Arménie souhlasila s tím, že vrátí Ázerbájdžánu čtyři strategicky umístěné vesnice, které okupuje od počátku 90. let minulého století, oznámil mluvčí ázerbájdžánské diplomacie. Arménie přitom počítá s tím, že po předání čtyř obcí klesne bezpečnostní riziko v oblasti, uvedl úřad arménského premiéra podle agentury Armenpress. Jerevan také hodlá usilovat o vrácení jedné arménské obce, kterou ázerbájdžánské síly ovládly rovněž v 90. letech v době krvavé války o horskou enklávu Náhorní Karabach, obývanou v té době převážně Armény.

Loni v září Ázerbájdžán při bleskové operaci Náhorní Karabach ovládl, do té doby byl spravovaný arménskými separatisty. Většina místních Arménů v obavě z ázerbájdžánské odplaty z enklávy uprchla. Arménie, která v roce 2020 s Ázerbájdžánem prohrála válku, tehdy nezasáhla. Obě země, které vedou jednání o uzavření mírové smlouvy, nyní pracují na vytyčení hranice mezi oběma státy, které v minulosti byly součástí Sovětského svazu.

Zmíněné čtyři vsi, které za sovětských dob patřily Ázerbájdžánu, se nalézají na severovýchodě země. Úřad premiéra Nikoly Pašinjana ovšem tvrdí, že fakticky jde jen o "dva a půl" vesnice, protože zbývající části už mezitím ovládli Ázerbájdžánci. "Arménie v tomto procesu získá snížení rizik, spjatých s delimitací hranice a bezpečností," ujistil. Po vytyčení hranic mají být z vsí staženy vojenské jednotky obou zemí a vystřídají je pohraničníci. Jerevan slibuje, že se tak stane "v krátkém, ale rozumném čase, bez zbytečného zdržování".

Arménie podle premiérova úřadu chce při vytyčování hranice vznést právní nárok na ves Arcvašen, ázerbájdžánsky zvanou Baškend, která leží severně od Karabachu. Místní Arméni byli ze vsi vyhnáni ještě v 90. letech, kdy ves obsadil Ázerbájdžán. Vzhledem k tomu, že ves tehdy představovala arménskou exklávu, obklopenou ze všech stran ázerbájdžánským územím, je otázkou, jak bude problém nakonec politicky vyřešen, připustil premiérův úřad.

Arméni žijící v pohraničí se obávají, že v důsledku vrácení čtyř vsí Ázerbájdžánu povede státní hranice jen několik desítek metrů od jejich domů. Baku by také mohlo ovládnout místní úsek silnice vedoucí do Gruzie a také část plynovodu, směřujícího z Ruska přes Gruzii do Arménie. Pašinjanův úřad ujišťuje, že žádná arménská obec nezůstane bez silničního spojení, i když v jednom případě bude nutné silnici v délce několika stovek metrů postavit. Připomněl také, že arménské vsi v pohraničí i tak byly v dostřelu ázerbájdžánských zbraní.

Premiérovo počínání kritizuje arménská opozice, podle které Nikol Pašinjan přijímá jednostranné ústupky vůči Baku.