Zdanění by podle analýzy jen omezeně zasáhlo výrobce nápojů, kteří budou motivováni snižovat koncentraci cukru a prodávat neslazené nápoje. Česko momentálně ze slazených nápojů vybírá patnáctiprocentní DPH. Od ledna pak kvůli změnám v rámci úsporného balíčku vzroste na jednadvacet procent.
Studie uvádí, že Česko má třetí nejvyšší podíl dospělých lidí s nadváhou ze zemí v Evropské unii, a že nadváha více než 58 procent populace má výrazně negativní dopady na zdravotní a sociální systém a ekonomickou produktivitu. Jedním z hlavních zdrojů konzumace cukru představují právě slazené nápoje. V USA z nich podle analýzy pochází až čtvrtina zkonzumovaných cukrů, v Česku data chybí, experti ale předpokládají podobné trendy.
Ve světě zavedlo daň v různých podobách přes 50 zemí, z čehož 12 zemí je evropských, naposledy v roce 2021 Polsko. "Všechny modely motivují výrobce ke snižování koncentrace cukru ve svých nápojích. Nicméně polský model má nejjemnější nastavení sazeb daně, a tak je nejúčinnější v motivování výrobců k snižování koncentrace cukru, zejména těch s velmi vysokou koncentrací. Právě snížení koncentrace cukru v nealkoholických nápojích je hlavní záměr této daně, přidružený daňový výnos je sekundární," uvedl ekonom PAQ Research Jakub Komárek.
Pití slazených nápojů vs. prevalence obezity
Polský systém pracuje se základní sazbou na nápoje s jistou minimální koncentrací cukru a variabilním komponentem, který dále víc zatěžuje slazené nápoje. Tím pádem čím větší koncentraci cukru daný slazený nápoj má, tím je sazba daně vyšší.
Vliv daně na složení prodaných slazených nápojů
Spotřební daň je podle autorů studie lepší varianta než zvyšování daně z přidané hodnoty (DPH), se kterým počítá konsolidační balíček, a to pro všechny nealkoholické nápoje včetně neslazených. "DPH víc zdražuje dražší nápoje, na což spotřebitelé reagují výběrem levnějších ale stejně slazených nápojů, často ještě horší kvality. A výrobci nejsou motivováni snižovat objem cukru," podotkl Komárek.
Balíček, který mění šest desítek zákonů a má v příštích dvou letech mimo jiné díky daňovým změnám snížit rozpočtový deficit o 150 miliard korun, schválila minulý týden Sněmovna. Změny musí ještě projednat Senát a podepsat prezident. Většina změn má vstoupit v účinnost od začátku příštího roku.
"Polský model" od PAQ Research navrhuje:
- spotřební daň pro nápoje s hustotou cukru 50 g/l ve výši 3,4 Kč/l
- variabilní komponent ve výši 0,35 Kč/l za každých 10 g/l cukru nad základní hustotou 50 g/l
- spotřební daň pro nápoje obsahující alespoň jedno umělé sladidlo ve výši 1 Kč/l
- zakotvit v legislativě automatickou valorizaci sazeb o inflaci či medián růstu mezd
To by znamenalo, že například půllitr nápoje se 72 g cukru by tak byl zdaněn ve výši 2,225 Kč. Celkově dopady odhadujeme následujícím způsobem:
- Na základě zahraniční zkušenosti a předpokládané elasticity poptávky lze očekávat 10-20% snížení konzumace slazených nápojů, daň navíc motivuje výrobce ke snížení koncentrace cukru ve svých výrobcích.
- Okolo 2,7 miliard korun ročně do rozpočtu (odhad zahrnuje pokles výběru DPH kvůli snížení spotřeby i odhadované náklady na výběr daně).
- Úsporou v řádech 80 - 90 miliard korun na zdravotních nákladech po dobu života současné populace (hrubá projekce z kanadské studie). Další úspory daň generuje ve snížení výdajů nemocenského pojištění, vyšší zaměstnanosti a vyšší pracovní produktivitě. Celkově lze tedy očekávat úspory v řádech vyšších jednotek miliard ročně.
