Zatímco loni 7. října izraelská vláda, armáda a výzvědné služby útok Hamásu naprosto nečekaly a skončil masakrem více než 1200 lidí, tentokrát byl Izrael připraven. Skoro všechny rakety a drony zničila protivzdušná obrana. Premiér Benjamin Netanjahu, na kterého kvůli říjnovému vraždění teroristů z Hamásu mnoho Izraelců nadává a žádá jeho odstoupení, tentokrát oznámil vítězství.
"Devětadevadesát procent dronů a střel nedosáhlo svého cíle," uvedla v prohlášení izraelská armáda. Netanjahu slíbil, že na útok jeho stát zareaguje. Íránci zase varují, že když Izrael odpoví, přijde ještě tvrdší odplata. Íránská hackerská skupina Handala tvrdí, že se jí v noci podařilo vyřadit z provozu některé izraelské radary, ale nelze to ověřit a nezdá se to být pravděpodobné.
V důsledku íránské palby je zraněná izraelská dívka a malé škody zaznamenala jedna vojenská základna. S odražením útoku pomohly další země: americké letouny sestřelily několik íránských dronů, izraelská armáda bez upřesnění oznámila zapojení Francie do obranných operací a několik raket či dronů zlikvidovala jordánská vzdušná obrana. Jordánsko přitom Izrael kritizuje za válku v Pásmu Gazy a odvolalo svého velvyslance z Tel Avivu.
Íránský úder potvrzuje dřívější obavy, že válka mezi Izraelem a Hamásem, kterou odstartovalo palestinské teroristické hnutí loni 7. října, se rozšíří v konflikt, do kterého se zapojí více zemí. Íránský režim podporuje Hamás a do takzvané íránské koalice na Blízkém východě patří ještě libanonský Hizballáh, jemenští Húsíové, syrský prezident Bašár Asad a proíránské milice v Iráku.
Všechny tyto aktéry spojuje nepřátelství k Izraeli a prosazování íránského vlivu na Blízkém východě. Většinu také pojí příslušnost k šíitské větvi islámu, ačkoliv to neplatí pro Hamás, protože Palestinci jsou sunnitští muslimové.
Teherán sliboval odvetu poté, co 1. dubna izraelský nálet zničil budovu vedle íránského velvyslanectví v Damašku a v troskách zahynul vysoce postavený velitel elitních íránských Revolučních gard Muhammad Réza Záhedí.
Podle blízkovýchodního experta Josefa Krause Írán po tom všem musel reagovat, aby si udržel tvář. Míní, že úder provedl takovým způsobem, aby jeho šance na vojenský úspěch byly minimální. "Bezpilotní technika, rakety různého druhu, to vše mělo být a také bylo zachyceno pokročilým systémem protivzdušné obrany Izraele, který byl otestován již mnohokrát. Íránci o schopnostech Izraele na tomto poli jistě velice dobře vědí. Útok tedy nenapáchal prakticky žádné škody a je otázkou, zda toto nebylo záměrem s cílem demonstrovat vlastní schopnosti, odhodlání a pozici, ale zároveň neriskovat velké škody a celoregionální konflikt značné intenzity," uvádí Kraus, který do Íránu často jezdí a napsal knihu Íránský státní terorismus.
Když americký bezpilotní letoun před čtyřmi lety z rozkazu Donalda Trumpa usmrtil velitele Revolučních gard a de facto jednoho z vládců Íránu generála Kásima Sulejmáního, Teherán reagoval jen omezeným bombardováním amerických základen v Iráku. Tentokrát šlo o rozsáhlejší odvetu.
Přímý konflikt mezi Íránem a Izraelem byl na spadnutí v letech 2006 až 2010. Židovský stát označoval íránský jaderný program za své existenční ohrožení a obával se, že jaderné zbraně v rukou Teheránu by změnily zásadním způsobem poměr sil na Blízkém východě. Nakonec ale izraelská armáda žádný útok na íránská atomová zařízení nepodnikla: i z toho důvodu, že takový úder by neměl americkou podporu.
Írán má už roky rozsáhlý program výroby a testování balistických raket. Některé z nich mají dolet přes dva tisíce kilometrů. Drony Šáhid Íránci dodávají Rusku, které je používá k náletům na Ukrajině. Vyrábějí také větší bezpilotní letoun nazvaný Muhádžir-10, který vydrží ve vzduchu 24 hodin a unese 300 kilogramů výbušnin.
