"Macronovým úkolem bude zastavit radikalizaci francouzské politiky," píše analytický server Eurointelligence. "Je možná poslední šancí liberálů na reformu Francie a EU. Když neuspěje, umete cestu Le Penové, a možná dokonce Jeanu-Lucu Mélenchonovi (kandidát krajní levice - pozn. red.)," varuje server.
Pokud umírnění politici nebudou schopni řešit to, co lidé vnímají jako hlavní problémy svých zemí, dají možná voliči příště šanci populistům.
